Komentář: Jak vypadá stav legislativní nouze? Poslanci jednají v mimořádné situaci

Nouzový stav jsme dosud znali jen z případů živelních katastrof (povodně, orkány) a vždy se týkal jen vybraných krajů. Poprvé však vláda přistoupila k vyhlášení tohoto krizového stavu pro případ nakažlivé nemoci a pro celé území ČR. Jak uvádí již uvedený čl. 6, s vyhlášením nouzového stavu musí vláda zároveň vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně (tím se rozumí z.č. 240/2000 Sb., krizový zákon) a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají.

Vláda omezení a ukládání povinností činí svými opatření velmi frekventovaně. Lze pochopit, že je třeba flexibilně a rychle reagovat na požadavky tíživé situace kolem šířící se nákazy. Přesto ne vše je možné řešit jen cestou krizových opatření bez součinnosti zákonodárné moci. Tam, kde je potřeba změna zákona, se vláda neobjede bez Parlamentu. Ale i ten přitom zná zvláštní procedury, jak významně urychlit proces přijímání zákonů.

Stav legislativní nouze

Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, je totiž možné vyhlásit dle ust. § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, tzv. stav legislativní nouze. Stav legislativní nouze vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády. Tak se stalo dne 19.3. i v případě vládního návrhu zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 (sněmovní tisk č. 784), který byl zařazen na mimořádnou schůzi Sněmovny dne 24. března. V důvodové zprávě k návrhu se zdůvodňuje potřeba projednání ve zkráceném jednání „zejména k potřebě urychleně řešit situaci rodin s dětmi v návaznosti na vyhlášená mimořádná opatření”.

Jak tedy bude vypadat zkrácené jednání o této akutní legislativě? Oproti standardnímu legislativnímu procesu zkrácené jednání nemá první čtení, stanovené jednací dny a některé lhůty neplatí. Předseda Sněmovny přikáže návrh přímo jednomu z výborů a určí nepřekročitelnou lhůtu, do níž musí výbor předložit usnesení se stanoviskem k návrhu. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. Také navrhne lhůtu, do kdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit. Následně se koná rovnou druhé čtení návrhu zákona, přičemž může být upuštěno od obecné rozpravy, o čemž se usnese Sněmovna. Řečnická doba může být zkrácena na 5 minut. Třetí čtení návrhu zákona se může konat bezprostředně po druhém čtení. Během dne tak může být návrh zákona schválen. Je však důležité, aby i v tomto zvláštním režimu byl dán přiměřený prostor pro demokratickou diskusi, jelikož se často jedná o opatření s dalekosáhlými dopady na životy obyvatel ČR.

Parlament stále plní kontrolní funkci vůči vládě

Je nutné zmínit, že Sněmovně zůstává kontrolní funkce, což je zvlášť v této mimořádné situaci důležité. Ve stavu legislativní nouze proto posoudí Sněmovna už před projednáním pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Znovu ještě před projednáním návrhu zákona pak hlasuje, zda stav legislativní nouze trvá a zda jsou dány podmínky pro zkrácené jednání u konkrétního zákona.

Jestliže byl návrh projednán v Poslanecké sněmovně ve zkráceném jednání a jestliže vláda o to požádá, také Senát může dle ust. § 118 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, projednat takový návrh ve zkráceném jednání. Senátní schůzi k tomuto návrhu je předseda Senátu povinen svolat tak, aby byla zahájena nejpozději do 10 dnů od postoupení návrhu zákona Senátu. Jak je zřejmé, oproti běžnému legislativnímu procesu, kdy některým návrhům trvá cesta k účinnosti třeba i rok, uvedené procedury umožňují dokončit schvalování zákonů v řádu dnů či týdnů. Ale jak ostatně ve své judikatuře uvádí Ústavní soud, tento postup lze akceptovat jen „za předpokladu zvlášť závažných důvodů, kdy zájem na bezprostředním přijetí zákona v kontextu konkrétních okolností převáží nad obecnými požadavky, které ve vztahu k zákonodárnému procesu vyplývají z ústavního pořádku” (Pl. ÚS 53/10).

Co všechno zahrnuje vládní balíček

A o čem se bude ve sněmovně ve stavu legislativní nouze jednat? Jako první šel do Sněmovny již výše zmíněný vládní návrh, který má za cíl řešit otázku zajištění péče o děti, na něž dopadají krizová opatření, po dobu uzavření školních a dětských zařízení a s tím související problém finančního zabezpečení rodičů. Časovou platnost vyplácení ošetřovného vláda navrhuje změnit, a to na dobu, po kterou bude zákaz školní docházky platit. Navrhuje se též zvýšení věkové hranice dětí z 10 na 13 let. Nárok na ošetřovné mají mít i osoby, které po uzavření denních stacionářů doma pečují o postižené osoby. Úprava bude platit i zpětně a rodiny, které již ošetřovné čerpají, nebudou tedy o ně muset znovu žádat.

Na plénu by se mělo jednat ve stavu legislativní nouze i o dalších vládních návrzích zákona. Jsou jimi zejména odklad maturit (ST 786), pozastavení elektronické evidence tržeb (ST 788), změny v platbách sociálního (ST 787) a zdravotního pojištění (ST 785), novela zákona o státním rozpočtu (ST 789), případně další body, které v pondělí schválila vláda.

Lukáš Kraus, právník Frank Bold a člen Rekonstrukce státu

Jednotlivá opatření pro zmírnění ekonomických a sociálních dopadů koronaviru monitoruje tým právníků Frank Bold, kteří spustili v době nouzového stavu online právní poradnu pro veřejnost. Lidé mohou na adrese www.koronavirus-pravo.cz bezplatně najít odpovědi na stovky otázek spojených s dopady koronaviru do běžného života. Na projektu se podílí padesát právníků a dalších dobrovolníků, kteří mu v těchto dnech věnují veškeré své úsilí.

Frank Bold je mezinárodní tým právníků v Brně, Praze, Ostravě, Bruselu a Krakově, který mění svět právem. Podporujeme takové kroky, které vedou k odpovědnosti vůči lidem, společnosti i životnímu prostředí. Při rozhodování pro nás hraje důležitou roli etické hledisko.