Únorové vypnutí dezinformačních webů proběhlo jako pochopitelná rychlá reakce na ruskou invazi na Ukrajinu, konkrétní postup ale považujeme za nezákonný. Na to teď upozorňuje i žaloba, kterou podaly Institute H21 a Otevřená společnost na Ministerstvo obrany. Cílem žaloby je do budoucna vyjasnit ústavní limity zákroků proti dezinformacím a motivovat stát k systémovějšímu přístupu. K boji s dezinformacemi máme připravenou sadu doporučení.
V únoru, krátce po invazi Ruska na Ukrajinu, zablokovali mobilní operátoři a sdružení CZ.NIC přístup k proruským dezinformačním webům. Ačkoliv byl tento krok nejdříve prezentován jako iniciativa soukromých subjektů, z dopisu, který byl 5. dubna zveřejněn na serveru iRozhlas, vyplynulo, že se jednalo o oficiální pokyn Národního centra kybernetických operací (NCKO) při Vojenském zpravodajství Ministerstva obrany. Ministerstvo je teď adresátem žaloby od Institutu H21 a Otevřené společnosti. Použité prostředky podle nich porušily principy právního státu, svobody projevu, práva přijímat informace, svobody myšlení a vědeckého bádání.
Žaloba přichází v době, kdy vypínání už přestává fungovat a zároveň kdy na projednání vládou čeká nový zákon proti dezinformacím. Jde o ideální moment k upozornění na problematičnost neformálních zásahů do svobody slova i k připomenutí našich doporučení. Aby k podobným situacím znovu nedocházelo, je třeba, aby stát vytvořil právní rámec, který umožní bojovat proti dezinformacím při zachování všech důležitých práv a svobod. Už v dubnu jsme ve spolupráci 9 organizací představili sadu konkrétních doporučení ke vzniku antidezinformačního zákona. Naše principy budování společenské odolnosti a vypínání jen v krajním případě si dle prvních zpráv zákon bere za vlastní. Otázkou zůstává, zda tomu bude odpovídat i samotné znění.
Šest doporučení pro zákon proti dezinformacím:
Doporučení 1: Kritérium konkrétní, bezprostřední a vážné újmy
Vypnutí dezinformačního webu by mělo být podmíněno dvoustupňovým testem. Prvním krokem je posouzení, zda daný projev představuje konkrétní, bezprostřední a vážnou újmu. Druhým žádoucím krokem je posouzení, zda tato újma postihuje konkrétní zákonem vyjmenované chráněné zájmy.
Doporučení 2: Využití širší sady nástrojů
Stát by měl k vypínání webů přistupovat až v poslední instanci a zaměřit se na využití dalších opatření, které je možné škálovat a stupňovat, jako je například povinné zveřejňování infoboxů, ověřování faktů, právo na odpověď, výzva autorovi k úpravě, odstranění jednotlivého článku nebo odstřižení daného serveru od veřejných výdajů na reklamu.
Doporučení 3: Soulad s lidskoprávní judikaturou s ohledem na ochranu svobody projevu
Právní úprava procesu boje s dezinformacemi by měla respektovat rozhodování relevantních soudů, zejména Evropského soudu pro lidská práva, ohledně svobody projevu. Ten například při posuzování ruského ‘anti-extremistického’ zákona shledal, že vypínání webů obsahujících kromě nezákonného projevu i ten lidskoprávně chráněný, je předběžnou cenzurou, která je nepřípustná, jestliže není nevyhnutelná.
Doporučení 4: Postup podle řádného správního procesu včetně odvolání a soudního přezkumu
Vypínání dezinformačních webů a odstraňování dezinformačního obsahu musí probíhat dle řádného, zákonem stanoveného postupu. Postup může zohledňovat specifické potřeby boje proti dezinformacím například v tom, že umožní nutná předběžná opatření. Proti rozhodnutí by také měla existovat možnost odvolání a soudního přezkumu.
Doporučení 5: Pravomoc má mít odborný regulátor
Zásadním bodem pro fungování systému pro regulaci dezinformačních webů je, komu a jak má být svěřena pravomoc vést takový proces. V současnosti si lze představit několik variant: úřad s mezioborovým odborným zázemím, úřední rozhodnutí schválené soudem nebo státní dozor nad procesem.
Doporučení 6: Posilování role občanské společnosti
Nepostradatelným a dlouhodobě efektivním nástrojem v boji s dezinformacemi je tzv. protiprojev. Do protiprojevů patří občanské iniciativy identifikující dezinformace, ověřující fakta a šířící povědomí mezi veřejností i médii o dezinformačních hrozbách. Stát by měl jasně rozlišovat mezi těmito aktivitami a vlastní rolí, která spočívá v postihování dezinformací představujících konkrétní, bezprostřední a vážnou újmu pro zákonem chráněné zájmy za současného zachování názorové neutrality.
Kompletní znění doporučení najdete zde.