KOMENTÁŘ: Reforma politických financí? I přes mouchy nezabíjet

Poslanci poslali do Senátu text, který má daleko k ideálu, ale je výrazným posunem vpřed. Novela zákona o sdružování v politických stranách odolala ostřelování některých poslaneckých klubů. Ty mířily například na to, aby byl ze zákona vyjmut hlavní stavební kámen – nezávislý kontrolní úřad. Ten bude kontrolovat financování stran a kampaní místo poslanců samotných, tj. kontrolního výboru Sněmovny.

I sebemenší nový úřad dnes zní nepopulárně. Ale ČR je jedna z posledních evropských zemí, kde politici kontrolují sami sebe a těch pár auditorů je proti stamiliónům ve stranickém účetnictví rozumná investice.

Některým senátorům by mohlo vyhovovat, že nová pravidla se zatím nevztahují na volby do místních zastupitelstev (víc než polovina senátorů jsou zároveň zastupitelé). Politiky v Kostelcích nebo Vysokých Lhotách se tedy nová pravidla nedotknou. Nebudou bohužel platit pro Prahu ani další velká města. Na ty se bude vztahovat až volební kodex aktuálně připravovaný ministerstvem vnitra.

I přesto, že je v zákoně mnoho děr, přináší řadu důležitých nástrojů, které mohou pomoci pročistit zdejší politické soutěžení. Jde například o povinnost bezhotovostního účetnictví, transparentní bankovní účty stran a kandidátů nebo povinnost označovat veškerou předvolební inzerci.

Zákony také zpřesňují to, jak mají strany představovat své výdaje z každodenní i předvolební činnosti i to, jak budou jejich účty a audity kontrolovány. Zavádí také nově limity pro dary i volební kampaně stran. Je to důležitý krok k tomu, aby politickému klání nevelely jen peníze a umění neomezeně placených marketérů.

Pokud návrhy projdou, nebudou se bez sankcí opakovat miliónové dary od kadeřnice na mateřské dovolené, nebo kampaň financovaná tajemným spolkem přátel Miloše Zemana. Nemusela by lehce projít neoznačená reklama ve stylu Vodňanského kuřete, ani anonymní billboardy ve stylu ODS minus.

Právníci, firmy a jakékoliv další osoby, které budou chtít do kampaní zasáhnout reklamou, se budou nově registrovat (po internetu), aby politici nemohli potají vést kampaň skrze své přátele a nastrčené spolky či firmy. Tyto „třetí osoby“ tak budou známy a budou mít vlastní limit na kampaň. U sněmovních voleb zhruba pět miliónů.

Senátor Martínek navrhl zpřesnění tohoto pravidla, aby třetí osoby při přehnaném výkladu zákona nemohly „tunelovat“ limity stran a kandidátů pro volební výdaje. Tak to v zákoně zamýšleno není. Limit dalších hráčů je nezávislý na tom, co utrácí strany.

Text novely v původním znění bez problému funguje na Slovensku. Neviděl v něm problém legislativní odbor Sněmovny, ani legislativci Senátu, ani garant reformy, ministr vnitra Chovanec. Nicméně precizaci zákona lze uvítat, pokud nebude důvodem pro jeho zablokování.

Mezi obsahovými nedostatky reformy nejvíce ční ten, že se zvětšují rozdíly mezi státní finanční podporou pro velké a menší strany. Po pozměňovacím návrhu poslance Stanjury se navýší příspěvek za poslanecké a krajské mandáty, úplně nově budou dotovány i politické instituty parlamentních stran.

Z návrhů bohužel vypadla i přísnější regulace obchodních společností napojených na politické strany – například společnosti Cíl pod správou ČSSD. To bude místo, přes které by nyní strany mohly přijímat dary, které nechtějí odhalit. Za prohřešky proti novým pravidlům jsou také v obou zákonech zatím také velmi nízké pokuty v řádech statisíců.

I tak stojí za to navrženou reformu v této podobě schválit a uvést co nejdříve v život.

Vít Šimral 
Autor je analytik Rekonstrukce státu.

Komentář vyšel 22. srpna 2016 v deníku Právo.