Experti Rekonstrukce státu více než dva měsíce monitorovali peněžní pomoc státu směřující k lidem zasaženým koronakrizí. Odhalili díky tomu hned několik systémových problémů vládní podpory, které v projektu NEZHASÍNAT! navrhují napravit. Vládní programy zcela zapomněly na pět skupin lidí, kteří se nevešli do škatulek plošné podpory. Programy často nejsou koncepčně zacíleny, a vzhledem k velké byrokracii je vyplácení peněz pomalé. Důsledkem je i to, že na pomoc hůře dosáhnou ti, kteří se rychle dostali do problémů a nemají čas řešit složitá úskalí žádostí a formální překážky.
Analytici Rekonstrukce státu několik měsíců hodnotili efektivitu a transparentnost vládních programů pro restart české ekonomiky. V rámci projektu NEZHASÍNAT! vytvořili nezávislou metodiku a získali také cennou zpětnou vazbu od žadatelů o státní pomoc. Nyní proto přináší hodnocení největších úspěchů i problémů státních programů, které mají podpořit české podnikatele, zaměstnavatele i zaměstnance.
„Přinášíme unikátní komplexní hodnocení všech programů a současně i návrhy ke zlepšení tak, aby v brzké době mohly být nedostatky odstraněny. Nejde nám o samoúčelnou kritiku. Cílem je pojmenování problémů a bezodkladné řešení. Chceme nabídnout poškozeným občanům pomocnou ruku, a nastartovat systémové změny v nastavení vládních programů,” říká vedoucí týmu Rekonstrukce státu Josef Karlický.
Vláda doposud vypsala podporu v celkové výši 857 370 000 000 Kč. Z toho přímá podpora tvoří 141 miliard korun. Velkou část, 665 miliard korun, tvoří záruky za úvěr a zbytek nepřímá podpora jako je odpuštění daní. Přislíbená výše vládní podpory však byla ještě výrazně vyšší. „Ministryně financí Alena Schillerová slíbila celkovou podporu ve výši až jeden bilion a 190 miliard korun. Doposud však vláda reálně vyplatila pouze 81 miliard korun. Pomoc je pomalá. Je to dáno tím, že stát nedůvěřuje občanovi a nechává ho při žádosti prokazovat mnoho skutečností, které už zná,” říká Michal Bláha, vedoucí projektu Hlídač státu a odborný garant Rekonstrukce státu.
Jaké je skóre transparentnosti a efektivity vládních programů?
Vláda vyplácí až 88 % všech alokovaných peněz (tedy 759 miliard korun) v programech s vážnějšími nedostatky. Velkým problémem napříč programy je nekoncepční nastavení cílů programu, absence měření toho, jestli programy skutečně pomáhají těm, na něž cílí, a poměrně velká administrativní náročnost pro žadatele. Poslední skutečnost přitom ztěžuje šanci dosáhnout na finanční pomoc od státu zejména malým podnikatelům i některým živnostníkům. „Obecně lze říci, že vládní pomoc v oblasti náhrady mzdy, půjček, úvěrů, dotací či jakékoliv pomoci na chod provozoven a podniků je podnikateli brána jako velice pomalá, zdlouhavá a často administrativně náročná,” shrnuje analytik Daniel Vondra z Rekonstrukce státu.
Zejména programy COVID I, II, III vyžadovaly velice náročnou přípravu, pro níž bylo nutné nechat si zpracovat žádost u odborníků (účetních, administrativních pracovníků, daňových poradců, finančních pracovníků, právníků aj.) nebo ji přinejmenším s odborníky konzultovat. Někteří žadatelé pro náročnost ani žádost nepodali, praktická doba vyřízení žádosti byla i 3 měsíce. „Důsledkem náročného administrativního postupu je pak i to, že na podporu dosáhli spíše ti žadatelé, kteří mají stabilní zázemí, a krize je zasáhla jen částečně, zatímco firmy nejvíce zasažené krizí spadly rychle do problémů, a nemohly věnovat svůj čas náročným náležitostem žádostí,” dodává Daniel Vondra.
Pozitivně jsou naopak hodnoceny programy jako Pětadvacítka pro OSVČ, Ošetřovné pro OSVČ nebo Antivirus, které byly oproti jiným relativně rychlé a jednoduché. (Ačkoliv minimálně v počátcích program Antivirus odmítl 70 % všech žádostí kvůli formální chybě, později již došlo k nápravě.)
Analytici Rekonstrukce státu díky důslednému monitoringu narazili také na několik skupin ekonomicky aktivních lidí, kteří se do škatulek vládních programů nevešli. Pokud však řádně odvádí daně, platí zdravotní a sociální pojištění, není zřejmé, proč by jim stát také neměl poskytnout alespoň částečnou výpomoc při výpadku příjmů způsobeném koronavirovou krizí. Část lidí se tak mohla ocitnout i na hraně existenční krize.
Jde o:
Co musí vláda co nejdříve zlepšit?
Vládní politici často prezentují velký objem peněz, které postupně jdou na záchranu ekonomiky. Ještě důležitější je však nastavení programů, jejich správné zacílení a celková synergie v jejich dopadu na ekonomiku. Všechny cíle programů by měly být měřitelné a cílení programů by vždy mělo být odůvodněno.
Stát by měl v příštích měsících výrazně zlepšit komunikaci s žadateli, poskytování jasných informací o programech a podporu žadatelů při potížích s podáním žádosti. Proplácení finanční pomoci by výrazně zrychlilo, kdyby stát dokázal většinu potřebných údajů ověřit ve vlastních rejstřících a databázích, a nepožadoval je po občanovi. Pro žádost o podporu by u programů, v nichž individuální žadatel nedostává miliony, ale např. desítky tisíc, mohlo stačit i čestné prohlášení, přičemž ověření nároku na podporu může probíhat až zpětně. Pomoc by také neměla bezdůvodně vynechávat ty, kteří poctivě pracují, odvádí daně i pojistění, avšak nevlezou se do škatulek současných plošných vládních programů.
„Věříme, že alespoň část těchto připomínek a návrhů vláda vezme za své. Závěry jsme již v kostce zaslali vládním politikům. Je potřebné, aby byla pomoc nejen finančně masivní, ale také systematická, důvěryhodná a transparentní. Jinak bude ve společnosti vznikat přirozeně dojem, že si někteří vymohli více, a na jiné se zapomnělo. Dopady pak mohou být nejen ekonomické, ale také může dojít k oslabení důvěry v demokracii a stát,” uzavírá vedoucí týmu Rekonstrukce státu Josef Karlický. Náš dopis vládě si můžete přečíst tady.
Sedm prvních kroků pro efektivnější pomoc:
V rámci projektu NEZHASÍNAT! nabízíme politikům doporučení, jak se popasovat s krizí v mezích zákonů, a rozjet ekonomiku efektivně a transparentně. Dopady pandemie koronaviru a restart ekonomiky by měli politici řešit bez zhasnutí pravidel. Počítadlo vládní pomoci ekonomice zasažené koronakrizí najdete na www.nezhasinat.cz.