Český think-tank Datlab zjistil, že objem veřejných zakázek v EU získaných firmami napojenými na Rusko v roce 2022 neklesl. Studie ukazuje na problémy při implementaci sankčních nařízení, kterým čelí úřady i firmy. Řešením je používání analytických nástrojů po vzoru samotné studie a tlak na lepší fungování evidencí skutečných majitelů. EU také zaostává v rychlosti plnění sankčních seznamů, což lze kompenzovat přesnějším cílením sankcí.
Analytici zpracovali speciální software, který mapuje majetkové vazby napříč více než stovkou států a napojuje je na veřejné zakázky. Odhalili tak i skryté vazby na sankcionované osoby - ty po celé EU spoluvlastní 9443 firem, dalších 30 092 firem je pak ovládaných z Ruska bez vazby sankcionované osoby. Všechny tyto rizikové firmy by pravděpodobně neměly od zavedení sankcí v EU dostávat zakázky.
Analýza však ukazuje, že nejméně 242 z těchto rizikových firem dodává veřejné zakázky. Od zavedení sankcí získaly tendry v hodnotě 2,5 mld. EUR. Objem jejich zakázek oproti předcházejícímu roku vůbec neklesl.
Seznam problematických dodavatelů Datlab nemá licenci zveřejnit, spolupracuje však s novináři konsorcia OCCRP na kauzách v několika zemích.
Mezi možná vysvětlení výsledku studie řadí reálný odliv ruských majitelů (dosud nezachycený v rejstřících), ale také jejich skrývání. To ilustruje širší problém, kterému čelí vedle veřejných zadavatelů i soukromé firmy.
Studie připomíná, že pouze 35 % sankcionovaných a ruských vlastníků firem je správně uvedeno v české evidenci skutečných majitelů. Další překážkou v rozkrývání majetkových struktur je to, že většina vlastníků používá k zakrytí svého angažmá ve firmě řetězec dvou i více dalších firem, což znemožňuje běžným obchodním partnerům zjistit, kdo za firmou stojí.
Sankční seznamy EU jsou i více než rok od ruské invaze na Ukrajinu podstatně méně rozsáhlé, než sankce jiných států proti Rusku. Studie zmiňuje například Jurije Trutneva (zástupce ruského premiéra) a Viktora Vekselberga (ruský oligarcha jehož firmy dodávají zakázky v sedmi zemích EU), kteří jsou sankcionování v USA a na Ukrajině, ale ne v EU.
Datlab spolu s protikorupční organizací Rekonstrukce státu nabízí v projektu Odolnější Evropa své analytické nástroje nejen České republice, ale i dalším členským zemím EU a relevantním evropským institucím. Představili je například na kulatém stole v Evropském parlamentu dne 1. 12. 2022 konaném pod záštitou europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti).
Na data Datlabu odkazoval dne 23. 3. 2023 i europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) na jednání Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu o sankcích, který k novým číslům exkluzivně uvádí: „Je neskutečná ostuda, že i rok po vypuknutí války na Ukrajině nejsme v Evropě schopni efektivně vymáhat sankce, které jsme na Rusko s velkou pompou uvalili. Dlouhodobě máme problémy jak s kontrolou příjemců grantů uvnitř, tak vně Evropské unie. Potřebujeme zavést nutná řešení a vytvořit celoevropský přehledný registr konečných příjemců veřejných prostředků, který by byl kontrolovaný pokročilou umělou inteligencí. Máme tak jedinečnou šanci zabít rovnou dvě mouchy jednou ranou, ať už se jedná o miliardy eur putující ruským oligarchům, nebo vysávání evropských financí dotačními podvodníky.“
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
