Vláda se letos již podruhé kvůli pandemii koronaviru chystá vyhlásit nouzový stav. Rekonstrukce státu už v dubnu letošního roku upozornila vládu, že řešit pandemii musí v mezích zákonů a transparentně. Nouzový stav není jedinou ani nejlepší cestou, jak právně zajistit boj proti šíření nákazy koronaviru. Pojďme si projít čtyři argumenty, které je třeba zvážit, než dnes členové vlády o dalším vyhlášení nouzového stavu rozhodnou.
Nouzový stav na rozdíl např. od zákona o ochraně veřejného zdraví umožňuje plošné omezení práv a svobod občanů – je tak možné např. nařídit uzavření některých provozoven, maloobchodu apod. Od začátku pandemie platí stejná poučka – všechna opatření se odvíjí zejména od počtů nakažených, a hlavní snahou je nepřetížit zdravotní systém. Z tohoto pohledu je tedy plně v rukou vlády, aby zvážila, jestli je vzhledem k vývoji počtu nakažených a vývoji těžce nemocných nutné nouzový stav přijmout.
Rekonstrukce státu však chce upozornit na možné alternativy. Vláda měla na rozdíl od první vlny epidemie koronaviru půl roku času. Mohla se připravit na druhou vlnu koronaviru a neopakovat staré chyby. A to jak po stránce epidemiologické (navýšení kapacit testování, rychlé trasování kontaktů, chytrá karanténa, semafor, e-rouška a další), tak po stránce právní.
Proč vyhlášení nouzového stavu dobře zvážit?
1) Nouzový stav přináší výrazné zásahy do práv a svobod občanů
Přestože nouzový stav dává vládě velké zákonné zmocnění pro plošné zákazy a příkazy, je nutné k němu přistupovat racionálně. Nouzový stav neznamená vypnutí práva a neomezené zásahy do základních lidských práv a svobod.
Vláda bohužel v prvním nouzovém stavu na jaře předvedla hned několik přešlapů mimo mantinely zákonů i ústavy. Mezi nejzávažnější přešlapy vlády patřilo odložení doplňovacích voleb do Senátu bez zákonného základu a protiústavní omezení zasedání obecních a krajských zastupitelstev. Ústavní experti se společně s právníky Rekonstrukce státu shodli, že vláda měla včas vyjasnit právní formu svých opatření a vždy je dostatečně odůvodňovat.
2) Existuje lepší alternativa – speciální pandemický zákon
Nouzový stav byl psán na míru orkánům, povodním a jiným živelným katastrofám. Pro zvládání virové epidemie celostátního rozsahu je potřeba mít v rukou jiný, citlivější právní nástroj. Speciální pandemický zákon by měl vládě umožnit daleko menší rozsah zásahů do práv a svobod občanů než nouzový stav. Kroky vlády by vždy musely být schváleny Sněmovnou. To by vedlo i k větší důvěře občanů ve vyhlášená opatření, v důsledku tedy k jejich přijetí a dodržování.
Vláda schválila svůj návrh speciálního pandemického zákona již 7. května, ovšem doposud leží ve Sněmovně před 1. čtením. Stále je možné ho zvednout a dokončit. Vláda teprve nyní připravuje svoji novelu ústavního zákona o bezpečnosti, která by s potřebnými úpravami také mohla zajistit lepší alternativu, než nouzový stav. Návrh je však teprve v meziresortním připomínkovém řízení.
3) Rychlejší nákupy ochranných pomůcek může zajistit balíček změn zákona o veřejných zakázkách, nouzový stav není třeba
V nouzovém stavu jsme od politiků často slyšeli, že podle zákona o zadávání veřejných zakázek nejde nakupovat centrálně, rychle, flexibilně a efektivně. Jenže to není tak úplně pravda. Zákon dává zadavatelům velké možnosti i mimo nouzový stav. Určité zjednodušení centrálního zadávání by však věci prospělo. Rekonstrukce státu proto od května navrhuje balíček změn, které odstraní současné dílčí překážky a umožní mj. nakupovat a distribuovat materiál Státní správě hmotných rezerv i mimo nouzový stav.
Navrhovaný balíček změn již v půlce července předložily opoziční strany, ovšem i ten čeká zaparkovaný ve Sněmovně před 1. čtením.
4) Stát může nakupovat bez soutěže v případě naléhavých okolností i mimo nouzový stav
Co když bude vývoj epidemie výrazně horší, bude potřeba nečekaně nakoupit řádově více ochranných pomůcek, léčiv apod.? Platný zákon o zadávání veřejných zakázek pamatuje i na situace, které zadavatel nemůže předvídat. A pamatuje na ně i bez vyhlášení nouzového stavu. Zákon umožňuje bezpečnostním složkám i státu využít výjimku pro zadávání z ruky v případě krajně naléhavých okolností, ať již je či není vyhlášen nouzový stav. Vždy je však třeba dbát na transparentnost dodavatelů.
Dále je možné využít zkrácené řízení, tzv. jednací řízení bez uveřejnění, přičemž splnění administrativních podmínek takového řízení trvá dva až tři dny. To jsou všechno varianty, které již existují v platném zákoně, a je pouze na těch, kteří nákupy státu, krajů a nemocnic řídí, aby jich plně využili.
Podle současných informací by navíc české nemocnice aktuálně měly mít zásoby ochranných pomůcek na skladech na 2 až 3 měsíce. Mohou tedy měsíc říjen využít k běžnému zadávacímu procesu.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
