Vláda v pondělí 11. května zveřejnila a ještě ten stejný den schválila návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Neprošel přitom mezirezortním připomínkovým řízením a poslanci by ho měli projednat již ve středu ve zkráceném jednání. Důvodem pro bleskovou úpravu zákona má být zjednodušení nákupu ochranných prostředků. Rekonstrukce státu však již dříve upozornila, že rychlé nákupy umožňují i stávající zákony. Nedostatečně odůvodněný návrh by výrazně a neopodstatněně snížil standardy transparentnosti zadávání zakázek. Přečtěte si 5 nejzásadnějších problémů vládního návrhu, na které jsme dnes upozornili i poslance.
1. Nedostatečně odůvodněná a riziková změna
Potřebu schválení předmětné novely, která má za cíl „zjednodušit nákup osobních ochranných prostředků jako pohotovostních zásob po konci nouzového stavu”, považujeme za nedostatečně odůvodněnou a obecně extenzivní s nežádoucími vedlejšími účinky. Účelu, který předkladatel uvádí, lze řádnou aplikací zákona dosáhnout již nyní. (V nedávném doporučení RS jsme uvedli, že lze rychlé operativní nákupy realizovat i v rámci platného zákona o zadávání veřejných zakázek. V dalším doporučení jsme upozornili, že vláda má dostatek času, aby cesty pro nákupy potřebného materiálu po ukončení nouzového stavu připravila tak, aby je bylo možné realizovat standardní cestou. Metody existují.)
Aktuální návrh, který výrazným způsobem snižuje již tak minimalistické požadavky na proces zadávání zakázky cestou jednacího řízení bez uveřejnění (dále JŘBU), vyprazdňuje JŘBU jako zadávací postup, a de facto jej tak mění v plnou výjimku ze zákona o veřejných zakázkách. Pokud předkladatel odůvodňuje potřebu snížit procesní požadavky zadávacího postupu JŘBU tím, že jsou i ve své minimalistické podobě časově nesplnitelné, pak je otázkou, proč namísto novelizace (odstranění i minimálních záruk hospodárnosti a transparentnosti veřejného zadávání) nelze v případech takové krajní naléhavosti, kdy ani postupy JŘBU nejsou dostatečně rychlé, použít již existující výjimku dle § 29 odst. a). Možnost jejího využití pro nákupy za stavu krajní naléhavosti potvrdil i ÚOHS.
2. Snížení transparentnosti a objektivity hodnocení
Novela snižuje transparentnost a objektivitu procesu hodnocení „významných“ veřejných zakázek - hodnotící komisi (jejíž většinu tvoří odborníci) již nebude nutné sestavovat pro hodnocení nabídek u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 000 000 Kč vždy, ale pouze, pokud kritéria hodnocení, jejichž vymezení závisí na zadavateli, nebudou číselně vyjádřitelná. Komise však neposuzuje pouze cenu, ale posuzuje také kvalifikační předpoklady a rozhoduje o vyloučení zadavatele, proto en bloc vyloučení hodnotící komise považujeme za nepřiměřené k ochraně práv účastníků zadávacího řízení.
3. Výrazné snížení požadavků na prokázání kvalifikovanosti a transparentnosti dodavatelů
Doplnění § 67 ZZVZ o odstavec 3, podle něhož se v případě JŘBÚ podle § 63 odst. 3 a 5 ZZVZ (tedy v případě, že veřejná zakázka může být splněna pouze určitým dodavatelem, anebo pokud je to nezbytné v důsledku krajně naléhavé okolnosti, kterou zadavatel nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, a nelze dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním) nepoužijí ustanovení § 48 odst. 7 a 9 ZZVZ, § 73 ZZVZ, § 86 ZZVZ a § 122 ZZVZ, neúměrně a neopodstatněně snižuje požadavky na prokázání kvalifikovanosti a transparentnosti dodavatelů - např. zadavatel nemá povinnost u vybraného dodavatele, který je právnickou osobou, zjišťovat její skutečné majitele, a ruší povinnost vybraného dodavatele poskytovat údaje uvedené v § 122 odst. 5 ZZVZ, a to se všemi negativními důsledky, které nezjištění skutečných majitelů má - střet zájmů, netransparentní vlastnická struktura, korupční rizika apod. Zadavatel by také mohl (i aniž by to věděl) nakupovat od dodavatelů v insolvenci, odsouzenými za daňové podvody apod.
