V pondělí 23. února proběhla na Právnické fakultě panelová diskuze k novele zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Kromě předkladatele zákona ministra Jiřího Dienstbiera, senátora Miroslava Nenutila a studentů se jí zúčastnil i náš legislativní expert Josef Karlický.
Na to, jak vášnivé debaty o této novele v minulosti probíhaly na půdě parlamentu i senátu, byla tato diskuze velmi smířlivá a oba senátoři o ní hovořili celkem optimisticky. Přitom právě Senát první návrh ústavní novely i prováděcího zákona v roce 2013 potopil. Projednávání dalšího návrhu novely Ústavy, který k senátorům doputoval v polovině roku 2014, podmínili přípravou prováděcího zákona k novele, který teď putuje sněmovnou.
„Ne že bychom chtěli být brzdou, ale zaparkovali jsme to z principu a důslednosti," vysvětlil během diskuze senátor Nenutil. Pokud bude prováděcí zákon poslanci schválen, neměl by podle senátora Nenutila být s přijetím obou novel v Senátu větší problém. Očekává ale, že o něm ještě bude vedena rozsáhlejší debata..
Někteří odpůrci zákona kolem něj vytrvale budují auru nebezpečného Velkého bratra, který bude dupat obcím a státním firmám na paty. Nad tím se podivil i ministr Dienstbier: „Naopak bych čekal, že obce budou požadovat přenesení co nejvíce kontrol na NKÚ. Ten je totiž opravdu nezávislým nepolitickým orgánem, což se dá už hůře tvrdit třeba o ministerstvu financí.“ Reagoval tak na další výtku obcí, kterým vadí přemíra kontrol. Kontroloři už dnes přicházejí ze třech a více různých úřadů. Sami zástupci svazů obcí a krajů však údajně podle ministra uznávají, že tento problém je pouze zástupný, protože počet kontrol, které NKÚ provede za jeden rok, se nijak dramaticky nezvýší.
Věříme, že odhad obou senátorů se ukáže jako správný. Dočkat se však můžeme ještě lecčeho. Dokládá to i úsměvná historika z jednání sněmovny, na kterém měl být prováděcí zákon projednán. Jeden z odpůrců zákona na konci programu tak dlouho plamenně hovořil s očima upřenýma na hodinky, až tento bod nestačil být otevřený k projednávání.
V současnosti NKÚ kontroluje prostředky ve výši přibližně 1,2 bilionu korun. U čtyř pětin z toho však prakticky není co kontrolovat, protože jde o mandatorní výdaje (důchody či dávky), které být vynaloženy musí. Nově by úřad kontroloval až dalších 622 miliard v rámci hospodaření firem vlastněných státem a dalších 240 miliard u krajů a obcí
Diskuzi na Právnické fakultě pořádal s podporou Rekonstrukce státu spolek Common Law Society.