Zákon o regulaci lobbování už brzy čeká finální hlasování sněmovny. Členové klíčového výboru podpořili výjimku pro asistenty poslanců a senátorů, skrze které budou moci lobbisté zákon elegantně obcházet. Nově také hrozí, že lobbisté nebudou muset transparentně informovat o své činnosti vůči vládním návrhům zákonů, pokud k nim zanesou připomínky do eKlepu. Tato výjimka by v praxi přinesla takřka prázdný registr lobbistů.
Poslanci na Ústavně-právním výboru sněmovny podnikli významné kroky k vykostění nadějného návrhu zákona o regulaci lobbování. Poslanci a poslankyně předložili velké množství pozměňovacích návrhů, které zavádí nesystémové výjimky.
Klíčový výbor podpořil rizikový návrh, aby lobbisté v budoucnu nemuseli vykazovat svou komunikaci s asistenty poslanců a senátorů. V praxi se přitom asistenti někdy podílí na konzultaci obsahových připomínek k zákonům.
Ve Velké Británii i v Evropském parlamentu jsou asistenti do regulace lobbingu zahrnuti, protože bez nich není regulace úplná.
Jaké povinnosti mají mít lobbisté podle zákona?
Lobbisté budou mít povinnost nahlásit se do elektronického registru (v případě právnické osoby i uvést fyzické osoby, skrze které firma lobbuje) a uvést do registru i zájmy, za které lobbuje. Nejméně jednou za půl roku poté musí lobbista či lobbistka uložit do registru zápis o své činnosti za toto období. Při každé lobbingové komunikaci musí lobbista předem upozornit veřejné činitele (lobbované osoby), že je lobbistou a pokud o to bude požádán, tak i to, v koho zájmu lobbuje. Za porušení některých povinností hrozí lobbistům sankce.
Zákon v kostceMezi další riziko pro účinnost zákona nově patří i to, že by lobbisté v budoucnu nemuseli transparentně informovat o svém lobbingu k vládním návrhům zákonů. Poslanec Marek Benda (ODS) předložil pozměňovací návrh (D), aby lobbisté mohli připomínkovat vládní návrhy v eKlepu. Související pozměňovací návrh poslanců vládní koalice (A.18) přitom říká, že ti, kteří připomínkují v rámci meziresortu, nemusí již o svém dalším lobbingu ke stejné věci dále reportovat.
Ústavně-právní výbor dal návrhu poslance Marka Bendy neutrální stanovisko (resp. nebylo schváleno ani doporučující, ani nedoporučující stanovisko), přestože jde velmi snadno zneužít a ve výsledku může přinést prázdný registr lobbistů.
Výjimka se zřejmě původně měla týkat pouze aktérů, kteří již dnes jsou zahrnuti v meziresortním připomínkovém řízení (profesní asociace, odbory, svazy). Pokud by se však připomínkové řízení otevřelo všem lobbistům, jak navrhuje poslanec Marek Benda (ODS), došlo by k tomu, že veškerý lobbing vůči vládním návrhům zákonů bude zahalen hustou mlhou.
Podle doporučení ústavně-právního výboru sněmovny by mezi lobbisty v budoucnu měli být zařazeni jak zástupci profesních asociací, tak i zástupci sdružení samospráv (nikoliv však zástupci obcí a krajů). Proti těmto dvěma plošným výjimkám se Rekonstrukce státu dlouhodobě stavěla.
Celkový výsledek hlasování výboru je však stále pro zajištění transparentního lobbingu v Česku špatnou zprávou. Pokud poslanci schválí všechny výše popsané plošné výjimky, oslabí tím vymáhání zákona v praxi a mohou zcela zničit přínos chystaného zákona. Plénum sněmovny rozhodne o finální podobě zákona zřejmě už příští týden.
Rekonstrukce státu dlouhodobě prosazuje co nejširší regulaci lobbingu v Česku, která bude zahrnovat všechny, kteří se reálně lobbingu věnují. Zákon nastaví jasná měřítka toho, jak o lobbingu transparentně informovat, a umožní tak občanům získat základní přehled o prosazování zájmů na národní úrovni.
Lobbing je přirozenou součástí demokracie, měl by však probíhat transparentně. Korupce a klientelismus bují zejména ve chvílích, kdy jsou lobbistické aktivity provozovány skrytě a bez veřejného dohledu.
Jak je podle chystaného zákona definován lobbing?
Zákonu o regulaci lobbování má podléhat pouze soustavný lobbing zájmových osob v zájmových oblastech. Mezi zájmové osoby patří prezident, členové vlády, poslanci a senátoři, náměstci ministrů, vysocí státní úředníci, vládní zmocněnci a další významní veřejní funkcionáři na národní úrovni. Mezi zájmové oblasti pak patří tvorba zákonů a dalších národních právních předpisů, tvorba národních strategií a koncepcí, mezinárodních smluv a dalších důležitých opatření s celostátní působností.
Zákon v kostceChci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
