Experti na justici: Důležité zákony se zasekly, trestní soudnictví je nekoncepční

Síť k ochraně demokracie propojuje občany a organizace, kteří chtějí společně hájit principy demokratického právního státu plynoucí z Ústavy a Listiny základních práv a svobod. Opírá se o 8 pracovních skupin, ve kterých experti na různé oblasti politického systému průběžně sledují a vyhodnocují hrozby pro demokracii. Přečtěte si shrnutí klíčových událostí za první pololetí roku 2020, jak je zaznamenali experti na justici.

Neprůhledný výběr nejvyšších soudních funkcionářů

V květnu prezident Zeman jmenoval Petra Angyalossyho předsedou Nejvyššího soudu. Členové Pracovní skupiny kritizují netransparentní a nedůvěryhodný proces výběru ze strany prezidenta. Prezident se nevyjádřil přímo k žádnému z kandidátů, které justiční autority označili za vhodné, vybral neznámou osobu a tuto svou volbu nijak nevysvětlil. Jeho přístup v tomto případě podle pracovní skupiny podkopává důvěru v justici.

Za významnou událost v justici považují experti i rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ohledně soudce Alexandera Sotoláře. Ten v roli předsedy soudního senátu upravoval protokoly v kauze Opencard. Ty se poté lišily oproti zvukovým záznamům z jednání. Kárný senát shledal Sotoláře vinným a odvolal ho z funkce předsedy senátu Městského soudu v Praze. Z funkce soudce ale odvolán nebyl, to vyvolalo kritické reakce, například od bývalého předsedy NSS Josefa Baxy, podle kterého tento případ patří mezi nejhorší soudcovská selhání a není jiná alternativa, než aby dotyčný soudce přestal soudit.

Členové Pracovní skupiny kritizují i nepodání správní žaloby Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem ve věci střetu zájmů Andreje Babiše. V tuto chvíli podle nich ale nelze říct, že je toto rozhodnutí nutně špatné – může jít například o procesní opatrnost a snahu neohrozit trestní řízení ve stejné věci. Problémem je tedy zejména absence vysvětlení, které je v takto citlivé politické otázce žádoucí.

Zpoždění má novela exekučního řádu

Experti kritizují také legislativní průtahy v novelizaci exekučního řádu. Návrh, který čeká v Poslanecké sněmovně na druhé čtení, byl předložen již před rokem a čtvrt. Stále se nepodařilo prosadit klíčové změny, jako je teritorialita exekutorů a princip jeden dlužník – jeden exekutor. Podle expertů za soustavným oddalováním řešení tohoto problému stojí malá politická vůle a silný lobbingový tlak proti novelizaci.

K žádoucímu pokroku nedochází ani ve věci ztížení odvolatelnosti Nejvyššího státního zástupce. Ten může být v současnosti odvolán vládou bez udání důvodu. Neexistují také pevná funkční období vedoucích státních zástupců, ani povinnost výběrových řízení. Experti a expertky se zároveň obávají, že s blížícím se koncem současného volebního období Poslanecké sněmovny budou přibývat případy, kdy odpůrci protikorupčních zákonů budou jejich projednávání zdržovat, čímž mohou docílit jejich neprojednání a „spadnutí pod stůl“.

Pozitivně členové Pracovní skupiny hodnotí vydání publikace Mužské právo. Tato kniha si klade dotaz, zda má náš právní systém stejné dopady na ženy a muže. Experti a expertky doufají, že tato událost otevře téma ženské perspektivy na právo a role žen v justici.

V Česku chybí koncepce trestní justice

Experti pracovní skupiny jsou znepokojeni vývojem v oblasti trestní justice. Částečně to souvisí s pandemií koronaviru, která má za následek zvýšený výskyt domácího násilí. Koronavirová opatření také omezují práva osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Omezení návštěv, nedostatečné zajištění náhradní komunikace a přerušení výchovných a resocializačních programů podle nich vede k psychické deprivaci vězněných osob.

Celé znění expertní zprávy si můžete přečíst tady: