Korupce a klientelismus bují zejména ve chvílích, kdy jsou lobbistické aktivity provozovány skrytě a bez veřejného dohledu. Politici skrze regulaci lobbingu mohou občany ujistit, že tvorba politiky probíhá otevřeně a že jsou při ní vyslyšeny různorodé zájmy.
Transparentní lobbing kromě zvýšení důvěry v politiku také zužuje prostor pro korupci a klientelismus. Občané i rozhodovatelé díky regulaci vědí, kdo v jaké věci lobbuje za jaké zájmy. Rozhodovatelé pak mají k zástupcům zájmů snazší přístup, a mohou tak zvažovat svá rozhodnutí na základě více pohledů.
Podle návrhu by měl lobbing zákonu podléhat, pokud budou současně splněny následující podmínky.
Lobbing probíhá:
1. se zájmovou osobou (v zákoně vymezenou v seznamu „lobbovaných“),
2. v zájmové oblasti (v zákoně vymezeno jako věcná působnost),
3. soustavně (ne jednorázová či občasná komunikace).
Zákonu podléhá tedy pouze soustavný lobbing zájmových osob v zájmových oblastech.
Podle zákona* bude lobbistou kdokoli, kdo se soustavně snaží ovlivnit rozhodování na národní úrovni (fyzické osoby, ale i celé právnické osoby včetně samospráv, svazů, komor a církví).
V praxi se za lobbistu mohu považovat například pokud:
Koho komunikujícího s politiky se zákon určitě netýká?
Které oblasti mají být zájmové?
Proč nedoporučujeme, aby členové všech poradních orgánů vlády byli lobbovanými?
Rozšíření seznamu lobbovaných o členy poradních orgánů vlády je nesystémové a zmatečné. Jednak ustanovení nezahrnuje členy poradních orgánů ministerstev, a jednak zákon současně říká, že jednání poradního orgánu není lobbováním. Především by ale došlo k paradoxní situaci, v níž by podstatná část lobbistů, což typicky členové poradních orgánů vlády jsou, byla náhle zařazena do kategorie lobbovaných, a byli by tak zřejmě zproštěni zákonných povinností pro lobbisty. Paradoxně tak v sobě navržené znění skrývá výjimku pro podstatnou část lobbistů, nebo minimálně prostor pro obcházení regulace. Doporučujeme proto omezit definici lobbovaných v tomto směru tak, aby zahrnovala pouze členy Legislativní rady vlády.
Poslanci předložili k návrhu zákona o regulaci lobbování doposud velké množství pozměňovacích návrhů - celkem 27. Některé jsou přínosné, ale část z nich bohužel směřuje k vykostění zákona, protože zavádí plošné výjimky. Každá nesystémová výjimka přináší velký prostor pro obcházení zákona. Rekonstrukce státu varuje hlavně před 2 výjimkami:
1. Nahlásit se do elektronického registru (zapsán musí být před lobbováním).
Do registru se uvádí osoby, skrze které právnická osoba lobbuje. Zároveň se do registru evidují i zájmy, za které osoba lobbuje. Do registru se může nahlásit i fyzická osoba. Důležité je udržovat informace v registru aktuální. Za neaktuální informace hrozí lobbistovi pokuta.
Lobbista je oprávněn lobbovat, až pokud bude zapsán v registru Ministerstva. Evidence je možná za předpokladu, že lobbista je bezúhonný a svéprávný.
2. Uložit zápis do registru (nejméně jednou za půl roku**).
Do registru se uvádí osoby, skrze které právnická osoba lobbuje. Zároveň se do registru evidují i zájmy, za které osoba lobbuje. Do registru se může nahlásit i fyzická osoba. Důležité je udržovat informace v registru aktuální. Za neaktuální informace hrozí lobbistovi pokuta.
Lobbista je oprávněn lobbovat, až pokud bude zapsán v registru Ministerstva. Evidence je možná za předpokladu, že lobbista je bezúhonný a svéprávný.
3. Upozornit lobbovaného, že je lobbistou.
4. Jaké sankce hrozí lobbistovi za nedodržování zákona?
Za porušení povinnosti hrozí lobbistovi pokuta až do 1 milionu Kč, a to v případě, že lobbuje bez oprávnění nebo uvede v prohlášení lobbisty neúplné či nepravdivé informace.
Další sankce pro lobbisty:
5. Jak bude registr vypadat?
Registr by měl být plně elektronický. Spravován bude Ministerstvem spravedlnosti. Konkrétní podoba registru vyplyne ze zakázky, kterou Ministerstvo teprve vypíše.
V registru můžou být zapsány jak fyzické, tak právnické osoby. Právnická i fyzická osoba bude do registru moci evidovat i své zástupce („lobbistické prostředníky“), kteří pro ni lobbing v praxi vykonávají.
Podle Ministerstva spravedlnosti by měli podléhat stejným podmínkám jako lobbisté (bezúhonnost a svéprávnost).
Lobbovaný bude mít povinnost vést tzv. „lobbistickou stopu“, a to v případě, že na základě doporučení nebo ovlivnění lobbistou připravuje/předkládá příslušný návrh zákona/strategie. „Lobbistická stopa“ by tak ukazovala, kteří lobbisté měli podíl na změnách návrhu zákona, případně změnách v návrhu národní strategie.
Jaké sankce hrozí lobbovanému za nedodržování zákona?
Lobbovanému hrozí pokuta do 300 000 Kč, pokud nezajistí, aby součástí důvodové zprávy zákona, odůvodnění pozměňovacího návrhu nebo zápisu ze schůze výboru byly zejména následující informace:
* Dle §3, se lobbistou rozumí osoba (subjekt), která lobbuje soustavně, a to také obce a kraje, svazy obcí a krajů, profesní komory, sdružení zaměstnavatelů a zaměstnanců, svazy firem, církví a náboženských společností, církve a náboženské společnosti.
** Dle § 11 odst. 3 je lobbista povinen do registru uložit zápis – „prohlášení lobbisty“, a to nejdéle do 30 dnů po uplynutí příslušného lobbovacího období (od 1. ledna do 30. června a od 1. července do 31. prosince).
Rekonstrukce státu už v minulém volebním období podpořila vydání zajímavé brožury k tomu, co všechno je lobbing. Jak se lobbing liší od korupce? Kde se lobbing vzal a jakou roli plní v demokraciích? Jak je regulován lobbing ve světě? Pokud Vás téma lobbingu zajímá hlouběji, neváhejte a čtěte.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
