Anketa k registru smluv: Další výjimky ze zveřejňování nejsou potřeba

Registr smluv, díky kterému veřejnost vidí na smlouvy státu za více jak 8 bilionů korun, má za sebou už více než dva roky provozu. Jak se velké „odtemnění státu” odrazilo na fungování povinných subjektů? Ptali jsme se úřadů a podniků samotných, a porovnali jejich odpovědi s tvrdými daty z registru smluv. V anketě jsme oslovili 17 povinných subjektů včetně Úřadu vlády, Řízení letového provozu ČR, státního podniku DIAMO nebo Vojenské zdravotní pojišťovny.

Výjimky ze zveřejňování smluv jsou dostatečné

Celkem 15 ze 17 dotazovaných subjektů v anketě uvedlo, že současné výjimky z registru smluv považují za dostatečné, a není tedy proto třeba zavádět další. Většina subjektů přitom využívá v souladu se zákonem možnost nezveřejňovat smlouvy v hodnotě nižší než 50 000 Kč nebo smlouvy, jejichž plnění probíhá převážně mimo území ČR. „Všechny možné výjimky vytvářejí disharmonii a nerovnost mezi subjekty, která zapříčiňuje menší ochotu těch, na které se výjimka nevztahuje, regulaci řádně dodržovat.” odůvodnilo svoji odpověď Ministerstvo vnitra.

Jako nedostatečné hodnotí výjimky z registru smluv pouze Národní památkový ústav a Státní podnik Povodí Vltavy, podle kterých zveřejňování smluv narušuje konkurenční prostředí. Důkazy o negativních dopadech registru smluv na hospodaření státních firem ale dosud nikdo nepředložil. Hodí se také připomenout, že státní firmy mohou ve zveřejňovaných smlouvách začernit vše, co považují za obchodní tajemství.

Současné výjimky vyhovují i Budvaru, hlásí rekordní tržby

O zisky státních podniků se báli také politici, kteří v roce 2017 prosazovali plošné výjimky ze zveřejňování smluv pro státní firmy. Zcela vykostit zákon o registru smluv se naštěstí nepodařilo, částečnou výjimku však získal například národní pivovar Budějovický Budvar, který patřil od počátku k nejhlasitějším odpůrců zákona.

O rok později si však Budvar již současnou podobu zákona pochvaloval jako vhodné řešení, když ve vlastních materiálech adresovaných poslancům uvedl, že „došlo k dosažení rovnováhy mezi základním účelem zákona o registru smluv a zájmem na zachování rovnoprávného postavení Budějovického Budvaru jakožto účastníka hospodářské soutěže.“ Jako státní firma, která není veřejným zadavatelem, totiž díky částečné výjimce nemusí zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. Na tuto výjimku, jako vhodnou ochranu podnikajících subjektů, klade zvláštní zřetel i nedávný nález Ústavního soudu. A jak se registr smluv odrazil na hospodaření Budvaru? Pravděpodobně nijak. Budějovický Budvar prosperuje a v roce 2016 a znovu i v roce 2018 hlásil rekordní tržby.

Bez technických problémů, ale začerňuje se ostošest

Pozitivní zprávou vyplývající z ankety je i to, že většina subjektů během zveřejňování smluv nenarazila na závažné technické problémy. Výjimkou bylo pouze několik případů v době úprav webové platformy registru smluv začátkem roku 2018. Z registru smluv jsme však také zjistili, že podniky začerňují údaje ve smlouvách mnohem častěji, než uvedly v anketě. Z šesti subjektů, které se k dotazu vyjádřily, přiznalo pět z nich začerňování smluv v řádech jednotek procent, maximálně však do 10 % smluv v případě Vojenské zdravotní pojišťovny. Státní podnik Diamo uvedl, že nezačerňuje vůbec. Důvodem k začerňování smluvních stran či cen je přitom nejčastěji ochrana obchodního tajemství před konkurencí. Z registru smluv však vyplývá, že skutečný podíl začerněných smluv je často mnohem vyšší.

Seznam subjektů dotazovaných v anketě: Ministerstvo vnitra, Úřad vlády, Liberecký kraj, Ostrava, CzechInvest, Národní památkový ústav, Česká centra, Státní veterinární ústav Praha, Mikroregion JESENICKO, regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace DIAMO, státní podnik Povodí Ohře, státní podnik Povodí Vltavy, státní podnik Řízení letového provozu České republiky, VoZP, MERO ČR

O zrušení výjimek pro ČEZ nebo ČD rozhodnou poslanci

Učinit přítrž nadbytečným výjimkám pro státní firmy mají nyní možnost poslanci. Novelu registru smluv, která ruší výjimky z povinnosti zveřejňovat smlouvy pro státní firmy, jejichž cenné papíry se obchodují na burze (ČEZ, ČD, ČEPS, atd.), projednává Sněmovna už více než rok. Zrušení výjimky by pro tyto státní firmy znamenalo povinnost zveřejňovat smlouvy v omezeném režimu, jaký má například národní podnik Budějovický Budvar. Zákon by tak konečně začal platit pro všechny firmy s většinovou majetkovou účastí státu. Třetí čtení novely by mělo proběhnout v pátek 8. března. Bližší informace jsou tady. Schválit ji poslancům začátkem února doporučil i Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.