PF 2017: Děkujeme všem, kdo letos přispěli k prosazení důležitých zákonů!

Texty politických komentátorů k uplynulému roku jsou letos natolik temné, že z Nostradamova proroctví dělají lehké a optimistické čtení na dovolenou. Není se čemu divit, končící rok nebyl snadný.

Právě proto, že média i politici se předhánějí, kdo trumfne knihu Apokalypsy, je dobré na chvíli obrátit pozornost i na pár pozitivních politických počinů loňského roku. Oceňování politiků není populární a sklízí maximálně posměch nebo rvačku v hospodě. Ale měli bychom to dělat už jen kvůli tomu, aby poslanci či ministři, kteří se o něco pozitivního snaží, zcela nevymřeli.

Světlých bodů v temném roce bude nejspíš více. Pokusíme se ukázat alespoň pár reforem, na které občanské organizace čekaly deset dvacet let, a které jsme letos pečlivě sledovali.

Politika bez anonymů a podezření?

Parlament například schválil nezávislou kontrolu  financování stran a předvolebních kampaní, kterou komentátor Lukáš Jelínek nazval nejpovedenějším zákonem roku. Mimo jiné se tím pokusil zarazit bezedné kampaně, kvůli kterým se strany zadlužují, neoznačenou inzerci, jako třeba tu v Blesku v den prezidentských voleb, tajné sponzory přes nastrčené nemajetné kadeřnice nebo obcházení zákazu stranické reklamy v televizi. Kontrolu toho, kdo financuje strany i kampaně, budou nově řešit nezávislý úřad namísto samotných poslanců.

Původní návrh reformy obsahoval díry. Především díky pozměňovacím návrhům poslance Radka Vondráčka se je podařilo podstatně zmenšit. Díky němu nemůže za politika vést neomezenou anonymní špinavou kampaň třeba jeho firma nebo spolek přátel.

Těsně před cílem se také nachází zákon o střetu zájmů. (Dle všeho by v lednu měli poslanci přehlasovat prezidentské veto). Kromě omezení podnikání ministrů, nařizuje více než 50 tisíc politikům a veřejným funkcionářům po celé zemi nově odevzdávat majetkové přiznání už v den nástupu do funkce a do jednoho centrálního registru, kam bude mít kdykoli přístup každý z nás. Za původní návrh zákona, který je u politiků extrémně nepopulární, je třeba poděkovat především exministru Jiřímu Dienstbierovi.

Vyjednavači reforem

S vypětím všech sil se podařilo udržet zákon o registru smluv - zákon roku 2015 - v podobě, v jaké byl loni schválený. Krouží nad ním návrhy na více než 20 výjimek, které by z něj udělaly torzo. Srdnatým a vytrvalým bojovníkem proti všem snahám o vykuchání registru smluv je autor původní verze zákona Jan Farský. Za to, že zákon zatím nemohli poslanci ČSSD a KSČM volně rozcupovat, vděčíme také vyjednávání poslanců Radka Vondráčka a Jeronýma Tejce. Ti přiměli koalici k jednání a to vůbec není samozřejmost.

Zcela zásadní pro přijetí uvedených zákonů je, že se vůbec dostaly do výborů a programu Sněmovny. Za to lze poděkovat zejména poslanci  Jiřímu Miholovi, který navzdory všem tlakům dbal na to, aby zákony v procesu dočasně či trvale neuvázly. Kus práce v tomto odvedli i další šéfové koaličních klubů, Roman Sklenák a Jaroslav Faltýnek. Největší chyby v zákonech zarazil Ústavně právní výbor, také díky předsedovi výboru, Jeronýmu Tejcovi a poslancům  Janu Chvojkovi či Martinovi Plíškovi.

Díky si zaslouží také ti, kteří pro uvedené zákony navzdory všem tlakům hlasovali, jde zejména o Petra Gazdíka, Jana Sedláčka či Víta Kaňkovského. V Senátu za to vděčíme třeba Václavu Láskovi, Zdeňku Papouškovi, Zdeňce Hamousové, Jitce Seitlové a Liboru Michálkovi, který navíc sám předložil návrhy k odstranění nedostatků některých zákonů.  

Do komentáře se nevejdou jména všech, kteří zákonům pomohli. Dobrá zpráva je, že v české politice by se našla skupina lidí, která prosazuje otevřené a odpovědné vládnutí. Problém je, že tito lidé mnohdy nevidí přes stranické linie, jak to popsal senátor Miloš Vystrčil: „Se mnou a s naším klubem nejednal nikdo, kromě Rekonstrukce státu (...) která naprosto, podle mě paradoxně, dneska pořád se snaží zprostředkovat komunikaci mezi vládní koalicí a opozicí."

Všechny popsané světlé body jsou podmíněné tím, co bude dál a jak se v praxi aplikují. Podaří se prosadit pravidla proti zneužívání moci v politice dříve, než dojde k drtivému nástupu populismu? Záleží to také na tom, zda dokážeme ocenit ty “lepší” politiky a dát jim možnost spolupracovat.

Martin Fadrný, Josef Karlický

Autoři jsou právní experti organizace Frank Bold a členy platformy Rekonstrukce státu.