Blíží se konec praní špinavých peněz v Česku?

Předpokládá zásadní rozšíření možností odčerpání majetku nad rámec klasického trestního práva. Analýza navrhuje upravit zvláštním zákonem situace, kde zjevně došlo k výnosům z nelegální činnosti, ale nejde za nimi prokázat konkrétní trestný čin. Zákon by pracoval s obrácením důkazního břemene na majitele průtokového účtu. Ten by musel doložit legálnost nabytí peněz.

Nejde však o trestní řízení proti osobě (rozhodování o vině či nevině konkrétních osob), ale trestní řízení proti věci, jehož výsledkem je buďto zabavení této věci a propadnutí státu anebo uvolnění věci (většinou financí) zpět majiteli. Takové trestní řízení tedy nemůže vést k odsouzení majitele za mříže.

Značným pozitivem této cesty by bylo, že vymáhání zákona by měly na starost orgány, které již mají se zajištěním a odčerpáváním majetku zkušenosti (policisté – kriminalisté, státní zástupci na trestním úseku, trestní soudci). Zároveň se v tomto případě jedná o orgány, které mají odborné znalosti a vhled do problematiky legalizace výnosů z trestné činnosti. Rekonstrukce státu považuje toto řešení za nejlepší z navrhovaných variant. Jde o nejrychlejší a nejefektivnější cestu k cíli.

„Je třeba zdůraznit, že posunutí důkazního břemene v trestním řízení bude legitimizováno skutečností, že řízení bude vedeno pouze vůči „vysoce podezřelému majetku“, nikoliv proti konkrétní osobě,” vysvětluje právnička Pavlína Hojná z Rekonstrukce státu.

Finanční analytický úřad by mohl zahájit řízení v případě, že by měl podezření, že majetek v minimální výši 5 milionů korun pochází z trestné činnosti, a současně nelze za využití standardních právních nástrojů ověřit informace o jeho původu. Majitel účtu by mohl do 60 dní prokázat, že majetek má legální původ.

Postup by byl zřejmě nejrychlejší, neboť by šetření a samotné rozhodnutí v prvním stupni prováděl FAÚ, který se na problematiku praní špinavých peněz specializuje, dále by bylo možné se odvolat k Ministerstvu financí ČR, případně dál řešit spor v rámci správního soudnictví. Na druhou stranu jde také o nejužší variantu - týká se pouze legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle § 3 AML. Byla by též spojena s významnou organizační změnou FAÚ. Rekonstrukce státu tuto variantu doporučuje schválit spíše v kombinaci s trestní variantou, nikoli jen jako samotné řešení.

Počítá se vznikem nového řízení před civilním soudem. Státní zastupitelství zde vystupuje jako navrhovatel a osoba, jíž byl dočasně zabaven majetek (finance) jako odpůrce. Státní zástupci by na základě šetření policie měli prokázat, že je majetek nabytý nelegálně. Pokud však existuje hrubý nepoměr mezi příjmy člověka a jeho majetkem, situace se obrací, a dotyčný musí prokázat legálnost nabytí svých peněz. Jako hrubý nepoměr se přitom například v zákoně o daních z příjmů stanovuje částka přesahující 5 milionů Kč.

Rekonstrukce státu vidí jako hlavní nevýhodu této varianty delší průměrné trvání civilního řízení, chybějící praktické zkušenosti civilních soudů s problematikou odčerpávání nelegálního majetku a také směšování prvků trestního a civilního řízení, což by mohlo vnést chaos do některých praktických otázek. Na základě toho doporučujeme vládě tuto variantu zamítnout.