Skupina států proti korupci Rady Evropy GRECO zveřejnila další z pravidelných reportů hodnotících pokroky Česka na poli prevence korupce. Zpráva upozorňuje na malou kontrolu integrity osob ve vysokých výkonných funkcích. GRECO kritizuje Česko za pomalé přijímání některých protikorupčních pojistek - například novely zákona o státním zastupitelství či pravidel pro transparentní lobbing. Doporučuje také urychlit přijetí klíčových zákonů i etických kodexů, posílit otevřenost vládnutí, nebo lépe řešit střet zájmů i fenomén „otáčivých dveří”.
GRECO vydalo celkem 20 doporučení, jak může Česko zlepšit systémové omezování korupce, klientelismu a nepotismu. Nejnovější hodnotící zpráva se zaměřuje zejména na prevenci korupce u osob ve vysokých výkonných funkcích, jako jsou premiér, ministři, jejich náměstci a poradci, dále také na příslušníky policie. Cílem zprávy je podpořit transparentnost, integritu a odpovědnost veřejných činitelů.
Autoři upozorňují, že Česká republika sice má robustní právní rámec pro prevenci korupce a boje proti ní, ale tento systém je založen na očekávání, že dotčené osoby znají pravidla a budou je dodržovat. Minimální pozornost je přitom věnovaná vedení, školení, osvětové činnosti nebo dohledu a vymáhání. GRECO dále vyčítá Česku i to, že si není schopno stanovit jasné strategické priority v oblasti posilování integrity veřejných činitelů.
Report GRECO si všímá i přešlapování a dlouhých odkladů v přijímání některých protikorupčních zákonů v Česku. Zákon o ochraně oznamovatelů byl až neúměrně dlouho schvalován za cenu první historické pokuty ČR za pozdní implementaci evropské směrnice. Senát nedávno posvětil větší nezávislost státních zástupců na vládě. Další klíčové normy však zůstávají v přípravách.
Návrh zákona o lobbování po mnoha odkladech schválila vláda. Poslanecká sněmovna již začala připravovat etický kodex poslance, k čemuž Rekonstrukce státu poskytla 10 doporučení, jak na to.
GRECO si všímá i toho, že česká veřejná správa má velmi roztříštěná pravidla pro neslučitelnost funkcí. Současně zmiňuje i možnost dále zapracovat na zákonu o střetu zájmů, který čeští zákonodárci novelizovali loni na jaře.
Hodnotitelský tým se zabýval také problémem „otáčivých dveří”, kdy v praxi existuje několik příkladů problematických přesunů osob z vrcholové výkonné funkce ve státní správě do soukromého sektoru. Dle dnešní legislativy je to možné, český právní řád tento problém ale v podstatě vůbec neřeší.
V této souvislosti skupina GRECO doporučuje, aby pravidla týkající se omezení po skončení pracovního poměru (cooling-off period) byla rozšířena tak, aby se vztahovala na všechny osoby s nejvyššími výkonnými funkcemi a aby se zabránilo jakémukoliv podezření ze střetu zájmů.
Zpráva se zabývá také zapojením odborné veřejnosti a občanské společnosti do tvorby politik v rámci legislativního procesu. Všímá si toho, že aktuálně jsou hlavní politická rozhodnutí přijímána ještě před zahájením legislativního procesu, a nejsou do nich tudíž zapojeni další aktéři. To může vést k nekvalitní legislativě, nedostatečné transparentnosti i malé účasti občanské společnosti.
Vládní pětikoalice navíc odebrala přístup do neveřejné verze legislativní knihovny vládního VeKLEPu některým nevládním organizacím, které jsou členy protikorupční rady vlády. Je zřejmé, že to značně komplikuje jejich účast v konzultačních procesech. I toho si všímá aktuální report GRECO.
Skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) Česko vyzvala, aby do 18 měsíců předložilo zprávu o opatřeních, která byla přijata s cílem provést aktuální doporučení. Česká republika je členem skupiny GRECO od roku 2002 a prošla již čtyřmi koly hodnocení, aktuálně se jedná o páté hodnotící kolo.
Současně je ČR stále hodnocena v předchozím, tedy 4. hodnotícím kole, které se zaměřuje na prevenci korupce ve vztahu ke členům parlamentu, soudcům a státním zástupcům. V rámci 4. kola musí Česko odevzdat průběžnou hodnotící zprávu do konce března 2024. V té předchozí byl výsledek českých snah o boj s korupcí hodnocen jako zklamání.
Rada Evropy je mezinárodní organizace spojující 46 evropských zemí. Česká republika se připojila 30. června 1993. Skupina států proti korupci GRECO byla založena Radou Evropy v roce 1999 s cílem „zlepšit schopnost svých členů v boji proti korupci pomocí kontroly dodržování jejich závazků v této oblasti prováděné dynamickým procesem vzájemného hodnocení“. Skupinu GRECO tvoří 50 členských států - 48 evropských států, USA a Kazachstán. V roce 2019 bylo Česko nejhorší ze všech hodnocených zemí. Pozice ČR se od té doby mírně zlepšila.