Evropská směrnice proti praní špinavých peněz v českém provedení? Návrh stále obsahuje podezřelou výjimku

Od roku 2018 musí firmy uvést své vlastníky do evidence skutečných majitelů, ovšem nesplnění této povinnosti nepodléhá žádné sankci a evidence není veřejná. To by se mělo změnit i díky nové evropské směrnici proti praní špinavých peněz (tzv. V. Anti-Money Laundering/AML směrnice). Směrnice, kterou mělo Česko implementovat do ledna letošního roku, mimo jiné vznáší požadavek na evidenci údajů o skutečných majitelích, zavedení mechanismů ověřování a kontroly pravdivosti údajů vedených v evidenci, jakož i stanovení efektivních sankcí.

Členové Rady vlády proti korupci hlasovali ve dnech 28. února až 6. března 2020 o stanoviskách k návrhům zákonů, které mají evropskou směrnici implementovat v Česku. Těmi jsou návrh zákona o evidenci skutečných majitelů a návrh novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zástupci Rekonstrukce státu se coby členové Rady zdrželi hlasování a kvůli přetrvávajícím nedostatkům doporučili návrhy zákonů dopracovat.

Dotace pro anonymy zatím bez omezení

Rekonstrukce státu dlouhodobě upozorňuje na to, že nejasná vlastnická struktura firem čerpajících veřejné prostředky vytváří prostor pro korupci, daňové úniky a možný střet zájmů. Velmi proto vítáme, že návrhy zákonů zavádí povinnost zveřejnění skutečného majitele jako podmínku pro možnost ucházet se o veřejné zakázky. Podmínka řádného plnění evidence skutečných vlastníků však v současném návrhu chybí v případě uchazečů o dotace. Doporučili jsme proto podmínku v rámci implementace doplnit.

„Je pozitivní, že přibyla podmínka řádné evidence firem pro účast v zadávacím řízení veřejných zakázek. Nevidíme však důvod, proč by totéž nemělo platit i pro žadatele o dotace, kteří se rovněž uchází o peníze z veřejného rozpočtu,“ doplňuje právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Návrh Ministerstva spravedlnosti také skrytě přenáší nadbytečné povinnosti na právnické osoby a soudy. Účelem zákona má být získat relevantní informace o tom, kdo firmy skutečně ovládá. Po firmách však návrh požaduje výpočet hodnoty podílu fyzických osob, které mají podíl na jejich zisku. Výpočet má být přitom povinností finanční správy a je nutný pouze pro daňové účely, nikoliv pro identifikaci osob, které firmy přímo či nepřímo ovládají. V důsledku tak nadměrně zvyšuje administrativu právnickým osobám a soudům, které výpočet musí kontrolovat.

Podezřelá výjimka

Jako velmi problematickou pak spatřujeme především výjimku, díky které by obchodní korporace vložené do svěřenských fondů své skutečné majitele neuváděly dle pravidel pro určování skutečného majitele svěřenského fondu. „Nesystémová výjimka se do zákona dostala na poslední chvíli, vztahuje se na relativně úzký okruh firem a vzbuzuje podezření, že se v návrhu objevila za účelem zvýhodnění společnosti Agrofert a předsedy vlády Andreje Babiše. Naše platforma proto považuje za nejvhodnější výjimku vyškrtnout,” dodává Lukáš Kraus.

Za nestandardní lze považovat rovněž samotné projednávání implementačních zákonů protikorupční Radou, které bylo opakovaně odloženo. Návrhy implementace nebyly v rámci Rady dostatečně prodiskutovány a hlasování k stanoviskům proběhlo korespondenčně. Vzhledem k významnému protikorupčnímu potenciálu, který směrnice představuje, považuje Rekonstrukce státu za vhodné uskutečnit řádnou diskuzi na plénu Rady.

Stanovisko Rekonstrukce státu podpořily v hlasování kromě garantských organizací Rekonstrukce státu (Frank Bold, Oživení a Econlab) také protikorupční organizace Nadační fond proti korupci a Transparency International. Celé si ho můžete přečíst zde: