Předseda ÚOHS hájí absurdní poplatek nesmyslnými argumenty

Rekonstrukce státu ukazuje nesmyslnost poplatku (10 000,- Kč za každou zakázku, kterou chceme nechat prověřit) mimo jiné na příkladu Nemocnice v Českých Budějovicích, která podle veřejně dostupných zdrojů zadala firmě Phoenix, a. s. zakázky za 200 milionů bez soutěže. Pan předseda Rafaj uvádí: “Na Úřad přitom platforma nezaslala nikdy v minulosti byť jen jediný podnět, který by se zakázek nemocnice v Českých Budějovicích týkal.” O nákupy léků se zajímají garantské organizace Rekonstrukce státu EconLab a Oživení minimálně od roku 2016 (viz např. zde) a o zrušení poplatku zrovna tak (viz zde). Bohužel, od té doby se na příslušných místech nestalo téměř nic. Ale jak vidno, hned po medializaci se kolem obého strhl mediální humbuk, po kterém alespoň nikdo nemůže říct, že o problémech nevěděl.

Petr Rafaj pokračuje větou, kterou udeřil hřebík na hlavičku: “Prostým výpočtem je navíc patrné, že naprostá většina daných zakázek musí být malého rozsahu a Úřad by se jimi ani nemohl zabývat. Pokud by naopak šlo o dělení zakázek, pak by opravdu stačil jen podnět jeden.” V tom totiž přesně problém spočívá. Jde o neoprávněně dělené zakázky tak, aby ve výsledku byly “malého rozsahu”. Jednou zaplatit poplatek v tomto případě (zakázek je 697) bohužel podle zákona nestačí. Ustanovení § 259 z našeho pohledu hovoří jasně: co zakázka (zakázka malého rozsahu je taky zakázka), to 10 000,- Kč.

Předseda Rafaj si dále myje ruce, když tvrdí, že poplatek zavedli zákonodárci a on nic nechtěl: “Rovněž tvrzení, že desetitisícový poplatek za podnět inicioval předseda ÚOHS, které platforma šířila, je nepravdivé.” K tomu vybíráme citaci ze stenozáznamu 39. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 27. 1. 2016, kdy u pultíku zářil poslanec Jan Klán: "Já tady budu rozebírat dva problémy. Prvním problémem bude podávání žádosti veřejnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. My jsme to také řešili, to je vlastně ten první bod, na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a my jsme se napříč, nějakým způsobem, politickým spektrem dohodli, že by ten podnět měl být zpoplatněn. Vycházelo to samozřejmě od pana Rafaje, tedy předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který nám říkal, že je to nutné zpoplatnit.”

Evidentně tedy buď lhal pan ex-poslanec nebo lže pan předseda.

Závěrem předseda ÚOHS Petr Rafaj opakuje, “že bylo rozpoutáno mnoho povyku, nicméně ve skutečnosti se platforma zákonem předvídaným způsobem o jakékoliv upozornění Úřadu na možné porušování zákona ani nepokusila”.

I zde se pan předseda spletl. Když se dozví o jakékoli nekalosti, která se ve veřejných zakázkách děje, má konat z úřední povinnosti. To samé si myslí i veřejná ochránkyně práv či Ministerstvo spravedlnosti a doufejme, že v podobném duchu vydá nález i Ústavní soud. Místo toho strká hlavu do písku a chová se jako automat, do kterého nejprve musíte hodit peníze, a pak doufat, že vůbec něco vypadne.

Naším hlavním cílem rozhodně není útočit na ÚOHS, ani ho zavalit prací. Ostatně my jsme naopak svou analýzou spoustu práce Úřadu ušetřili. Dokonce ani hospodaření českobudějovické nemocnice nemáme zapotřebí rozebírat, jde nám o napravení dosavadní nezákonné praxe všech nemocnic. Ale to, že je občanům zabráněno upozorňovat na chyby v hospodaření s veřejnými prostředky, považujeme za alarmující stav, který zákonodárce musí akutně napravit.