4. Směšování důvodů pro použití jednacího řízení bez uveřejnění
Nedůvodně se také směšují dva různé důvody pro použití JŘBU. Zatímco § 63 odst. 3 umožňuje použít JŘBU v případě, že technicky neexistuje hospodářská soutěž, § 63 odst. 5 odkazuje na krajně naléhavé okolnosti.
a) Pro případy, kdy potřebuji nutně nakoupit a objektivně musím nakoupit od jednoho konkrétního dodavatele (§ 63 odst. 3), lze pochopit potřebu mít možnost nakoupit i od “netransparentního” dodavatele, ale je těžko obhajitelná potřeba tento proces urychlovat snižováním již nyní minimálních procesních nároků, které zajišťují, že si veřejný zadavatel předem zjistí, od koho nakupuje a nákup posoudí až s tímto vědomím, případně odůvodní, proč od dodavatele přesto nakupuje.
b) Naopak v případech krajní naléhavosti (§ 63 odst. 5) lze pochopit potřebu nakupovat opravdu rychle. Pokud pro překlenutí krajní naléhavosti nestačí flexibilita JŘBU, může však už nyní zadavatel využít výjimku ze ZZVZ. Pokud předkladatel svou novelou sleduje záměr minimalizovat využívání úplných výjimek ještě větší flexibilizací využívání JŘBU, pak není cestou plošná výjimka ze základních parametrů zadávací procedury, kterou se rozdíl mezi JŘBU a výjimkou de facto smaže. Základní minimální požadavky na proces zadávání JŘBU navíc chrání nejen veřejné peníze, ale i dodavatele, je proto třeba, pokud je to vůbec nutné, zvolit cestu přesných malých zásahů, které proporcionálně odstraní zdržující překážky, ale zachovají smysl zadávacího řízení.
5. Návrh by měl být dostatečně prodiskutován poslanci
Třebaže se jedná o poměrně stručnou novelizaci, její dopady jsou zásadní. Proto by neměl být předmětný tisk, který neprošel ani meziresortním připomínkovým řízením, projednáván ve stavu legislativní nouze, ale měl by projít dostatečnou demokratickou diskusí členy Parlamentu ve standardním legislativním procesu.
Doporučení Rekonstrukce státu: Z výše uvedených důvodů doporučujeme návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek (sněmovní tisk č. 862) zamítnout.
Pokud však nebude návrh zamítnut, doporučujeme schválit takové pozměňovací návrhy, které zaručí dostatečný standard transparentnosti zadávacího řízení. Některé postupy, jako je nutnost dokládání originálů výpisů dodavatele z rejstříků apod. nebo nutnost dokládat vlastnickou strukturu, lze, v případě krajní naléhavosti a po odůvodnění zadavatelem, nahradit např. čestným prohlášením dodavatele. Povinnost vyloučit netransparentní dodavatele lze opět za stavu krajní naléhavosti a po odůvodnění zadavatelem nevyžadovat (uzákonit možnost nevyloučit, nikoli povinnost, jak navrhuje předkladatel).
V rámci projektu NEZHASÍNAT! nabízíme politikům doporučení, jak se popasovat s krizí v mezích zákonů, a rozjet ekonomiku efektivně a transparentně. Dopady pandemie koronaviru a restart ekonomiky by měli politici řešit bez zhasnutí pravidel. Všechna doporučení Rekonstrukce státu zaslaná vládě najdete zde.