Protikorupční organizace Transparency International upozornila na podezřelou výjimku v návrhu zákona o evidenci skutečných vlastníků firem. Obchodní korporace vložené do svěřenských fondů by kvůli výjimce nemusely uvádět své skutečné majitele. Výjimka se přitom do zákona dostala na poslední chvíli a vztahuje se na relativně úzký okruh firem. Podle expertů jde ustanovení proti smyslu zákona, který má zabránit praní špinavých peněz, a reaguje na příslušnou směrnici EU. Rekonstrukce státu přitom nalezla v návrhu zákona další významné nedostatky.
Rekonstrukce státu v reakci na zjištění Transparency International upozornila na to, že kontroverzní změna v návrhu zákona nebyla nutná. „Je krajně podezřelé, že se výjimka dostala do verze návrhu po vypořádání připomínek, ačkoliv formálně žádné připomínkové místo přidání předmětného ustanovení explicitně nepožadovalo a ani ze směrnice nelze zakotvení tohoto speciálního režimu pro úpravu obchodních korporací ve svěřenských fondech dovodit. Zvláště vzhledem ke kauzám premiéra Babiše jsou pochybnosti o zařazení této nedůvodné výjimky na místě,” uvedl Lukáš Kraus, právník Rekonstrukce státu.
Změna pravidla pro určování skutečného majitele svěřenského fondu se v novele objevila až po připomínkovém řízení na konci roku 2019. Stalo se tak poté, co k novele připojilo své připomínky ministerstvo financí, které požadovalo, aby zákon neumožňoval vyvrátit domněnku, že příjemce prospěchu z fondu je majitelem fondu. Odpovědnost za finální podobu návrhu však nese ministerstvo spravedlnosti, které je jeho předkladatelem. Návrh nového zákona má aktuálně za sebou meziresortní připomínkové řízení a měl by v dohledné době jít na vládu. Již nyní má přitom legislativní proces značný skluz - české zákony měly reflektovat požadavky V. směrnice EU v boji proti praní špinavých peněz již 10. ledna. Za nedodržení termínu implementace přitom může Česko dostat pokutu.
Tři další ustanovení zákona, která vzbuzují pochyby
Návrh zákona však má další výrazné chyby. Mezi právnickými osobami, které by měly uvádět skutečného majitele, chybí uzavřené investiční fondy, které bývají zneužívány ke krytí pochybných majetkových vztahů. To značně zpochybňuje naplnění hlavního cíle zákona, tedy boje proti praní špinavých peněz.
Hrozí zvýšení administrativy pro firmy?
Návrh ministerstva spravedlnosti aktuálně říká, že při konstrukci skutečného majitele je nutné řešit nejenom údaj o tom, kdo rozhoduje o právnické osobě (kdo ji ovládá), ale i o tom, kdo má podíl na jejím zisku. „Domníváme se, že z hlediska smyslu úpravy zakotveného ve směrnici je dostačující první parametr. Zapojením druhého parametru návrh zbytečně, nad rámec směrnice, zvyšuje administrativní zátěž povinných subjektů, neboť doložení a vypočtení podílu na zisku značně zkomplikuje proces konstrukce vlastnické struktury firmy, a přitom nepřináší významně užitečnou informaci z hlediska určení skutečného majitele,” upozorňuje Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu.
Sporné zajištění pravdivosti údajů
Pracovní komise Rady vlády pro boj s korupcí, v níž jsou zastoupeni i odborní garanti Rekonstrukce státu - konkrétně komise k hospodárnému nakládání s majetkem státu - již vyjádřila obavy, že návrh nezajistí, aby údaje v evidenci byly vždy pravdivé. S tím souvisí i otázka, zda jsou rejstříkové soudy připraveny zvládnout tuto novou agendu. Pracovní komise přijala doporučení k zapracování aspektů z přísnější slovenské úpravy. To však bylo nakonec ze strany ministerstva spravedlnosti odmítnuto.
Rekonstrukce státu přesto doporučuje, aby zákon obsahoval přísnější požadavky na dokumentaci, kterou budou právnické osoby dokládat svou vlastnickou strukturu. Současně je však třeba, aby stát nastavil přehledný informační systém, který bude efektivně vést povinné subjekty k doložení vlastnické struktury a ve výsledku ukazovat pravdivé údaje o skutečných majitelích firem. Takto bude systém využitelný veřejností, státním zastupitelstvím, soudy, bankami a dalšími subjekty.
Chystáme se i nadále sledovat legislativní příběh zákona o evidenci skutečných vlastníků firem. Prosazujeme vznik veřejné evidence skutečných vlastníků, v níž bude možné dohledat koncové vlastníky firem, podobně jako ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru. Je podle nás také na místě, aby možnost ucházet se o veřejné zakázky a dotace byla podmíněna řádným zápisem v této evidenci. Změnu zákona o zadávání veřejných zakázek se v tomto směru již díky aktivitě Rekonstrukce státu podařilo vtělit do související novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. změnový zákon).
Více o tématu: https://www.rekonstrukcestatu.cz/cs/co-delame/prosazujeme-protikorupcni-zakony/zadne-dotace-anonymum
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
