Polovina Čechů vnímá lobbing jako vznešené pojmenování pro korupci, 59 % jako způsob prosazování kmotrovských zájmů. Pod pojmem lobbista si Češi nejčastěji vybaví Romana Janouška a Ivo Rittiga. Vyplývá to z průzkumu Rekonstrukce státu, který proběhl na vzorku 1000 respondentů. Více než 70 % Čechů ale zároveň považuje za důležité vědět, kdo ovlivňuje podobu zákonů. K tomu by měl sloužit chystaný registr lobbistů, který je součástí připravovaného zákona o lobbingu.
Pojmu lobbing aspoň částečně rozumí tři čtvrtiny Čechů. Nejčastěji ho lidé chápou jako postup kmotrů, kteří chtějí u politiků prosadit své zájmy. Za užitečný nástroj k informování poslanců lobbing považuje jen každý pátý Čech. „Na negativní vnímání termínu lobbista mají vliv hlavně korupční kauzy, které v posledních letech rezonovaly v médiích a byly nesprávně spojovány s lobbováním. Lidé si pod pojmem lobbista podle výsledků průzkumu nejčastěji vybaví Janouška, Rittiga a Dalíka. To nepřekvapí, nicméně jednalo se spíše o podnikatelé tvrdě prosazující své zájmy, a to zřejmě i za hranou zákona. Lobbisté, kteří prosazují kvalitní zákony či zájmy svého oboru, v médiích v takové míře vidět nejsou nebo je lidé jako lobbisty nevnímají,” říká Josef Karlický, vedoucí Rekonstrukce státu, která lobbuje za zákony proti korupci a pro lepší fungování státní správy.
Polovina Čechů si podle průzkumu myslí, že lobbing má výrazný, nebo dokonce zcela zásadní vliv na tvorbu zákonů. A 71 % respondentů uvedlo, že je důležité vědět, kdo podobu zákonů ovlivňuje. Dvě třetiny respondentů by uvítaly, kdyby zákonodárci informovali veřejnost o svých schůzkách s lobbisty. Stejný podíl Čechů uvádí, že kdyby měl lobbing pravidla, přispělo by to k jejich pozitivnějšímu vnímání politiky.
Zákon o lobbingu zatím čeká na druhé čtení
Pravidla a větší transparentnost by měl do lobbingu vnést chystaný zákon, který mimo jiné počítá i se vznikem takzvaného registru lobbistů. „Zákon o lobbingu by měl platit pro všechny lobbisty bez rozdílu a přinést možnost veřejné kontroly zákulisních legislativních procesů, které jsou dnes vnímané jako záhadné nebo dokonce podezřelé. V registru lobbistů by mělo být dohledatelné kdo, u koho a kdy prosazoval jaké zájmy. Do tajuplného procesu tvorby zákonů se tak konečně dostane světlo, které by jako bonus mělo oslabit kmotry, kterým ta tma vyhovuje,” říká Jakub Černý, analytik Frank Bold a lobbista Rekonstrukce státu, který se na přípravě zákona podílel.
Vládní návrh zákona o lobbování čeká na projednání už od léta 2019. V prosinci 2020 se dočkal prvního čtení i komplexního pozměňovacího návrhu. Od té doby zákon ležel netknutý ve výborech až do poloviny února, kdy se poslanci rozhodli projednávání odložit nejdříve na konec dubna. Již prodloužená lhůta na projednávání ve výborech se tak bezdůvodně protáhla o další tři měsíce. Druhé čtení údajné vládní priority je tak v nedohlednu.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
