Lidovky.cz: Mistr přílepků Urban. Jeho výjimky k registru smluv psali lidé z Mládkova úřadu

Pozměňovacích návrhů k jednomu z nejdůležitějších protikorupčních zákonů - registru smluv - přibývá čím dál víc. K normě, kterou Poslanecká sněmovna schválila v září loňského roku, podali zákonodárci prozatím 22 výjimek. Mezi jedny z nejpilnějších „pozměňovatelů“ patří Milan Urban (ČSSD), který navrhl celkem čtyři výjimky, na které by se povinnost zveřejňovat smlouvy nevztahovala.

Jenže z dokumentů, ve kterých poslanec Urban své pozměňovací návrhy rozeslal, se lze dočíst mnohem více. Ze zdrojových dat je totiž patrné, že text vznikal na počítači Daniely Sezemské. Ta pracuje jako referentka v sekci majetkových účastí a právní podpory právě na rezortu průmyslu Jana Mládka (ČSSD).

Spor jako o amnestii

„Máte pravdu, jsou to návrhy ministerstva průmyslu a obchodu, já je pouze podal,“ přiznal pro server Lidovky.cz poslanec Urban. Na dotaz, zdali mu rezort připravil podklady, či rovnou celé pozměňovací návrhy, se ale odmítl vyjádřit. „Ptejte se tam,“ vzkázal pouze přes sms zprávu.

Jenže z dokumentů, ve kterých poslanec Urban své pozměňovací návrhy rozeslal, se lze dočíst mnohem více. Ze zdrojových dat je totiž patrné, že text vznikal na počítači Daniely Sezemské. Ta pracuje jako referentka v sekci majetkových účastí a právní podpory právě na rezortu průmyslu Jana Mládka (ČSSD).
Jenže ministerstvo průmyslu a obchodu se k autorství pozměňovacích návrhů, kvůli kterým by došlo k výraznému zúžení subjektů, které budou mít povinnost smlouvy zveřejňovat, nehlásí. Na dotaz, zdali se nějakým způsobem na výjimkách podaných poslancem Urbanem podílel, případně z jakého důvodu, poslal úřad obecnou odpověď.

„Záležitost podávání pozměňovacích návrhů je na rozhodnutí každého z poslanců. Náměty získávají ať už ze státní správy či zájmových organizací nebo od svých voličů a po seznámení se s jejich obsahem zvolí způsob jejich využití, případně uplatnění jako pozměňovací návrh,“ napsal pouze v odpovědi František Kotrba, mluvčí ministerstva průmyslu.

Z jakého důvodu rezort návrh podal přes poslance Urbana a nikoli sám za sebe, už ale nereagoval. A to ani přes Urbanovo přiznání pro server Lidovky.cz, že návrh skutečně vzešel z pera úřadu Jana Mládka a on ho pouze podal. „Není neobvyklou praxí, pokud poslanci své pozměňovací návrhy konzultují s příslušnými resorty. Tak tomu bylo i v tomto případě. Poslanec Milan Urban v letech 2003 až 2006 navíc stál v čele resortu a je přirozené, že při své práci využije kontakty, které zde získal,“ doplnil k tomu po urgenci mluvčí Kotrba.

Ve zdrojovém dokumentu, který zaznamenává změny v textu, se přitom vyskytuje ještě jedno jméno - Ilona Kapounová. Ta - jak také potvrdila serveru Lidovky.cz - působí jako asistentka poslaneckého klubu sociální demokracie. „Já jsem ten dokument pouze dostala od asistenta pana poslance Urbana, abych ho vložila do systému. Opravdu o tom víc nevím,“ sdělila Kapounová na dotaz, zdali tuší, odkud text pozměňovacího návrhu pochází.

Vykostěný zákon

Ačkoli pozměňovací návrhy k registru smluv podali poslanci sociální demokracie, lidovců i komunistů, právě výjimky navrhovaném Urbanem mohou podle platformy Rekonstrukce státu normu významně vykostit. Konkrétně chce Urban vyjmout státní podniky, jejichž předmětem podnikání je státní zkušebnictví či odložit účinnost zákona na den vyhlášení a výjimku požaduje pro Českou televizi i Český rozhlas.

Urbanův „přešlap“, kdy u pozměňovacích návrhů zapomněl odstranit zdrojová data, jeho kolegy ze sněmovny rozesmál. „Víme o tom. Stačilo by, kdyby se pan poslanec naučil základy práce s výpočetní technikou, text na vlastním počítači zkopíroval a uložil jako nový. Pak by byl ve zdrojových datech jako autor uveden on,“ uvedl pro server Lidovky.cz jeden z poslanců, který si nepřál být jmenován.

