Rozlišování právních forem je klíčové z několika důvodů. Každá forma má své specifické charakteristiky, které mají vliv na právní odpovědnost, daňovou situaci, strukturu vlastnictví, rozsah podnikání a regulační povinnosti.

Různé formy podléhají různým pravidlům a povinnostem, což může ovlivnit provozní náklady a administrativní náročnost podnikání. Vzhledem k těmto různým faktorům je důležité, aby veřejní vlastníci pečlivě zvážili vhodnou právní formu pro své podnikání, aby maximalizovali výhody a minimalizovali rizika.

Město vykonává vlastnictví městských firem v zájmu široké veřejnosti. Město by mělo pečlivě vyhodnotit a zveřejnit cíle, které odůvodňují vlastnictví a opakovaně je podrobovat přezkumu.

Vlastnické politiky by měly obsahovat část, ze které je zřejmé, jaké požadavky musí management veřejného podniku naplňovat, aby byl kladně hodnocen nebo odměňován (např. cílem dopravního podniku je, aby dopravoval co nejvíce cestujících; aby měl co nejvíce zákazníků s časovým kupónem; aby podporoval ekologické formy dopravy).

Nominační procesy jsou považovány za jeden z klíčových mechanismů pro zajištění kvalitní kontroly a řízení městských firem. Česká praxe ukazuje, že v některých případech do nejdůležitějších kontrolních a výkonných funkcí jsou obsazováni lidé, kteří nemají dostatečné kompetence a znalosti pro vykonávaní těchto funkcí.

K nominačnímu procesu je doporučeno zřídit hodnoticí komisi složenou z koalice i opozice. Jednání se účastní i  externí profesionál, typicky z oblasti HR. Hodnotící komise rozhoduje podle předem zveřejněných kritérií ale zároveň podle dalších poznatků - due diligence kandidátů (komunikace, leadership apod.).

Vlastnická politika má být předmětem příslušných postupů v rámci politické odpovědnosti a současně má být zpřístupněna široké veřejnosti. Je potřeba, aby vlastnickou politiku schválil politicky odpovědný orgán, jehož podkladové materiály jsou veřejně dostupné.

U samospráv schválí vlastnickou politiku zastupitelstvo, které kontroluje i její naplňování. Občané tak mají možnost projevit svou spokojenost se správou veřejně vlastněných společností nejen na veřejných zastupitelstvech, ale například i u voleb.

KPI (key performance indicators) by měly vyplývat z městské vlastnické politiky. Samotná KPI, jejich konkrétní naplňování v čase a výše odměn na KPI navázaná, jsou předkládány ke schválení valné hromadě (radě v případě samospráv), či radě města (v případě městem ovládaných firem), poté co jsou odsouhlaseny dozorčí radou. 

Tento dokument nemusí být veřejný. Jasně definované KPIs, které jsou odvozeny z vlastnické politiky, umožňují konzistentní a objektivní hodnocení výkonu podniku a jeho jednotlivých částí.

Onboarding do městských firem je klíčový, protože připravuje nové členy vedení na úspěšnou integraci do organizace. Tyto programy poskytují novým manažerům potřebné znalosti a dovednosti, aby mohli rychle a efektivně začít plnit své role.

Tím, že jsou noví členové připraveni co nejdříve po nástupu do funkce a jsou seznámeni s procesy a cíli společnosti, mohou okamžitě začít přinášet hodnotu a přispívat k úspěchu městské firmy. Dále, onboarding umožňuje novým manažerům lépe porozumět očekáváním a strategickým cílům představenstva, což zlepšuje komunikaci a spolupráci v organizaci.

Transparentnost a odpovědnost patří mezi hlavní principy vedení veřejně vlastněné firmy. Veřejně vlastněné podniky mají povinnost být transparentní v hospodaření s veřejnými financemi. Firemní reporting poskytuje mechanismy ke sdílení informací o finančních i nefinančních výsledcích, činnosti a rozhodnutích firmy, což pomáhá posílit odpovědnost i veřejnou kontrolu ze strany občanů a daňových poplatníků.

Celkově řečeno, firemní reporting je klíčovým nástrojem pro transparentnost, efektivní správu a boj proti korupci ve městských firmách. Je důležité, aby městské firmy informovaly o dosažení svých cílů prostřednictvím zveřejňování klíčových finančních a nefinančních ukazatelů výkonnosti. Pokud jsou tyto podniky využívány k dosahování veřejných politických cílů, měly by také poskytovat zprávy o svém pokroku v této oblasti.

Doporučujeme zavést pravidelné prezentace nejvyššího managementu firem před zastupitelstvem. Existuje hned několik významných důvodů, aby se „Zpráva o stavu firmy" stala fixním bodem jednání zastupitelstva. Posiluje to transparentnost vedení, zvyšuje zodpovědnost manažerů, umožňuje komunikaci s investory a zlepšuje správu společnosti.

Prezentace stavu firmy a střednědobého výhledu před zastupitelstvem přispívá k lepšímu plánování a strategickému směřování společnosti, což přináší výhody pro všechny zúčastněné strany.

Vlastnické politiky ke všem městským firmám by měly být zveřejněny na webu samotné městské firmy a města, které vykonává vlastnická práva. Díky tomu může mít přístup k těmto informacím i široká veřejnost, což zásadně pomůže veřejné kontrole. Veřejnost tak získá možnost dohlížet, jakým způsobem město nakládá s veřejnými prostředky v rámci městských firem, a je informovaná o cílech městských firem i jejich fungování.

Oddělení profesionálního managementu (typicky představenstvo/ředitel apod.) a politických kontrolních orgánů (dozorčí/správní rady, valné hromady) v městských firmách podnicích je důležité, protože pomáhá zajistit, že politické vedení nebude mít snahy zasahovat do day-to-day managementu, které může vést ke snahám o ovlivňování managementu ve svůj partikulární prospěch (například zásahy do obchodního vedení).

