Česká společnost v současnosti čelí krizi související s dopady pandemie koronaviru. V těžkých dobách je demokracie obzvlášť zranitelná. Pečovat o ni však musíme průběžně, aby obstála i v náročných časech. Rekonstrukce státu dlouhodobě hlídá mantinely demokracie a varuje před možnými riziky. Nezávislí odborníci přináší hodnocení trendů, hrozeb a příležitostí pro zlepšení demokracie v druhé polovině roku 2019. Jako první přinášíme zprávu o stavu demokracie v oblasti politických stran a voleb a v oblasti veřejné správy.
Experti Pracovní skupiny pro politické strany a volby se shodli, že nejvážnějším políčkem parlamentní demokracii v druhé polovině roku 2019 bylo otálení prezidenta s odvoláním ministra kultury. Odlišné výklady ústavy ze strany prezidenta očekávají experti i v budoucnosti. Předpokládají také intenzivní debatu o zrušení tzv. aditivní klauzule pro volební koalice politických stran před volbami v roce 2021.
V oblasti Veřejné správy upozorňují experti další pracovní skupiny za 2. pololetí roku 2019 zejména na nevyhovující podobu služebního zákona. Současně však varují před další politizací státní správy při otevření debaty o jeho novelizaci. Prostor pro politizaci veřejné správy může otevřít také návrh Ministerstva vnitra, podle kterého by tajemníky obecních úřadů a ředitele krajských úřadů mohlo nově odvolávat ministerstvo.
Politické strany a volby: Nečinnost prezidenta v odvolání ministra kultury
Pracovní skupina pro politické strany a volby považuje za nejzávažnější narušení zásad parlamentní demokracie otálení prezidenta s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka. Odvolání navrhl předseda vlády na konci května 2019, prezident však návrhu vyhověl teprve po 2 měsících. Trend odlišných výkladů Ústavy ze strany prezidenta očekávají experti i v budoucnosti.
Experti upozorňují také na podání podnětu vládě Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) k pozastavení činnosti 35 stran a podnětu k podání návrhu na rozpuštění dalších 4 stran. Důvodem je opakované porušování povinností těchto stran.
S blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 lze očekávat intenzivní debaty nad možnými volebními koalicemi stran. Tzv. aditivní klauzule určuje podíl získaných hlasů, který musí volební koalice pro zvolení do Sněmovny získat. Ten je v současnosti nastaven na 5 % za každou stranu v koalici, zvyšovat se tak může až k 20 %. Zrušit aditivní klauzuli však může svým rozhodnutím Ústavní soud, kterému předložila návrh na zrušení skupina senátorů hnutí STAN a očekává se jeho brzké projednání.
Celou závěrečnou zprávu včetně expertních doporučení čtěte zde:
Veřejná správa: Pozor na politizaci
Experti Pracovní skupiny pro veřejnou správu považují za zásadní otevření debaty o změnách ve služebním zákoně. Varují však před možným zneužitím, které by mohlo vést k větší politizaci veřejné správy. Potenciálně rizikové pro nezávislost státní správy může být v této souvislosti především zrušení pozice odborných náměstků a zachování pouze náměstků politických.
Prostor pro politizaci veřejné správy může také otevřít návrh Ministerstva vnitra, podle kterého by tajemníky obecních úřadů a ředitele krajských úřadů mohlo nově odvolávat ministerstvo. Podle expertů může jít o porušení práva na samosprávu. Varovný je i návrh, který vnitro předložilo na základě připomínek, podle kterého by odvolání ředitele krajských úřadů mělo odsouhlasit zastupitelstvo, případně by mohlo získat pravomoc ředitele odvolat i bezdůvodně.
Jako dlouhodobý negativní trend pak nezávislí odborníci určili absenci strategického řízení státní správy - jako příklad zmiňují experti nečinnost Ministerstva pro místní rozvoj v oblasti bytové politiky s významnými dopady na dostupnost bydlení pro střední třídu a bytovou nouzi u chudších obyvatel.
Mezi klíčové události uplynulého období patří také otevření debaty o návrhu zákona o lobbování, který má potenciál zprůhlednit lobbování veřejnosti a zvýšit důvěru v legislativní proces i další oblasti politiky. Experti naopak kritizují nečinnost Ministerstva spravedlnosti při přípravě zákona o ochraně oznamovatelů korupce. Upozorňují také na to, že vláda dosud neprojednala ministerský návrh novely zákona o státním zastupitelství a Sněmovna současně neprojednala poslanecké ani senátorské návrhy. Významným přetrvávajícím nedostatkem je mimo jiné absence funkčního strategického řízení na ministerstvech a průtahy související s digitalizací státu.
Krok správným směrem je podle expertů rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Potřebná novelizace zákona již prošla 1. čtením ve Sněmovně, a poslanci schválili změnu ústavy, bez níž rozšíření není možné. Experti však upozorňují, že návrh může narazit u senátorů, protože přináší další kontroly některým samosprávám (kraje, statutární města, Praha). Poslanci přitom již představili řešení, jak lépe koordinovat současné kontroly, a ulevit tak obcím.
Celou závěrečnou zprávu včetně expertních doporučení čtěte zde:
Rekonstrukce státu v rámci hlídání demokracie sleduje dění v 8 oblastech, ve kterých se může potenciální ohrožení pro demokracii a právní stát objevit. Oslovili jsme proto několik desítek nezávislých expertů, kteří pracují na pravidelných závěrečných zprávách monitorujících jednotlivé oblasti. Expertní závěry z jednotlivých oblastí za druhou polovinu roku 2019 vám v následujících týdnech postupně představíme.
Expertní zprávy za první pololetí 2019 najdete tady.
Závěrečné zprávy pro jednotlivé oblasti jsou zveřejňovány v půlročních intervalech. Součástí hlídání mantinelů demokracie bude také vznik sítě organizací, jejichž společným zájmem je ochrana principů demokratického právního státu plynoucích z Ústavy a Listiny základních práv a svobod.