Financování politických stran je v polistopadové historii lemováno bizarními příběhy. Asi nejznámější je ten o sponzorech ODS, jíž v roce 1995 poslali 7,5 milionu mrtvý Maďar Lájos Bács a Ind Radživ M. Sinha alias spolumajitel Třineckých železáren Milan Šrejber. Druhých 7,5 milionu dodal podle dárkyně Jarmily Mlejnkové „Pepa z Honkongu". Občanští demokraté ale měli s penězi problém i později, kdy v roce 2014 raději vrátili milionový dar od 22leté kadeřnice na mateřské dovolené Sabiny Spálovské.
O úlitbách do partajních pokladen rozprávěl též nepravomocně odsouzený exhejtman David Rath či nakonec osvobozený lobbista Martin Knetig, poradce bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila. Stejně dlouho jako trvají pochybnosti o čistotě partajního sponzoringu, se zákonodárci snaží připravit normu, jež by černé fondy či čachrování s dary minimalizovala. Tento týden sněmovní výbory projednávají vládní návrh, který nabízí několik možných cest k nápravě.
Nejdůležitějším momentem je asi podnět ke vzniku nezávislého úřadu, který by kontroloval hospodaření stran a hnutí se získanými prostředky. Jeho existence předpokládá fungování transparentních stranických účtů, a to jak na příjmové, tak výdajové straně. Zatím to běžné není. „Současné transparentní účty politických subjektů jsou v drtivé většině doplněny o klasické účty, z nichž odborná ani laická veřejnost nezíská přehled o struktuře příjmů a výdajů," říká analytik Transparency International ČR Milan Eibl.
Finanční vazby
Novela, která by měla být účinná ve stěžejních ustanoveních od příštího roku, reaguje i na kritiku protikorupčního uskupení států EU GRECO. Kromě nedostatečné kontroly Česku vyčítají, že tu neexistují pravidla pro vykazování úvěrů, sankce za nezákonné přijetí věcného daru či bezúplatné plnění, ba ani povinnost oceňovat nepeněžité dary. „Nejsou ošetřeny finanční vazby stran a hnutí na jiné subjekty, tzn. například na obchodní společnosti a družstva či na občanská sdružení založená na podporu příslušné strany a hnutí," píše se ve zprávě GRECO.
Výtek se ujala nejen vláda, ale také opozice. Poslanec TOP 09 Martin Plíšek například navrhuje, aby si strany a hnutí mohly půjčovat jen u bank, nikoliv soukromých subjektů. To by zasáhlo především hnutí ANO a ČSSD. První dluží zhruba 65 milionů firmě Agrofert svého předsedy Andreje Babiše. Společnost Cíl, jejímž stoprocentním vlastníkem je ČSSD, je zase štědrým věřitelem sociálních demokratů. Kupříkladu před pěti lety jejich dluh u vlastní akciové společnosti činil 291 milionů korun.
Zákon, který by stanovil jasná pravidla pro financování stran a hnutí, je jedním ?z důležitých závazků koaliční Sobotkovy vlády. Počítá nejen se vznikem nezávislého úřadu pro kontrolu hospodaření stran, ale také se státním příspěvkem pro podporu tzv. politických institutů. První novinka by vyšla rozpočet na 20,5 milionu korun ročně, druhá na 45.
Do konce tohoto týdne musejí všechny strany předložit svoje výroční zprávy za rok 2015. Nejde o žádné drobné. Jak spočítala Transparency Internatiobal, v roce 2014 auditovanou výroční zprávu dodalo 151 politických stran, které přiznaly příjmy v celkové hodnotě 1,4 miliardy korun. Z toho 340 milionů tvořily příspěvky od státu zaslané na účty 27 subjektů.
Nová pravidla financování stran
Příjmy stran a hnutí
Zákon č. 424/1991 Sb. vymezuje příjmy stran a hnutí, kterými jsou:
a) příspěvek ze státního rozpočtu ČR na úhradu volebních nákladů,
b) příspěvek ze státního rozpočtu ČR na činnost strany a hnutí, ?c) členské příspěvky,
d) dary a dědictví,
e) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku, ?f) úroky z vkladů,
g) příjmy vznikající z účasti na podnikání právnických osob výše uvedených,
h) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
i) půjčky a úvěry.
Cílový stav novely
1. strukturovat přehled příjmů a výdajů stran a hnutí tak, aby dostatečně zobrazovaly skutečný tok peněžních prostředků;
2. stanovit efektivní systém kontroly hospodaření stran a hnutí;
3. zpřísnit pravidla pro výběr auditora;
4. zlepšit dostupnost údajů o hospodaření stran a hnutí pro účely veřejné kontroly;
5. vytvořit systém sankcí v oblasti hospodaření stran a hnutí, které budou efektivně reagovat na porušení jednotlivých povinností.
Vznik nezávislého Úřadu pro dohled nad hospodařením stran a hnutí
1. Předsedu úřadu jmenuje prezident ČR ze dvou kandidátů, z nichž jednoho navrhuje sněmovna, druhého Senát.
2. Jeho funkční období je šestileté a v čele úřadu může stát jen dvakrát po sobě.
3. Předsedou úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat.
Zdroj: PSP ČR
Kateřina Perknerová
Článek vyšel 30. března 2016 ve všech vydáních regionálních Deníků.