Vládní novela obsahuje řadu pozitivních změn, některé z načtených pozměňovacích návrhů však mohou celý návrh výrazně oslabit. Doporučujeme proto podpořit původní vládní novelu.
Pozměňovací návrhy řešící podnikání členů vlády (návrhy A4 a A5, nové body 17 a 18) vnímáme jako pozitivní posun s oporou v zahraniční praxi.
Předložená novela naplňuje dva ze tří parametrů Rekonstrukce státu:
majetková přiznání politiků a případně dalších veřejných funkcionářů budou odevzdávána elektronicky a budou k dispozici na centrálně vedené webové stránce (okruh informací zpřístupněných veřejnosti bude odstupňovaný podle postavení veřejného funkcionáře), (splňuje)
majetková přiznání budou vyplňována s údaji ke dni nástupu do funkce, (splňuje)
zákon zavede vymahatelné sankce za porušení zákona a umožní nezávislou kontrolu majetkových přiznání. (Návrh opatření splňuje pouze částečně. Kontrola není navržena jako jednoznačně proaktivní a především způsob udílení sankcí zůstává kromě výše pokut nezměněn oproti současnému nefunkčnímu stavu. Posílená nicméně bude možnost kontroly ze strany veřejnosti díky zavedení centrálního registru oznámení a zlepšení přístupu k datům veřejných funkcionářů.)
Návrh přináší tyto pozitivní změny:
Definici střetu zájmů. V současném znění zákona chyběla.
Odevzdání a zveřejnění oznámení o majetku při nástupu do veřejné funkce. Umožní srovnat nabytý majetek opouštění funkce s počátečním stavem. Tento bod je zvláště důležitý ve chvíli, kdy zůstává nezměněn stávající, nefunkční sankční mechanismus. V zahraničí jde o zcela běžnou věc.
Elektronický centrální registr zjednodušující přístup k datům i jejich odevzdání. Zlepší kontrolu veřejností, přehlednost, sjednotí způsob odevzdávání dat i vyhledávání v nich.
Zlepšení kontroly nad dodržováním pravidel, sjednocení postupů a metodickou podporu. Registr bude spravovat Ministerstvo spravedlnosti, které bude mít nově celou problematiku střetu zájmů na starosti.
Rozšíření působnosti zákona na náměstky členů vlády a náměstka ministra vnitra pro státní službu a na vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a Kanceláře prezidenta republiky, dále také na vojáky z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší vojenské hodnosti (s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb) a na ředitele veřejných výzkumných institucí. (Pozměňovacím návrhem byla v Ústavně právním výboru rozšířena působnost také na soudce a státní zástupce, jejichž oznámení nebudou přístupná veřejnosti. Toto rozšíření nepovažujeme za nutné, protože státní zástupci a soudci mají své vlastní, fungující kontrolní mechanismy.)
Odstupňování a zvýšení sankcí. Současná maximální pokuta je dnes 50 tis. Kč. Na veřejné funkcionáře, kteří se dopouštějí protiprávního jednání, nemá prakticky žádný preventivní a odstrašující vliv.
Omezení podnikání členů vlády. Zákaz členům vlády být ovládající osobou obchodní společnosti, vlastnit média a ucházet se o veřejné zakázky. Jde o načtené pozměňovací návrhy.
Návrh neřeší:
Dostatečné zefektivnění sankčního systému. Správní delikty budou i nadále projednávat v přenesené působnosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností dle trvalého pobytu veřejného funkcionáře. Sankční pravomoc by měla být z důvodu vyšší efektivity svěřena totožnému orgánu, který má na starost evidenci, tedy Ministerstvu spravedlnosti, popřípadě Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Vyloučila by se tak dosavadní systémová podjatost sankčních orgánů.
Mimo rámec původního zákona a závazku Rekonstrukce státu novela a načtené pozměňovací návrhy přináší:
Omezení podnikání členů vlády (tzv. Lex Babiš)
(Část první, čl. I, návrh A4 a A5, §4a až 4d)
Návrh na omezení podnikání u členů vlády se skládá z několika prvků:
Zákaz být ovládající osobou obchodní korporace (návrh Jana Chvojky, A4)
Zákaz vlastnit média. Návrh zakazuje všem veřejným funkcionářům být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani být společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo periodického tisku. (návrh Jana Chvojky, A4)
Zákaz firem s více než 25% podílem člena vlády získávat veřejné zakázky a dotace. (návrh Martina Plíška, A5)
Na návrh by mělo být pohlíženo především ve faktické rovině. Obsahuje legislativně-technické nedostatky a je obejitelný skrze přepsání vlastnických práv na blízké osoby či tzv. bílé koně. Ošetřuje ale poměrně komplexně citlivou situaci potenciálního zneužívání moci u jedněch z nejvyšších politických funkcí v zemi a kodifikuje tak etická pravidla, která nejsou bez dané legislativy respektována.
V zahraničí je praxe různá, obecně ale v Evropě panuje trend zpřísňovat a zpřesňovat pravidla. Např. ve Francii, Lotyšsku, Portugalsku, Španělsku a Velké Británii platí pro všechny veřejné činitele zákaz vlastnit podíl soukromých společností, které uzavírají smlouvy s veřejným sektorem, případně které veřejní činitelé regulují, kontrolují či s nimi uzavírají smlouvy.
Toto je dodržováno i v jiných státech, kde jsou pravidla méně přísná, ale kde je vyspělá politická kultura a překročení nepsaných pravidel se rovná reputační sebevraždě. V anglosaských zemích bývá situace řešena využíváním tzv. blind trustů (např. Ve Velké Británii či Francii), kdy je při vstupu do dané funkce obchodní společnost svěřena fondu a veřejný funkcionář s ní nemůže disponovat. Obdobou jsou tzv. svěřenské fondy. Panují pochybnosti o funkčnosti potenciálního zavedení tohoto opatření. Např. v Itálii Sylvio Berlusconi přepsal své firmy na rodinné příslušníky a blind trusty tímto obešel. Zákaz podnikání pro členy parlamentu tak nemusí být v praxi dodržován. Zákaz firem veřejných funkcionářů účastnit se veřejných zakázek je v zahraničí rozšířený a zcela běžný.
Návrhy doporučujeme přijmout.
Pozměňovací návrhy, které nedoporučujeme přijmout si můžete přečíst v kompletním stanovisku, které si můžete stáhnout zde.
Přílohy:
Stanovisko Rekonstrukce státu k novele zákona o střetu zájmů (12.9.2016)
