Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

V Senátu proběhl seminář na téma „Řízení státem vlastněných firem“

    Sdílet: 27. 08. 2015

    Na konci července se v prostorách Senátu sešli odborníci z nevládních organizací, státní správy i komerčního sektoru, aby se podělili o své zkušenosti a názory na řízení státních podniků. Seminář proběhl pod hlavičkou Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, přičemž úvodní iniciativa pro jeho pořádání vzešla od senátora Libora Michálka.

    Cílem setkání bylo shrnout dosavadní praxi v řízení státních podniků, poukázat na problematické postupy a navrhnout možnosti řešení. Jednotlivé diskuzní příspěvky byly rozděleny do dvou tematických bloků – první část panelu se věnovala spíše širšímu kontextu problematiky a zkušenostem ze zahraničí. V druhé části se hovořilo o konkrétních legislativních možnostech, jak dosavadní praxi posunout směrem k větší efektivitě a transparentnosti.

    Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie ve svém úvodním příspěvku poukázal na to, že celkový roční obrat více než stovky společností, které částečně či zcela ovládá stát, je kolem 500 miliard korun. Tedy přibližně dvojnásobek rozpočtu všech ministerstev. Přesto je členství v řídících orgánech vnímáno víceméně jako „trafika“ pro zasloužilé stranické funkcionáře. Na odbornost a další předpoklady se při nominacích hledí většinou až v druhé či třetí řadě.

    Martin Fadrný (Frank Bold / Rekonstrukce státu) hovořil o tom, že v konkrétním srovnání se zavedenými standardy států OECD nesplňuje ČR prakticky nic. Kromě netransparentního systému nominací a jmenování členů dozorčích rad zmínil i to, že NKÚ stále nemůže kontrolovat hospodaření státních podniků a to ani těch, kde je vlastnický podíl státu stoprocentní. Ostatně na tento problém Rekonstrukce státu dlouhodobě upozorňuje a snaží se zákonodárce přesvědčit o nutnosti rozšíření jeho pravomocí.

    Prakticky všichni pozvaní ve svých vstupech mluvili o tom, že současný neuspokojivý stav pramení z toho, že žádná z dosavadních vlád od roku 1989 nebyla schopna jasně říci, co od státních podniků vlastně očekává. Absence jasně definovaných strategií vede k tomu, že neexistují kritéria, podle kterých by podniky a jejich vedení mohly být hodnoceny. Jednotliví účastníci semináře se sice rozcházeli v názoru na to, jak detailní by mohla a měla definice strategií být, ale shodli se na tom, že nějaká být musí.

    Konkrétní cestou k lepšímu řízení a hospodaření státních podniků je podle přispěvatelů změna systému jmenování do dozorčích rad. Ten by se měl pokud možno depolitizovat a mnohem více hledět na odborné a osobnostní předpoklady kandidátů. Cílem je, aby bylo jasné, podle jakých kritérií jsou kandidáti vybíráni, co se od nich očekává a aby bylo možné jejich práci jednoduše kontrolovat. K tomu má samozřejmě napomoci jeden z rekonstrukčních zákonů, jehož cílem je ukončit pětadvacetiletou praxi (ne)řízení státních firem podle stranického klíče a jehož přijetí se Frank Bold / Rekonstrukce státu snaží prosadit.

    Většina účastníků semináře poukázala na to, že větší díl navrhovaných změn by šlo při dobré vůli prosadit i bez konkrétního zákona. Všechny dosavadní vlády však byly v tomto směru natolik pasivní, že bude alespoň stručný legislativní rámec nutný. Jinak pravděpodobně k žádné změně nedojde. Limity legistlativního řešení probIému uznal i senátor Michálek, ale přesto vytvoření zákona za dobrý plán, který i v minimalistické podobě může tuto oblast „rozhýbat správným směrem. Ilustrativní pro to, jak velkou pozornost politici řízení státních firem věnují, je fakt, že se semináře kromě Libora Michálka nezúčastnil žádný další senátor...

    Sdílet: