Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.

Dva v jednom: Malé veřejné zakázky budou větší, ale transparentnější. A zakázky v budoucnu nezískají firmy ministrů

Sdílet: 23. 09. 2024

Poslanci projednávají novelu zákona o veřejné podpoře, která může díky pozměňovacím návrhům přinést hned dvě pozitivní novinky proti korupci. Skupina poslanců chce stanovit základní pravidla transparentnosti u zakázek malého rozsahu, u nichž zřejmě dojde ke zvýšení limitů. Další návrh posílí reálnou vymahatelnost zákona o střetu zájmů. Návrh má pojistit to, aby členové vlády nesměli získávat veřejné zakázky. Tento požadavek zákona o střetu zájmů doposud nebyl úřady vymáhán s poukazem na to, že chybí explicitně v zakázkovém zákoně.

Ilustrační foto. Skupina poslanců včetně Jakuba Michálka (Piráti), Elišky Olšákové (STAN) nebo Róberta Telekyho (KDU-ČSL) navrhuje přísnější pravidla pro veřejnou kontrolu zakázek malého rozsahu. Reagují tak na to, že by se limity pro malé veřejné zakázky měly kvůli inflaci zvedat o celou polovinu. Zdroj: Profimedia/ČTK

Poslanci aktuálně jednají o zvyšování limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu, a to z aktuálních 2 milionů korun u dodávek a služeb na 3 miliony korun, a z 6 milionů korun pro stavební práce rovnou na 9 milionů korun. 

Malé veřejné zakázky přitom aktuálně nepodléhají takřka žádným požadavkům na transparentní informování veřejnosti. Pokud má ke zvýšení limitů skutečně v budoucnu dojít, je nezbytné zároveň zavést i minimální požadavky na transparentnost malých zakázek.

Při plánovaném zvýšení limitů se veřejnou zakázkou malého rozsahu stane dalších přibližně 5 400 veřejných zakázek v hodnotě necelých 23 miliard korun. To je celá třetina všech zakázek zadaných ročně v režimu zákona. Na tyto zakázky by tak při pouhém zvýšení limitů fakticky nebylo vidět. Proto je nutné zavést alespoň minimální standardy transparentnosti i pro malé veřejné zakázky, jinak dramaticky vzroste riziko korupce v malých zakázkách.
Marek Zelenka expert Oživení

Na větší malé zakázky musí být vidět!

Pozměňovací návrh podala skupina poslanců, jmenovitě Jakub Michálek z Pirátů, Eliška Olšáková ze STAN a Róbert Teleky z KDU-ČSL. Návrh vznikl ve spolupráci ministerstva pro místní rozvoj, protikorupčních organizací a poslankyně Elišky Olšákové (STAN), která je také předsedkyní Sdružení místních samospráv.

Změna reaguje na zvýšení limitů malých zakázek a zavádí princip, že veřejný zadavatel u zakázek v hodnotě nad 1 milion korun zveřejní i to, jakým způsobem byl vítěz vybrán, zda šlo o otevřenou výzvu, uzavřenou výzvu nebo přímé zadání. Jinými slovy, zda byl k zakázce osloven neomezený okruh dodavatelů, nebo si zadavatel z nějakého důvodu zúžil okruh dodavatelů, případně, že jednal pouze s jediným dodavatelem. Bude tak umožněna alespoň vyšší míra veřejné kontroly v případě, že zmizí třetina zakázek z dosahu ÚOHS.

Jaké jsou aktuální požadavky zákona na zveřejňování?

U zakázek malého rozsahu (do 2 milionů korun na dodávky a služby, do 6 milionů korun na stavební práce) vidí veřejnost pouze to, kdo zakázku získal, a to díky registru smluv v případě zakázek s hodnou nad 50 tisíc Kč. Menší obce zveřejňují uzavřené smlouvy od 500 tisíc Kč na profilu zadavatele. Veřejnost však nemá žádnou informaci o tom, zda k výběru dodavatele došlo v otevřené soutěži, uzavřené soutěži nebo byla zakázka konkrétnímu dodavateli zadaná takzvaně z ruky.

Rekonstrukce státu návrh skupiny poslanců podporuje, protože zajistí, aby nedošlo ke snížení transparentnosti i konkurence u soutěže o veřejné zakázky a stanovuje minimální kontrolní mechanismy pro malé veřejné zakázky. Je nutné dodat, že podle studie Datlab z roku 2017 máme již nyní v celoevropském srovnání velmi vysoké limity pro malé veřejné zakázky. Má-li dojít k jejich dalšímu zvyšování, například v reakci na kumulovanou inflaci posledních let, je nutné zajistit základní transparentnost.

Proti střetu zájmů ve veřejných zakázkách

Zákon o střetu zájmů platí v Česku už od roku 2007, ale jeho reálná vymahatelnost je dlouhodobě nízká. Již dnes sice zákon o střetu zájmů ukládá, že premiér a ministři nesmí dostávat veřejné zakázky, jenže např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v minulosti často odmítal vyřadit dodavatele právě na základě aplikace tohoto zákona. ÚOHS dříve trval na tom, že může zasahovat pouze tehdy, kdy vyloučení uchazeče vyžaduje zákon o veřejných zakázkách.

Skupina poslanců v čele s Jakubem Michálkem (Piráti) nyní přichází s návrhem, který doplňuje podmínky vyloučení vybraného dodavatele právě s ohledem na požadavky zákona o střetu zájmů. Aplikaci zákazu by mělo dále posílit provázání s evidencí skutečných majitelů.

Jde o klíčový krok pro posílení reálné vymahatelnosti zákona o střetu zájmů. Návrh zavádí model, v němž se firma člena vlády nesmí ucházet o zakázky, které se udělují v rámci státu, ale může se ucházet o zakázky v samosprávě, kde nemá ministr přímý vliv.
Lukáš Kraus vedoucí analytického týmu Rekonstrukce státu

Návrh poslanců Jakuba Michálka (Piráti), Josefa Cogana (STAN), Aleše Dufka (KDU-ČSL) a Jana Jakoba (TOP 09) vnese jasná pravidla do toho, kdy je možné vyloučit firmy členů vlády ze soutěže o veřejné zakázky.

Návrh reflektuje i závěry právní analýzy ministerstva spravedlnosti, která upozorňuje, že Ústavní soud svým nálezem (Pl. ÚS 4/17, bod 205) již dříve dovodil, že zákon o střetu zájmů má aplikační přednost před zákonem o zadávání veřejných zakázek. Aktuální roztříštěnost právní úpravy je ale příliš nesrozumitelná pro orgány, které mají zákon aplikovat v praxi. Změna zákonů je proto na místě, což nedávno svým usnesením stvrdila i Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí.