Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo záměr reformovat přezkum veřejných zakázek. Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Oživení a Transparency International oceňují, že reforma splňuje dlouhodobě doporučované odstranění nadměrné koncentrace pravomocí předsedy ÚOHS i zjednodušení rozhodovacích procesů, aby se omezil prostor pro nekalé praktiky v rámci státních investic. Ministerský návrh však obsahuje navíc i jedno riziko: ÚOHS by v budoucnu nesměl zahájit vyšetřování běžících zakázek z moci úřední.
Reformu ÚOHS v oblasti dohledu nad veřejnými zakázkami slíbila vládní pětikoalice ve svém programovém prohlášení a tento cíl stvrdila i dohoda koaličních stran z konce roku 2023. Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše (Piráti) nyní konečně zveřejnilo záměr, jak chce k reformě přistoupit.
Ministerstvo pro místní rozvoj potřebu reformy opírá zejména o mezinárodní srovnání a data o délkách rozhodování ÚOHS. Zatímco Česká republika a Slovensko přezkoumává veřejné zakázky až v 5 instancích, 24 z 27 států EU o jedné zakázce rozhoduje maximálně ve 3 instancích. Český model přezkumu je tak zásadně komplikovanější než evropský standard, přičemž tato systémová komparativní nevýhoda se projevuje i v délkách rozhodování, po které jsou zakázky státu i obcí zablokované.
Analýza délky rozhodování ÚOHS v návrhových řízení v roce 2022 ukázala, že do 2 měsíců od podání návrhu dodavatele rozhodl ÚOHS pouze 2 % případů, které posuzoval meritorně. Pro srovnání německý federální úřad do 2 měsíců vyřídil většinu případů. Typicky lze v ČR očekávat definitivní rozhodnutí ve věci za 3 až 7 měsíců, přičemž 10 % případů trvá déle než 9 měsíců a 5 % déle než rok. Na vině není pomalá práce úředníků ÚOHS, ale právě nevyhovující systém, který ve své komplikovanosti nemůže dodat stejné výsledky jako agilnější modely přezkumu v zahraničí.
Jako řešení navrhuje MMR reformu o pěti pilířích:
První dva pilíře vychází z doporučení protikorupčních organizací Oživení, Transparency International a Rekonstrukce státu, které představily již v roce 2020. Principy kolektivního rozhodování a jednoinstančnosti se objevily i v poslaneckém návrhu zákona z konce roku 2020, který společně podepsali vrcholní představitelé dnešní vládní koalice, např. Marian Jurečka (KDU-ČSL), Marek Výborný (KDU-ČSL), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), Vlastimil Válek (TOP 09), Vít Rakušan (STAN) a Ivan Bartoš (Piráti).
Ministerstvo navrhuje model, ve kterém individuální případy rozhodují senáty složené ze 3 expertů: dva stálí členové kolektivního orgánu a 1 přizvaný specialista pro konkrétní případ. V řízeních zahájených na návrh by tento orgán rozhodoval v jediném stupni. Nebylo by tak možné odvolání (přesněji rozklad) k předsedovi ÚOHS, který dnes rozhoduje kolem 150 případů ročně.
Ministerstvo dále navrhuje zavedení prvků tzv. sporného správního řízení, které se v přezkumu veřejných zakázek uplatňují i v ostatních státech EU, například v již zmíněném Německu. ÚOHS by v návrhových řízeních, která probíhají za současné blokace veřejné zakázky, zpravidla rozhodoval na základě podkladů od stran sporu - tedy dodavatele a zadavatele. Do vlastního vyšetřování toho, co strany sporu nerozporují nebo nepodloží důkazy, by se pouštěl spíše ve výjimečných případech. Ministerstvo si od návrhu slibuje zjednodušení a tedy i zrychlení přezkumu.
Zásadní zrychlení správního přezkumu pak otevírá prostor pro změny v soudním přezkumu. Při zavedení krátkých lhůt pro podání žaloby i rozhodnutí krajského soudu by nově mohly soudy zasáhnout i v živých zakázkách, nejen vydávat akademická rozhodnutí pro ovlivnění budoucí rozhodovací praxe. Pro plánování veřejné investice je totiž klíčovým údajem to, do kdy lze očekávat zcela finální rozhodnutí o veřejné zakázce. Kvůli současným obavám z vleklých sporů jsou zadavatelé tlačeni do postupů, které mohou soutěž záměrně omezovat.
Zatímco výše popsané pilíře reformy hodnotí protikorupční organizace pozitivně, pátý pilíř představuje z hlediska protikorupčního boje riziko. Antimonopolnímu úřadu by mělo být znemožněno vyšetřování běžících zakázek z moci úřední. Problematická zakázka by tak nemohla být zablokována zásahem úřadu. A kde by nebyl žalobce v podobě dodavatele, tam nebude alespoň do doby podpisu smlouvy ani soudce. ÚOHS by tak mohl zahájit své řízení až ex post a zadavateli, který poruší zákon, by hrozila pouze pokuta.
Další vývoj kolem reformy ÚOHS budeme pečlivě sledovat.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