Zřejmě nejpalčivější je však jím navrhovaná výjimka, kdy požaduje zmenšit výčet veřejných podniků či organizací, a to na ty, které byly „zřízeny ve veřejném zájmu“, jejich činnost nemá průmyslovou či obchodní povahu a „jsou příjemcem veřejných zdrojů v hodnotě alespoň 50 tisíc korun“.

Pokud by prosazované úpravy vešly v platnost, podle Rekonstrukce státu by zákon prakticky pozbyl smyslu. „Navrhuje i široké výjimky pro všechny státní a městské podniky na jejich smlouvy i pro smlouvy, které s nimi uzavřel někdo jiný. Především pro ty komplexní výjimky nevidíme žádné důvody a nikdo je dosud ani reálně nedoložil. Ani mezi státními a městskými firmami navíc nepanuje jednota v obavách ze zveřejňování,“ okomentoval návrhy Václav Zeman z Rekonstrukce státu. Navíc podle jeho slov už nyní třeba státní podnik Lesy ČR zveřejňuje všechny smlouvy nad 300 tisíc korun a podobně tak činí i většina brněnských městských firem. „K ohrožení jejich obchodování ani blížícímu se bankrotu to zatím ani u jedné z nich nevedlo,“ doplnil ještě.

Podle propočtů platformy by v případě, že dojde k vyjmutí společností s nadpolovičním podílem státu, krajů nebo obcí, nebude možné sledovat hospodaření se zhruba 270 miliardami korun ročně, tedy více než tři čtvrtiny objemu veřejných peněz.

„Přitom právě u státních a městských firem dochází k řadě neprůhledných a leckdy i nevýhodných smluvních vztahů, na které v minulosti upozornila i zpráva Bezpečnostní informační služby,“ dodal Zeman.

Toho, že by zákon nakonec paradoxně začal platit v úplně jiné podobě, než byl přijat, se obává i samotný autor normy, poslanec Jan Farský (Starostové). „Pozměňovacích návrhů přibývá. Kdyby měly všechny projít, zákon ztratí smysl,“ myslí si. Vše podle něj způsobila výjimka pro Budvar, která otevřela stavidla a emoce pro pozměňovací návrhy. Mimochodem: zákon o registru smluv byl aktuálně podnikateli zvolen jako Zákon roku 2015.

Ačkoli Farský věří, že většina pozměňovacích návrhů, které označil za „emotivní výkřiky“, nakonec neprojde, konkrétně se podivil právě nad výjimkami navrhovanými sněmovním kolegou Urbanem. „Je to zvláštnost. Tyto smlouvy jsou už dnes dostupné podle zákona o svobodném přístupu k informacím, zákon o registru smluv má totiž širší ochranu než infozákon,“ uvedl k tomu Farský.

Jinými slovy: podle zákona o svobodném přístupu k informacím se občan dostane k více smlouvám, než bude v registru smluv, který je pomyslnou podmnožinou zmíněného infozákona. O postoji k navrženým výjimkám nyní jednají zástupci koaličních stran, projednávat je budou zhruba na konci června.

Přeborník v přílepcích
Urban se přitom v poslaneckých přílepcích činí dlouhodobě. Nejvíce se „proslavil“ v roce 2009, kdy s poslancem za ODS Martinem Římanem propašovali do novely zákona o spotřební dani paragraf, podle kterého získal energetický gigant ČEZ emisní povolenky zdarma. A právě kritiku, že často vychází vstříc společnosti ČEZ, slýchá poslanec Urban velmi často.

Energetický zákon se zase snažil upravit tak, aby vyšel vstříc podnikatelům v solárních energiích. Známý je také Urbanův zásah při projednávání takzvané zelené nafty. Tehdy prosadil, aby snížená spotřební daň platila na benzin a naftu.

Mimo to na sebe Urban upozornil při Toskánské aféře, kdy trávil dovolenou v Itálii - spolu s jinými politiky - po boku lobbisty ČEZu Vladimíra Johanese.

HANA MAZANCOVÁ

Článek byl zveřejněný 9. června 2016 na serveru Lidovky.cz.

CO JE REGISTR SMLUV?

- V takzvaném registru smluv mají povinnost zveřejňovat uzavírané smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun všechny státní či veřejnoprávní instituce, samospráva i takové právnické osoby, v nichž většinovou majetkovou účast má stát.

- Od 1. července tohoto roku platí povinnost tyto smlouvy zveřejňovat, jde ale zatím o testovací režim. Od stejného data příštího roku bude zveřejnění smlouvy podmínkou pro její účinnost.

- Správcem registru je ministerstvo vnitra.