Poslanci schválili zmírnění povinnosti zveřejňovat majetková přiznání pro starosty i obecní zastupitele. Komunální politici v budoucnu nebudou muset zveřejňovat některé citlivé údaje. Majetková přiznání jako taková ovšem zůstanou plně přístupná veřejnosti v centrálním rejstříku. Zákon je tak v souladu s požadavky, které Rekonstrukce státu prosazovala už od roku 2013.
Poslanci včera rozhodli o tom, jaká majetková přiznání budou muset podávat starostové a zastupitelé obcí. Hlasovali totiž o dvou podobách zákona o střetu zájmů. Zvítězil nakonec sněmovní návrh, i když senátoři prosazovali jinou verzi. „Jsme rádi, že se poslanci zastali občanů a odhlasovali původní návrh ze sněmovny, který jim nechává volný přístup k majetkovým přiznání starostů. Tento návrh zároveň zajišťuje, že starostové malých obcí už nebudou muset zveřejňovat v přiznáních citlivé údaje, které jim působily praktické obtíže a komplikovaly práci v obci. Návrh tak podle našeho názoru dobře vyvažuje veřejný zájem na kontrole střetu zájmů politiků se zájmem na ochraně osobních údajů obecních politiků“ zdůraznil Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu.
Senátoři totiž vrátili Sněmovně verzi s pozměňovacím návrhem, ve kterém chtěli majetková přiznání zpřístupnit jen na žádost. „Řadu běžných uživatelů by tento postup přirozeně odradil. Z veřejného registru by se tak stal nejspíše nástroj využívaný velmi úzkým okruhem lidí, což jde proti smyslu zákona, jímž je veřejná kontrola,“ nastínil Josef Karlický.
Kompromis vznikal dlouho a splňuje dlouhodobé požadavky Rekonstrukce státu
Starostové ze Svazu měst a obcí ČR se spolu s dalšími komunálními politiky skoro půl roku snažili upozornit na nedostatky zákona o střetu zájmů, které odrazují lidi na malých obcích od kandidatury v komunálních volbách. Nakonec byl nalezen ve Sněmovně kompromis na protikorupční pracovní skupině ve Sněmovně zaštítěné předsedou sněmovny, které se zúčastnily všechny politické strany a zástupci samospráv.
Tento kompromis odpovídá i parametrům, které prosazovala Rekonstrukce státu již od roku 2013: tedy aby okruh informací zpřístupněných veřejnosti byl odstupňovaný podle významu postavení veřejného funkcionáře (poslanec či ministr by měl zveřejňovat výrazně více než starosta malé obce). Neuvolnění starostové na malých obcích tak budou přiznávat jen nemovitosti a podíly v obchodních společnostech, citlivější údaje jako jsou příjmy, akcie, finanční úspory i dluhy, a veškerý majetek nemusí příště do svého přiznání uvést. „Doufám, že tímto je zažehnán avizovaný odchod starostů malých obcí z veřejných funkcí, a že se již kvůli majetkovým přiznáním nebudou občané obávat kandidatury v podzimních komunálních volbách,“ dodal Josef Karlický.
Pracovní skupina k protikorupčním opatřením
Pracovní skupina funguje na půdě Sněmovny dlouhodobě. Jde o neformální sněmovní skupinu, kde se mohou setkávat zástupci všech politických stran v Poslanecké sněmovně, představitelé dotčených skupin a institucí a také experti na protikorupční témata. Vznik stálé protikorupční pracovní skupiny navrhl předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z hnutí ANO. Mezi stálé členy patří za Piráty Vojtěch Pikal, za ČSSD Kateřina Valachová, za TOP09 Helena Langšádlová, za KDU-ČSL Marek Výborný, a za KSČM Daniel Pawlas. Konala se už tři jednání protikorupční pracovní skupiny. První dvě se věnovala změnám zákona o střetu zájmů.