Slovenský registr smluv - 50 tisíc unikátních přístupů měsíčně

Zatímco v ČR návrh zákona o registru smluv leží ve Sněmovně už 35 měsíců, na Slovensku podobný zákon už necelé 4 roky platí. Pojďme se podívat, jak funguje v praxi.

Způsobí zveřejňování smluv snížení zájmu o státní zakázky?

Právě naopak. Počet výběrových řízení s jedním účastníkem klesl na Slovensku ve sledovaném období o polovinu a celkově se mezi lety 2011 a 2014 průměrný počet uchazečů více než zdvojnásobil. Firmy ucházející se o státní zakázky tedy zveřejňování evidentně neděsí.

Bude registr velmi nákladný?

Zřízení registru smluv, aktualizace a správa za první čtyři roky vyšla na Slovensku v přepočtu na 667 000 korun. Cena údržby pro další léta je pak odhadována na 81 000 Kč za rok.

K tomu je vhodné dodat, že v České republice navíc už podobný registr existuje na portálu veřejné správy: https://portal.gov.cz/portal/rejstriky/data/10013/.

Bude zveřejňování zátěží pro obce?

Možná největší obavy plynou právě ze samotného úkonu zveřejnění a s ním spojené administrativy. Někteří starostové se mylně děsí skenování jízdenek z MHD (skenování zákon nepožaduje a jízdenky vůbec nejsou předmětem zveřejňování) a podobně.

Skutečnou administrativní (ne)náročnost zveřejňování smluv známe od rozšiřujícího se počtu českých starostů, kteří zveřejňují i když jim to zákon zatím nenařizuje, a Slovenská zkušenost to potvrzuje.

Podle slovenské analýzy „náklady na zveřejňování jsou nepatrné“. Ukazuje se, že v některých případech administrativy dokonce ubylo, protože smlouvy byly často předmětem žádosti o informace dle slovenské obdoby zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Peter Štetka, právník města Pezinok pak v analýze zmiňuje, že jednodušší, než řešit, které smlouvy by měly být zveřejněny a které nikoli, je zveřejnit je všechny. Dále komentuje, že na práci úředníků má pozitivní vliv fakt, že smlouvy někdo uvidí.

Bude registr smluv někoho vůbec zajímat?

Na často opakovanou otázku dává analýza pádnou odpověď - 54 000 unikátních přístupů měsíčně. 11 % dospělé populace Slováků (480 000) se do registru podívalo alespoň jednou a 8 % do něj nahlíží každoročně, nebo častěji. Navíc návštěvníků registru rok od roku přibývá.

Z rozhovorů se slovenskými investigativními novináři vyplývá, že registr smluv považují za klíčový nástroj a mnozí z nich jej používají na denní bázi. Díky němu je možné zkrátit investigaci mnohých kauz o měsíce.

Přinese registr kýžený efekt?

Dotazovaní novináři se domnívají, že dochází k menšímu plýtvání státních prostředků, právě díky zveřejňování smluv on-line. Byť jsou přesvědčeni, že je zde pořád prostor pro další zlepšení.

Přestože by bylo neopatrné připisovat všechny zásluhy právě registru smluv (země přijala ve stejném období i další zákony pro dosažení větší transparentnosti), ukazuje se, že Slovensko se posunulo o 12 pozic na protikorupčním žebříčku TI a zaznamenalo v daném období zlepšení jako málokterý jiný stát světa.

Doporučení pro další státy

Zdá se, že zatímco apokalyptické vize se nenaplňují, pozitivní vliv je měřitelný a značný i v krátkém časovém horizontu. V závěru studie jsou uvedena doporučení pramenící ze slovenské zkušenosti, která jsou míněna pro další země, které by chtěly zavádět registr smluv, a některá rozhodně stojí za zmínku:

Kompletní znění analýzy si můžete přečíst zde (v angličtině).

Přílohy:
Analýza TI SK - Not in force until published online