Deník.cz: Kdo se nebojí, zveřejňuje

Po půl roce platnosti se ukazuje, že registr smluv funguje bezproblémově. „Nebyla zjištěna ani jediná faktická vada zákona, státní podniky či nemocnice jím nejsou nijak ohroženy. Neexistují tudíž oprávněné argumenty pro zavádění výjimek," uvedl včera Václav Zeman z Rekonstrukce státu. Právě tato iniciativa vnímá zveřejňování smluv mezi státem, městy, obcemi či organizacemi hospodařícími s veřejnými penězi a soukromými firmami za nejúčinnější protikorupční opatření. Nejde přitom jen o zjišťování, zda není na veřejné zakázky napojen nějaký politik, ale také o porovnání cen za obdobné služby, například úklidové práce nebo IT systémy.

Střety zájmů
Díky aplikaci Hlídač smluv Michala Bláhy je také velmi jednoduché zjistit, jak se kterákoliv firma pohybuje v prostoru ohraničeném zakázkami od města, obce či státu. „Aktuálně je velký zájem o firmu Profistav Litomyšl, která stavěla halu v České Třebové. S Pardubickým krajem má tři smlouvy, ale z registru nevyplývá žádné podezřelé napojení nebo zvýhodnění," uvedl Michal Bláha.

Naopak ve střetu zájmů by se mohl ocitnout čerstvý poslanec hnutí ANO František Petrtýl, který ve sněmovně nahradil Jaroslavu Jermanovou Pokornou. „Pan Petrtýl je radním v Mladé Boleslavi a zároveň spolumajitelem firmy GEMA, která má s městem uzavřené tři smlouvy. Ty jsou cenově pod limitem pro veřejné zakázky, přičemž předmětem díla je komplexní dodávka a montáž bez specifikace prací. Díky registru lze tyto zakázky hlídat," popsal jeden z tisíců případů Jiří Skuhrovec z EkonLabu. Právě registr smluv je podle aktivistů klíčový nástroj pro odhalování střetů zájmů.

Zákon, který navrhl poslanec TOP 09/STAN Jan Farský, přináší spoustu užitečných informací již nyní, kdy je v neúplném provozu. Teprve od července má platit jeho plné znění, kdy nezveřejnění smlouvy povede k jejímu zneplatnění. A právě tato sankce působí na mnohé lobbisty jako červená muleta na býka. Ačkoli registr smluv je součástí vládního programového prohlášení, jsou to především poslanci KDU-ČSL a ČSSD, kteří ho chtějí výrazně okleštit.

Kdo chce kostit?
Sněmovna by už na příští schůzi mohla projednávat několik desítek pozměňovacích návrhů, jež mají z povinnosti registrovat smlouvy vyjmout nejen Budvar, ale také nemocnice, vysoké školy, ba dokonce všechny příspěvkové organizace, městské a státní firmy. „Dílčí problémy se řeší plošným opatřením, které ze zákona udělají neúčinnou normu," soudí Josef Karlický ze společnosti Frank Bold.

Koaliční strany nemají jasno, jak se k navrhovaným změnám postaví. Proto vznikla pracovní skupina, v níž sedí Jeroným Tejc (ČSSD), Radek Vondráček (ANO) a Josef Uhlík (KDU-ČSL), která by měla připravit jednotné stanovisko. „Na materiálu pracuji, mám už seznam připomínek. Nejvíc z nich se týká nemocnic, výrobce výbušnin a možná vysokých škol. Osobně chci najít konsensus, a pokud možno vyjmout jen subjekty, kde existují silné objektivní důvody," řekl Deníku místopředseda sněmovny Radek Vondráček. Šéf garančního ústavněprávního výboru Jeroným Tejc (ČSSD) si nepřeje žádné „revoluční změny". Nejblíž výjimce jsou podle něj zdravotnická zařízení. „Názory jsou ale protichůdné, pochybuji, že najdeme shodu. Předpokládám volné hlasování i v koalici," sdělil Deníku.

Kateřina Perknerová

Článek vyšel 17. ledna 2017 v Deníku.