Poslanecká sněmovna může již ve středu schvalovat ve třetím čtení zákon o registru smluv. Jeho cílem je zveřejňování smluv státu a obcí o nakládání s veřejným majetkem. Tyto smlouvy, které v současnosti jsou přístupné veřejnosti často pouze teoreticky, se budou automaticky zveřejňovat. Je to největší změna v otevřenosti státu od přijetí zákona o přístupu k veřejným informacím z roku 1999.
Základem pro schvalování bude vládní komplexní pozměňovací návrh k předloze poslance Jana Farského (STAN). Vládní návrh zachovává základní principy zákona, nabízí některá zlepšení, ale také obsahuje řadu změkčujících
výjimek, včetně ročního odkladu sankce. Podle stanoviska Rekonstrukce státu je vládní verze zákona funkční, ale minimalistickou variantou oproti původním představám. Stále ale naplňuje veřejný předvolební závazek politiků.
Rizikem je nyní řada pozměňovacích návrhů, navržených především poslanci ČSSD, které mohou zákon zablokovat. Jde například o návrh poslanců Milana Urbana (načten poslancem Zemánkem) a Jaroslava Foldyny, aby soukromé subjekty (firmy a spolky) zveřejňovaly všechny svoje smlouvy (i soukromé) v průběhu celého kalendářního roku, ve kterém dostanou dotace nad určitou výši. Jde o právní absurditu, neboť nutí subjekty předem odhadovat, zda jim bude dotace udělena. Navíc místo kontroly veřejných prostředků zahrnují i prostředky soukromé ( tedy peníze, které subjekty nemají z dotací).
Druhý problém se týká zbytečného oddalování aplikace zákona. Plně fungovat začne zákon až 1.7.2017, tedy těsně před volbami, a to za podmínky,že Ministerstvo vnitra stihne veřejný registr smluv včas připravit.
Dle současného návrhu se budou zveřejňovat smlouvy v elektronické podobě (nikoliv naskenované) a základní údaje (tzv. metadata) u většiny smluv nad 50 tisíc Kč. Zákon dopadá na státní správu, samosprávu, jimi ovládané firmy a příspěvkové organizace s několika málo výjimkami. Malé obce mají ze zákona „odklad“ na dva roky a státní firmy mají větší možnosti ochrany obchodního tajemství. Vyjmuty jsou také smlouvy s nepodnikajícími fyzickými osobami, mimo smluv o prodeji majetku.
Důležitá čísla:
• Již 3 vlády se k zákonu vyjadřovaly a analyzovaly jeho dopady.
• Zákon se projednává už 40 měsíců (na Slovensku trvalo projednání 3 měsíce...)
• 163 poslanců a 22 senátorů mu vyjádřilo svoji podporu před volbami; 75 poslanců (a 54 v minulé Sněmovně) se stalo spolupředkladateli zákona.
• Vznikly dvě dopadové studie o tom, co zákon přinese v praxi.
• Expertní skupina Rekonstrukce státu vytvořila k zákonu 331 stran právních analýz. Jen od ledna letošního roku se kvůli němu 32x osobně setkala se zástupci politických stran.
• Zákon má naplánovanou plnou účinnost včetně sankcí od 1.7.2017.
• Ročně není zveřejněno zhruba 215 miliard veřejných nákupů. Celkově nevidíme ročně cca 690 miliard (součet všech veřejných rozpočtů).
• Více než 50 obcí již nyní dobrovolně smlouvy automaticky zveřejňuje. Starostové, kteří se rozhodli na zákon nečekat, zakládají vlastní registr, který má dle odhadů stát pouhý 1 milion Kč.
• Na Slovensku se po zavedení registru smluv ztrojnásobil počet uchazečů o veřejné zakázky.
Historie návrhu zákona:
Červen 2012 - návrh předložil poslanec Jan Farský, inspiroval se slovenskou předlohou. Zákon se nepodařilo projednat, protože Sněmovna byla předčasně rozpuštěna.
Září 2013 – 163 poslanců před volbami veřejně slíbilo, že zákon podpoří včetně sankce neplatnosti smlouvy.
Prosinec 2013 - Jan Farský předložil zákon znovu. Na apel Rekonstrukce státu se k němu připojilo 74 poslanců KDU-ČSL, ANO a TOP09/STAN. Zákon se dostal nejen do koaliční smlouvy, ale i do programového prohlášen vlády.
Leden 2014 - Poslanci zákon postoupili do několika výborů.
Jaro 2014 - Poslanci se zákonem opět zabývali a výsledkem byla žádost, aby vláda připravila takové úpravy, na nichž se shodne celá koalice.
Červenec 2014 – Rekonstrukce státu jedná s premiérem, který pověřil přípravou Ministerstvo vnitra. Jeho tehdejší náměstkyně Adriana Krnáčová připravila z neznámých důvodů v srpnu 2014 takový návrh, který by umožnil zveřejňovat zcela začerněné smlouvy.
Přelom 2014–15 - vznikl nový minimalistický návrh stále ještě odpovídající původním požadavkům, ale zároveň byla zadána dopadová studie. Od této doby probíhají koaliční jednání, na nichž je společný návrh ještě upravován. Do zákona neznámý autor vkládá výjimku pro ČEZ.
Březen 2015 - Ministerstvo vnitra i expertní skupina Rekonstrukce státu vydávají dvě rozdílné kalkulace nákladů na zavedení zákona. Premiér vyzývá ministry ČSSD, aby začali se zveřejňováním smluv.
Květen 2015 - Rekonstrukce státu spouští kampaň se známými osobnostmi avydává Encyklopedii zákona o registru smluv.
Červen 2015 – zákon se až napotřetí dostal do druhého čtení v Poslanecké sněmovně díky apelu na předsedy parlamentních klubů. Poslanci podávají 50 dílčích pozměňovacích návrhů, včetně problematických min.
2. září 2015 - Ústavně právní výbor Sněmovny, který je podle nového jednacího řádu výborem garančním, doporučil hlasovat o zákonu v jeho vládní kompromisní verzi. – 163 poslanců před volbami veřejně slíbilo, že zákon podpoří včetně sankce neplatnosti smlouvy.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
