Co je klíčové pro boj s korupcí a kdo nyní drží protikorupční étos? Pro skutečné změny k lepšímu nejsou klíčová silná prohlášení politiků, rozhodující je zpravidla práce na postupném zlepšování zákonů, které prostor pro korupci systémově omezují a do budoucna brání, aby korupční kauzy nastávaly. V roce 2013 zvedlo protikorupční rukavici velmi viditelně hnutí ANO přísliby nekompromisního boje s korupcí. Ve vládě však silný protikorupční étos postupně oslaboval. Výsledky za poslední 4 roky jsou pak již vyloženě slabé a nevýrazný je i program ANO do budoucna. Mravenčí práce se chopili někteří opoziční poslanci a s velkou vervou zejména Piráti. Na protikorupční autobus s kauzami dokázali navázat intenzivní snahou o potřebné změny zákonů a do dalšího období nabízí v koalici se STAN nejkomplexnější protikorupční program.
Jak šel čas s bojem proti korupci
Před 10 lety byl sice boj s korupcí silným politickým tématem, ale schvalování potřebných opatření navzdory příslibům politiků povážlivě vázlo. Protikorupční organizace se tehdy marně snažily prosadit například rozšíření kontrol NKÚ na státní firmy. I proto v březnu 2013 vznikla Rekonstrukce státu a její devítibodový program brzy rezonoval napříč tehdejším politickým spektrem. Před předčasnými volbami na podzim 2013 se pak z protikorupčních opatření stal takřka volební hit a veřejně se k nim přihlásilo přes 1500 kandidátů napříč politickým spektrem (nejvíce od Zelených, TOP 09 a ANO). Velmi výraznou protikorupční rétorikou se prezentovalo zejména hnutí ANO.
Ve všech poslaneckých klubech po volbách v roce 2013 převažovali oficiální podporovatelé protikorupčních opatření, nicméně nositelem protikorupčního étosu se pro veřejnost stalo zejména nové hnutí ANO. Intenzivní veřejnou prezentaci protikorupčního boje se hnutí ANO vcelku dařilo naplňovat i v průběhu volebního období ve vládě a sněmovně (podpora registru smluv, ukončení přílepků, rozšíření působnosti NKÚ na státní firmy). Byť začaly do protikorupčního étosu hnutí ANO postupně zasahovat kauzy předsedy Andreje Babiše i další vlivy (ANO například přestalo podporovat novelu zákona o střetu zájmů, hlasovalo pro oslabení registru smluv), díky stabilní podpoře ANO, KDU-ČSL a TOP 09 a částečné podpoře ČSSD a ODS bylo schváleno 5 důležitých protikorupčních zákonů. Rekonstrukce státu proto tehdy zhodnotila práci práci hnutí ANO dvojkou, stejně jako u KDU-ČSL či TOP 09 + STAN.
Vládní strany opoziční protikorupční návrhy zpravidla odmítaly, byly ovšem ochotny aspoň připustit vylepšení nepříliš účinných vládních návrhů skrze opoziční pozměňovací návrhy. Např. díky pozměňovacím návrhům Mariana Jurečky nebo Jakuba Michálka tak byl prosazen poměrně silný nominační zákon, informační příkaz či zákaz poskytování dotací anonymním firmám. Vláda sice předložila i některé další plánované zákony, ale jejich úspěšné projednání v Parlamentu navzdory shodě s výraznou částí opozice nedokázala zajistit. Pod stůl tak spadl zákon o oznamovatelích korupce, zákon o lobbování i informační zákon, který měl konečně zajistit poskytování informací státními firmami.
Nejhorší osud potkal novelu zákona, která měla posílit nezávislost státních zástupců. Poslanci ANO opakovaně blokovali projednání tří návrhů od opozičních stran, a to přes masové protesty veřejnosti, která požadovala pojistky pro nezávislou justici včetně neodvolatelnosti nejvyššího státního zástupce. Argumentem byla příprava komplexnějšího vládního návrhu, nicméně ten byl posléze vládou stažen a přesto nedošlo ani k prvnímu čtení opozičních návrhů. Hnutí ANO přitom slibovalo posílení nezávislosti státního zastupitelství už v programu z roku 2013. Zvláště s ohledem na trestní stíhání premiéra v kauze Čapí hnízdo tato otočka o 180 stupňů působila jako definitivní odklon od protikorupční politiky. Ten byl pak následně potvrzen dalšími kontroverzními kroky hnutí ANO, nevýrazným přístupem u dalších protikorupčních zákonů i netransparentními postupy při řešení pandemie COVID-19.