Prosazování cílů a definice veřejného zájmů městských firem se má uskutečňovat skrze vlastnickou politiku, která je odsouhlasena zastupitelstvem a skrze nastavené KPI jednotlivých firem, kdy na plnění těchto aspektů dohlíží dozorčí orgány, typicky dozorčí rada. Tím se zásadně zvyšuje transparentnost, odpovědnost a ochrana před korupcí v společnosti.

Externí audit společně s interním auditem (vnitřní kontrolou) jsou mechanismy, které by měly zajistit, aby plánování a využívání veřejných zdrojů bylo v souladu se zákony a sledovalo cíle stanovené vedením města. Důležitou funkcí auditu ve veřejném sektoru je i poskytování pravidelných informací o tom, jak se hospodaří s financemi daňových poplatníků.

Významný rozdíl mezi externím a interním auditem je v míře nezávislosti vůči kontrolované entitě. Efektivita, důvěryhodnost a objektivita externího auditu jsou závislé na míře nezávislosti vůči kontrolované entitě. Významným prvkem, který podpoří tuto nezávislost, je například určení maximální doby uzavírání smluv s externím auditorem, a to na 3-5 let.

U městských firem můžeme pravidelně sledovat snahy politické reprezentace dosazovat do jejich orgánů „své lidi”. Motivace mohou být různé, od těch legitimních (veřejná kontrola, popř. snahy ovlivňovat naplňování veřejného zájmu podniky v situacích, když nefungují výše nastíněné mechanismy ukládání pokynů), přes neetické (jmenování primárně za účelem inkasování odměny za výkon funkce nebo získání společenského vlivu) až po kriminální (např. ovlivňování zadávání veřejných zakázek, což jsme viděli v kauze Hlubuček.)

Fixní doba v úřadu, spolu s adekvátním nominačním procesem a hodnotící komisí, může snížit riziko korupce a nepotismu v organizaci, kdy vlastník je nucen aktualizovat své požadavky na management každých pět let a v tomto časovém rozhraní vypsat i výběrové řízení. Jinými slovy fixní doba nutí nastavovat pravidelný mechanismus výběru.

Veřejně dostupný etický kodex zaměstnanců městských firem představuje důležitý krok směrem k transparentnímu a odpovědnému fungování. Etický kodex slouží jako interní směrnice pro zaměstnance, nastavující očekávané standardy chování a zásady, kterými by se měli řídit ve své práci.

Zveřejnění kodexu posiluje důvěru veřejnosti v činnost podniku. Otevřenost a transparentnost v otázkách etiky a chování zaměstnanců signalizuje, že podnik bere vážně svou společenskou odpovědnost a má zájem o transparentní a férový přístup ve svých činnostech.

Posouzení, zda je městská firma veřejným zadavatelem, je poměrně složité. Právě obtížnost posouzení, zda je městská firma veřejným zadavatelem či není, může vyvolat u veřejnosti pochybnost, zda má či nemá zadávat veřejné zakázky.

Pro zamezení těmto pochybnostem má každá městská firma deklarovat ve stanovách, případně alespoň na svých webových stránkách, že je veřejným zadavatelem. Toto opatření posílí vnější kontrolu a transparentnost vůči veřejnosti.

Evidování veřejných zakázek na profilu zadavatele od minimální hodnoty 500 tisíc korun po dobu minimálně 5 let má klíčový význam pro zajištění transparentnosti a důvěryhodnosti ve veřejných zakázkách. 

Tato praxe umožní městským firmám poskytovat občanům, dodavatelům a dalším zainteresovaným stranám snadný a otevřený přístup k informacím o veřejných zakázkách, což podporuje odpovědné řízení veřejných financí, principy transparentnosti, rovných příležitostí a odpovědnosti ve veřejných zakázkách.

Interní audit je činnost sloužící ke zmapování a zlepšení interních procesů organizace. Auditor zhodnocuje způsob nastavení interních procesů, jejich efektivnost, zabezpečení proti riziku zneužití nebo úniku informací.

Výstupem interního auditu je report, ve kterém auditor označí případná rizika a na základě nich pak navrhne možná řešení či uvede možné návrhy na zlepšení procesů. Zavedení pravidelného interního auditu veřejného zadávání v městských firmách je vysoce účinným protikorupčním opatřením a posiluje kontrolu vlastníka.

U veřejných zakázek malého rozsahu je vyloučena zákonná možnost podání námitek, či návrhu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Dodavatelé tak nemají téměř žádnou možnost namítat nesprávnost postupu zadavatele.

Pro zvýšení transparentnosti a zpětné kontroly zadávacího řízení doporučujeme, aby neúspěšní uchazeči obdrželi spolu s informací o neúspěchu ve veřejné zakázce zadávané mimo zadávací řízení i návod, jak upozornit zadavatele na nestandardní či podezřelé jednání.

U podlimitních sektorových zakázek jejichž předpokládaná hodnota nedosahuje 11 247 000 Kč bez DPH pro dodávky či služby; a 140 448 000 Kč bez DPH pro stavební práce, může zadavatel postupovat obdobně, jako u veřejných zakázek malého rozsahu, což s ohledem na výši finančních limitů představuje značné riziko korupce a nepotismu.

Jako vhodné protikorupční opatření se v tomto kontextu jeví zavedení interních směrnic se stanovením povinnosti vypracovat u každé sektorové veřejné zakázky odůvodnění relevantní činnosti, a tedy „výjimky” pro postup mimo zadávací řízení. Toto odůvodnění by měl veřejný zadavatel zveřejnit na profilu zadavatele, případně na webových stránkách.