Stanovisko Rekonstrukce státu k novému komplexnímu pozměňovacímu návrhu služebního zákona

Zákon neposiluje dostatečně stabilitu ve státní správě. Hlavním problémem je nízký počet hodnocení úředníků jako důvod pro odvolání a možnost svévolné změny systemizace. U představených je možné odvolání dokonce již po jednom negativním hodnocení. To je zcela v rozporu s deklarovaným cílem posílení stability, který je mimo jiné i jedním z hlavních požadavků Evropské komise. Oproti předchozí verzi jsme svědky zcela alarmujícího „znetransparentnění“ výběrových řízení, které přináší možnost výběrové řízení zrušit kdykoli, když se představenému vítězní uchazeči nebudou „zdát vhodní“. Dále se zcela popírá závaznost pořadí vítězných uchazečů. Kopíruje se tak verze Nečasova návrhu, který byl v minulosti ostře odmítnut. Výběrová řízení se liší dle jednotlivých pozic, jsou značně nepřehledná a odlišnosti v postupech jsou spíše nahodilé, než racionálně odvozené. Vzdělávání včetně realizace obecné části úřednické zkoušky se bude odehrávat pod taktovkou příspěvkové organizace ministerstva vnitra zcela v duchu současné praxe, na níž negativně poukázala zpráva BIS jako způsob vyvádění veřejných prostředků.

Velmi rizikové se jeví i možnosti politiků aktivně ovlivňovat chod celého státního aparátu nikoli nutnou volbou agendy, ale konkrétními zásahy do autonomního fungování byrokracie. Služební předpisy budou realizovány nařízením vlády, tedy politicky. Členové výběrových komisí jsou ve velké míře nominováni také politicky. Vytvoření tzv. náměstka pro státní službu na ministerstvu vnitra je nedůstojným zastíracím manévrem, kdy většina opatření ve věcech služby budou realizována ministerstvem vnitra, tedy s podpisem ministra - politika. Zůstávají i političtí náměstci ministrů bez odpovídající legitimity (ministr – volby, úředník – výběrové řízení), avšak se značnými pravomocemi. Oproti předchozímu návrhu se rozmělňuje omezení přestupů mezi veřejným a soukromým sektorem (původní § 85), které ukládalo zákaz podnikání vrcholným státním zaměstnancům po odchodu z funkce. Podle stávajícího návrhu o takovém zákazu lze uvažovat.

Změny organizační struktury lze provádět libovolně, nejen při změnách působnosti úřadu či výjimečných změnách podmínek (§ 18). Zákon navíc umožňuje svévolné změny systemizace o třídu dolů či dokonce dvě třídy nahoru. To je zcela v rozporu se smyslem systemizace jako závazných podmínek pro fungování úřadu.

Z výše uvedených důvodů zástupci Rekonstrukce státu hodnotí předkládaný návrh jako nedostatečný z hlediska vytvoření podmínek pro stabilní a profesionální fungování české státní správy.

Podrobné stanovisko naleznete v příloze.

Kontakt pro média:

Lenka Petráková

+ 420 724 011 102

lenka.petrakova@oziveni.cz

Přílohy:
Stanovisko ke komplexnímu PN novely služebního zákona