Značné rozpaky vzbudila zejména transpozice evropské směrnice pro odhalení skutečné vlastnické struktury firem. Prováděcí zákon totiž vláda předložila s ustanovením, kvůli kterému by v rozporu se směrnicí nebyl Andrej Babiš uveden jako skutečný majitel svěřenských fondů s Agrofertem. Tuto výjimku se naštěstí podařilo odstranit díky tlaku protikorupčních organizací a opozice, ovšem poslanci ANO přesto nepodpořili silnější senátní verzi zákona, která by umožnila úřadům efektivně ověřovat, zda firmy uvádějí údaje v evidenci pravdivě.
Je tak evidentní, že nositeli protikorupčního étosu už dlouho nejsou zástupci hnutí ANO, ale opoziční poslanci v čele s Piráty. Což se odráží i v hodnocení individuálního hlasování poslanců a dalších aktivit v Parlamentu, kde poslanci ANO zaznamenali značný propad. Premiant z roku 2017 Radek Vondráček se propadl na 61. místo, a to navzdory tomu, že byl lídrem tématu v klubu hnutí ANO a vedl protikorupční skupinu poslanců. Ostatní poslanci ANO jsou na tom převážně hůře, například Andrej Babiš je až 161. z 200 poslanců. V popředí vystřídali poslance ANO zástupci opozice v pořadí 1. Jakub Michálek (Piráti), 2. Marek Výborný (KDU-ČSL), 3. Ondřej Profant (Piráti).
Toto všechno se podepsalo také v celkovém hodnocení stran za oblast dobré správy státu od Rekonstrukce státu. Hnutí ANO si oproti roku 2017 výrazně pohoršilo, a to z dvojky na čtyřku. Několik pozitivních kroků zkrátka nemohlo vyvážit převážnou pasivitu vlády či přímé blokování protikorupčních zákonů. Negativní body přinesly také netransparentní kroky a porušování právního řádu při řešení pandemie i neschopnost přijmout funkční legislativu, která by zajistila prostor pro transparentní řešení pandemie se soudní, parlamentní i veřejnou kontrolou. Hnutí ANO už ani nejeví výraznější zájem napravit si reputaci za zpackané volební období do budoucna. Program hnutí Rekonstrukce státu zhodnotila známkou 2-, přičemž např. novelu zákona o státním zastupitelství už ani neuvádí a lepšího průměru dosahuje zejména díky propracované oblasti digitalizace. Lepší známky proto dostaly hned 4 jiná volební uskupení, jelikož nabízejí komplexnější a jasnější plány.
Kdo převezme protikorupční štafetu v dalším období?
Silnou protikorupční rétoriku zaměřenou na kauzy má nové hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Při srovnání programů ovšem mají propracovanější nabídku obě opoziční koalice i Zelení, přičemž koalice Starostů a Pirátů v tomto směru jednoznačně vede. Piráti mají také nejlepší výsledky za uplynulé období z hlediska desítek relevantních hlasování, předložených návrhů a dalších významných aktivit. Podle dostupných údajů mají tedy Piráti dobře nakročeno k tomu, aby byli společně se STAN tahouny protikorupčních zákonů i v dalším volebním období. Výrazným aktérem v protikorupční oblasti by mohla být i koalice SPOLU, která se ve většině protikorupčních bodů s Piráty a Starosty shoduje a může rovněž navázat na řadu pozitivních kroků (zejména politiků KDU-ČSL). V případě volebního úspěchu můžou být zřejmě významnými podporovateli také Zelení či Přísaha, naopak u budoucí podpory současných vládních stran visí velký otazník.
Komplexní hodnocení stran i politiků z pohledu dobré správy státu a boje proti korupci najdete na našem Volebním průvodci:
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
