Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.
Česko se principiálně staví proti ruské agresi vůči Ukrajině a poskytuje v mnoha směrech napadené zemi pomoc. Přesto máme podle bezpečnostních analytiků stále velké rezervy ve vymáhání sankcí proti Rusku. Experti proto přináší 6 doporučení, jak zajistit důslednější postup proti Kremlu a utnout financování války proti Ukrajině.
Odborníci z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), Prague Security Studies Institute (PSSI) a projektu Odolnější Česko apelují na politické představitele, aby podpořili opatření pro lepší vymáhání mezinárodních sankcí proti režimu Vladimíra Putina v Rusku. Pracovní verzi svých doporučení pro českou vládu a instituce EU prezentovali poprvé na doprovodném panelu mezinárodní konference GLOBSEC. Nyní zveřejňují experti finální verzi doporučení pro Česko.
Experti oceňují i českou pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a další kroky české vlády, jako je třeba zaslání těžkých zbraní Ukrajině, aby se na svém území mohla bránit ruskému agresorovi.
Po napadení celého území Ukrajiny v únoru 2022 vydala Evropská unie už 14 balíčků mezinárodních sankcí proti Putinovu režimu v Rusku, které mají ztížit financování ruské útočné války proti Ukrajině.
Česko vždy na půdě EU podporovalo přijetí sankcí a česká vláda připravila vlastní sankční zákon, českou obdobu tzv. Magnitského zákona. Současně však stále existují mezery a slepá místa, které ztěžují vymáhání sankcí proti Rusku v praxi. V některých případech jde pouze o chybějící kapacity příslušných úřadů, jinde je nutné k nápravě přispět i změnou zákona.
Šest kroků pro efektivnější vymáhání sankcí
Kompletní znění doporučení najdete níže.
Ministerstvo zahraničních věcí jako ústřední orgán přijímá podněty k zařazení subjektů na národní sankční seznam od 1. ledna 2023, kdy sankční zákon vstoupil v účinnost. Trvalo přibližně půl roku od vstupu sankčního zákona v účinnost, než se na národním seznamu začala objevovat skutečně relevantní jména a než byl sankční odbor ministerstva zahraničních věcí personálně obsazen.
První osobou, na kterou česká vláda uvalila sankce, byl 26. dubna 2023 moskevský patriarcha Kirill. 29. června 2023 byl na seznam zařazen ruský podnikatel Vladimir Jevtušenko a jeho syn Felix Jevtušenko, dále 16. srpna 2023 se na seznam dostal i ruský zbrojař a výrobce raket Boris Obnosov a jeho příbuzní (manželé Rostislav a Olga Zorikovovi) a 15. listopadu 2023 Federální státní unitární „Podnik pro správu majetku v zahraničí“ Kanceláře prezidenta Ruské federace. Podle expertů je však třeba výrazněji posílit kapacity sankčního oddělení, aby docházelo k „listaci” robustněji a včas.
Stát by se v rozkrývání majetkových struktur sankcionovaných osob teoreticky mohl opřít o již existující evidenci skutečných majitelů, kterou spravuje ministerstvo spravedlnosti. Evidence je bohužel ale dlouhodobě plná neúplných a nepravdivých údajů a nelze se tak spoléhat pouze na ni.
Experti proto doporučují jednak posílit pravdivost údajů v evidenci a dále rozvíjet i další analytické nástroje. Inspirací by mohl být systém ARACHNE, což je integrovaný IT nástroj pro vytěžování a kontextualizaci dat, který používá Evropská komise například pro řízení a správu strukturálních fondů. Tento systém využívá i komerční databáze. Díky robustnějším nástrojům bude možné mnohem efektivněji identifikovat vlastnické vazby sankcionovaných osob.
Česko je podle zahraničních analýz jednou z nejatraktivnějších zemí, kde se dají dobře vyprat příjmy z trestné činnosti. Jedním z nástrojů zastření nelegálního původu peněz jsou i takzvané průtokové nebo tranzitní účty. Podle zprávy Finančního analytického úřadu jde o dlouhodobý problém ohrožující „stabilitu a reputaci finančních trhů České republiky.”
