Vláda na začátku týdne schválila vládní koncepci boje s korupcí, která má určit směr vládní politiky až do roku 2022. Koncepce se věnuje všem klíčovým oblastem, ve kterých jsou nejčastěji popisována rizika korupce a klientelismu. Důraz klade také na analýzu situace v jednotlivých oblastech a metodickému vedení. O tom, kdy a jak chce vláda uvedených cílů dosáhnout, ovšem dokument nehovoří. Právě volba konkrétních kroků a jejich dotažení do konce je však obvykle kamenem úrazu protikorupčních snah každé vlády. Rozhodující tedy bude, zda vláda již v příštím roce přistoupí k realizaci konkrétních opatření.
Jak je na tom protikorupční legislativa?
V minulém týdnu byl schválen plán legislativních prací vlády na rok 2019, který je na protikorupční opatření poměrně skoupý - jak jsme psali zde. Z debaty s vládními úředníky plyne, že důvodů je celá řada. Absence jakéhokoliv protikorupčního zákona v plánu podle jejich slov neznamená, že jej vláda nesmí předložit. Vláda tedy může začít v příštím roce realizovat legislativní úkoly z protikorupční koncepce i nad rámec legislativního plánu. Nejdřív tedy malé shrnutí toho, jak si vláda letos vedla v přípravě protikorupčních zákonů:
Některé návrhy protikorupčních zákonů vláda letos stihla předložit (nominace do orgánů státních firem, rozšíření působnosti NKÚ) a některé už předložili poslanci Pirátské strany (např. novela registru smluv, novela infozákona, veřejná evidence skutečných vlastníků, podmínky pro čerpání dotací). Další návrhy chtěla vláda rovněž předložit letos, ale zatím to nestihla. Tyto už rozpracované návrhy vláda do legislativního plánu na příští rok nezařadila (např. úprava lobbingu, ochrana oznamovatelů korupce) s tím, že budou zřejmě na začátku příštího roku předloženy Sněmovně. Na zařazení nových protikorupčních opatření pak zřejmě nebyla dostatečná shoda (např. transparentnost veřejných zakázek malého rozsahu).
Koncepce se věnuje zákonům, metodice i analýze současného stavu
A teď zpátky k samotné koncepci boje s korupcí na léta 2018-2022. Koncepce se věnuje nové protikorupční legislativě, vyhodnocení stávajících zákonů i různým opatřením, které může provést přímo vláda. Z protikorupčních zákonů uvádí návrhy upravující nezávislost státního zastupitelství, rozšíření kontrol NKÚ na obce a kraje, finanční kontrolu ve veřejné správě, dotace ve sportu, ochranu oznamovatelů korupce či transparentní lobbing. V dokumentu jsou uvedeny i další oblasti relevantní pro boj s korupcí, ale už bez přímé zmínky o legislativním řešení: státní služba, přístup občanů k informacím, dotace, veřejné zakázky, evidence skutečných majitelů obchodních společností.
Důležitou částí koncepce je řada nejrůznějších analýz současného stavu v různých sektorech, a to včetně funkčnosti zákonů. Je navrženo, aby došlo k zhodnocení efektivity zákona o registru smluv, zákona o střetu zájmů a reformy financování politických stran a kampaní. Zejména v otázce fungování registru smluv u státem vlastněných podniků je vyhodnocení bezesporu důležité, jelikož ve Sněmovně je projednávána novela, která se zveřejňováním smluv např. ČEZu či ČD zabývá. Koncepce počítá také s posílením metodického vedení ze strany ministerstev, a to například v oblasti dotací, veřejných zakázek a legalizace výnosů z trestné činnosti. To lze jedině přivítat jelikož vysoké procento problémů povinných subjektů s protikorupčními zákony je spojena s nesprávným výkladem.
Koncepce má široký záběr, ale nenabízí bližší popis opatření ani termíny
Lze tedy shrnout, že koncepce zasahuje do všech klíčových oblastí, ve kterých jsou tradičně popisována rizika korupce a klientelismu. Na druhé straně koncepce je záměrně velmi obecný dokument, který zpravidla blíže nespecifikuje obsah opatření, ani termíny, kdy má k realizaci opatření dojít. Tyto bližší informace mají být primárně obsaženy v jednoletých akčních plánech boje s korupcí, přičemž akční plán pro rok 2019 zatím nebyl schválen.
Z pohledu protikorupční platformy Rekonstrukce státu tedy můžeme říci, že svým rozsahem koncepce pokrývá všechny důležité oblasti, za které považujeme především dotace, veřejné zakázky, hospodaření státem vlastněných podniků a přístup občanů k informacím veřejných institucí. Rekonstrukce státu navrhuje, aby v těchto oblastech byla již v příštím roce navržena legislativa, která vyřeší aspoň největší stávající problémy (např. že stát nemá nástroje, jak zjistit, kdo je konečným příjemcem jeho dotací). Zejména v oblasti dotací, veřejných zakázek a přístupu k informacím totiž jinak těžko může dojít k zlepšení neuspokojivé situace. Potřeba legislativy je v koncepci popsána jen částečně a legislativní plán na příští rok, jak už bylo popsáno výše, řeší situaci také velmi omezeně.
Je potřeba konkrétních kroků vlády v příštím roce
Rekonstrukce státu tedy vítá záměr vlády věnovat se korupci v uvedených kritických oblastech, ale zároveň upozorňuje, že je třeba přistoupit ke konkrétním krokům a to co možná nejdříve. V tomto ohledu doufáme, že realizace jasných opatření bude zadána v akčním plánu boje proti korupci či bude přímo přikročeno k plnění příslušnými ministerstvy.
Josef Karlický,
vedoucí týmu Rekonstrukce státu