Vláda schválila kompromisní novelu o registru smluv. Kdo může mít výjimku ze zveřejňování?

Novela nyní putuje do sněmovny, kde o ní rozhodnou poslanci ve zrychleném projednávání pouze v prvním čtení. Pokud ji odsouhlasí a po nich i senátoři, bude zabráněno plošným výjimkám ze zveřejňování smluv pro všechny státní a městské podniky. Namísto nich totiž tato novela obsahuje několik méně rozsáhlých výjimek v oblastech, na kterých byla mezi politiky v zásadě všeobecná shoda (nakládání s výbušninami, kolektivní smlouvy, výjimky pro část smluv ČT a ČRo a veřejných vysokých škol, ochrana bankovního tajemství).

Pro státní a městské podniky navrhuje – oproti novele, kterou schválili poslanci – legislativně jasný a jednoznačný postup: dát výjimku ze zveřejňování smluv jen těm podnikům, které nejsou veřejnými zadavateli (dle zákona o veřejných zakázkách) a to jen na smlouvy, které jsou uzavřeny v běžném obchodním styku v rámci jejich předmětu činnosti či podnikání (tj tam, kde je důvod k tomu, aby chránily své know how). Z registru smluv tak nezmizí smlouvy těchto firem na propagaci, nákupy vybavení a další služby.

Pokud však bude vládou dnes schválená novela přijata i ve sněmovně, nebude již důvod hlasovat o dvou předchozích verzích (poslanecké a sněmovní).

Podrobněji jsme o kompromisní verzi novely psali i v tomto komentáři.

Uvádíme v něm: „Předložený kompromisní návrh tedy můžeme vnímat jako možnou racionální reakci na existující námitky. Ty připomínky, které jsou dlouhodobě hlasitě opakovány a mají aspoň nějaký věcný základ, jsou promítnuty do legislativně jednoznačných a poměrně minimalistických výjimek a dalších úprav zákona, tak aby byla utišena hlasitá kritika ze strany především státních firem a zároveň, aby byl registr smluv zasažen, co nejméně. (…)Vzhledem k tomu, že jedinou šancí pro návrh je schválení již v prvním čtení, máme zároveň jistotu, že tentokrát nepřijde příval poslanecké kreativity, který by z něj učinil úplně něco jiného. (…) Kompromisní návrh už ze své podstaty těžko můžeme vnímat jako ideální. Jeho cílem je najít řešení aspoň trochu přijatelné pro všechny zainteresované strany a jedině tak ho má smysl ho brát. Z hlediska Rekonstrukce státu je řada úprav zbytečná, pro řadu odpůrců zveřejňování to zřejmě stejně bude málo. Každopádně je tato situace svým způsobem unikátní. Za pět let, po které se poslanci a senátoři tímto zákonem zabývají, došlo zřejmě poprvé ke shodě většiny stran na nějakém společném řešení (pouze při schvalování zákona pro něj hlasovali poslanci napříč sněmovnou, šlo však o jednotlivce)."

Ve stanovisku naší platformy, které jsme před dnešním jednáním rozeslali členům vlády, mimo jiné uvádíme: „Rekonstrukce státu je přesvědčena, že značná část dílčích výjimek není nezbytná a namítané problémy by bylo možné řešit také úpravou smluvní praxe a důsledným využívání možnosti ochrany informací ve smlouvách, které nabízí současné znění zákona o registru smluv. Nicméně s ohledem na situaci, kdy již není v tomto volebním období reálné provést vyhodnocení potřebnosti úprav rozsáhlejší analýzou na vládní úrovni, považujeme předkládané řešení za přijatelné, a to právě s ohledem na to, že návrh nezasahuje do podstaty zákona o registru smluv a zachovává stávající rozsah povinných subjektů. Schválení pak lze doporučit zejména proto, že bude znamenat přijatelné řešení pro povinné subjekty a zároveň bude zažehnáno popření smyslu zákona, které hrozí v případě schválení Sněmovnou přijaté verze sněmovního tisku 699.“