Zástupci Rekonstrukce státu se účastní jednání o novelizaci Zákona o střetu zájmů - jedné z „rekonstrukčních reforem” přijatých v minulé Sněmovně. Podporujeme omezení okruhu zveřejňovaných údajů o majetku u komunálních politiků z malých obcí, protože naším cílem bylo od počátku odstupňování veřejnosti údajů podle významu funkce. Zároveň varujeme předtím, aby byl zákon přehnaně okleštěn, nebo vzniklo omezení, které problém komunálních politiků neřeší.
Rekonstrukce státu podporuje novelu zákona, která upraví rozsah zveřejňovaných informací či případně i vyjme z povinnosti podávat majetková přiznání neuvolněné radní, starosty či místostarosty malých obcí, kteří nerozhodují o velkých objemech peněz. U nich veřejný zájem na transparentnosti není tak velký, aby muselo docházet k zásahu do jejich soukromí. „Chápeme argument, že současná podoba zákona o střetu zájmů může odrazovat některé zájemce od kandidatury v podzimních komunálních volbách. Proto se snažíme pomoci při formulaci návrhu, který problém vyřeší, ale zároveň nezasáhne do zákona víc, než je nutné,” říká právník Josef Karlický z platformy neziskových organizací Rekonstrukce státu.
Protikorupční platforma ale trvá na tom, aby ostatní politici (členové vlády, poslanci, senátoři, starostové a radní větších měst a obcí) i nadále podávali majetková přiznání při nástupu do funkce. To je zcela běžná praxe i v zahraničí. Tyto informace by měly být i nadále ve volně přístupné centrální elektronické databázi, aby si je mohl přečíst každý občan. Základní veřejná kontrola tak zůstane zachována.
Zákon měl hlídat vysoce postavené politiky, ne starosty malých obcí
Členové Rekonstrukce státu se zúčastnili několika jednání se zástupci obcí o praktických problémech zastupitelů, které plynou z povinnosti zveřejňovat majetková přiznání. „Rekonstrukce státu od začátku prosazovala, aby byl okruh zveřejněných informací odstupňován podle postavení veřejného funkcionáře. Starostové malých obcí by tak rozhodně nemuseli zveřejňovat to samé, co hejtman, předseda sněmovny nebo premiér. Politici však tomuto pravidlu nevěnovali dostatečnou pozornost, nejspíš i kvůli důrazu na rychlé přijetí zákona, který dostal nálepku Lex Babiš,” doplnil Josef Karlický.
Návrhy KDU-ČSL a STAN se míjí účinkem
Právníci protikorupční platformy také upozornili na to, že aktuální návrhy poslanců KDU-ČSL a STAN problém “majetkového striptýzu starostů” řeší jen částečně a jsou s nimi spjaty další praktické potíže. V návrhu KDU-ČSL jsou zbaveni povinnosti podávat majetková přiznání plošně všichni neuvolnění radní, starostové a místostarostové. To pokládáme za nevhodné, jelikož řada neuvolněných radních má značný vliv na nakládání s majetkem obce a ve větších městech jde i o značné finanční objemy. Vůči uvolněným radním, kteří by zůstali povinnými subjekty, je to pak diskriminační a potenciálně i protiústavní.
V návrhu STAN dochází ke zrušení volného veřejného přístupu ke všem majetkovým přiznáním (včetně přiznání poslanců, senátorů či členů vlády) a změně na přístup jen na žádost. To je velký krok zpět, jelikož tím naroste byrokracie a ztíží se přístupnost informací i možnost pracovat s nimi systémově a ihned. Omezuje se přístup k informacím vrcholných funkcionářů jako jsou třeba ministři, byť u nich je plná veřejná kontrola bezesporu žádoucí. Navíc návrh příliš neřeší namítaný problém v obcích, protože žádost může podat kdokoliv a úřad mu musí vyhovět. I nadále by tedy mohly být údaje o majetku kteréhokoli komunálního politika zveřejněny.