Ministerstvo spravedlnosti v současnosti chystá zákon, který by měl umožnit u vysoce podezřelých transakcí zahájit stíhání i bez znalosti zdrojového trestného činu a potenciálně peníze zabavit. Experti proto apelují na to, aby byla příprava tohoto zákona, jenž je implementací tzv. konfiskační EU směrnice, maximálně urychlena, aby nespadl před parlamentními volbami pod stůl.
Co jsou to průtokové účty?
Jde o způsob praní špinavých peněz, schéma převodů peněz a zakládání fiktivních firem, v němž peníze nejasného či nelegálního původu ve velkém objemu míří ze zemí bývalého Sovětského svazu přes průtokové účty fiktivních firem v Česku do daňových rájů. Odtud už míří na Západ jako křišťálově čisté. Pro kriminalisty je však extrémně obtížné prokázat, že peníze skutečně pochází z konkrétní trestné činnosti, protože úřady v zemích původu peněz s nimi nespolupracují.
Z nedávných údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR i ze šetření České národní banky vyplývá, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu se zvýšil objem odesílání klíčového zboží do Ruska přes třetí země až o stovky procent. Celková hodnota českého vývozu do Turecka se za poslední dva roky zvýšila z necelých 11 miliard korun na enormních 20 miliard, v případě Kazachstánu byl nárůst více než dvojnásobný, u Kyrgyzstánu desetinásobný.
Podle BIS se obcházení sankcí v ČR ve většině případů dopouštějí domácí firmy, za kterými stojí často skryté české a zahraniční entity. Podle evropské směrnice proti porušování mezinárodních sankcí z dubna 2024 přitom Česko má co nejdříve zakotvit coby trestný čin i porušování sankcí spáchané z hrubé nedbalosti. Návrh v tom směru je už v přípravách.
Rusko by jako agresor mělo podle mezinárodního práva nést ekonomické následky svého výboje na Ukrajinu a nahradit škody způsobené během invaze. Česko by mělo po vzoru dalších zemí (Estonsko, Lotyšsko) zahájit debatu o legislativním uchopení konfiskace vymezeného sankcionovaného majetku a jeho využití na obnovu Ukrajiny.
V lednu 2024 představili O. Kolář, M. Žantovský a V. Votápek návrh obecného zákona, který by umožnil konfiskaci ruského majetku v ČR. Umožňoval by vyvlastnit majetek ve vlastnictví ruského státu, pokud by česká vláda rozhodla, že představuje riziko, a to za náhradu (ta by zřejmě podléhala zmrazení). Od té doby nedošlo v této otázce k žádnému významnému posunu. Odborníci proto apelují na další pokračování debaty k právnímu vymezení toho, jak je možné konfiskaci realizovat.
V roce 2022 Česká republika, Maďarsko a Slovensko společně vyjednaly výjimku ze společných sankcí EU na ruskou ropu přepravovanou kontinentálním ropovodem Družba. Rozhodnutí bylo tehdy zdůvodněno časovou náročností procesu hledání alternativních zdrojů energie. Vláda současně přislíbila postupné vyřazení ruských energetických zdrojů do poloviny roku 2025. Energie jsou přitom obrovským zdrojem příjmů ruské válečné mašinérie a tvoří až 40 % příjmů státního rozpočtu Ruské federace.
Z dlouhodobého hlediska je však podle expertů jedinou cestou, jak se vymanit z podpory autoritářských zemí, celkový odklon od fosilních paliv.
Projekt Odolnější Česko
Ruská invaze na Ukrajinu ukázala dlouho neřešený problém, že v Česku mohou snadno působit a podnikat zástupci a spojenci organizovaného zločinu, teroristických skupin i nepřátelských mocností, prát špinavé peníze a dokonce i čerpat veřejné peníze. Je nejvyšší čas tomu zamezit.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
