Obce, kraje a také obecní,krajské a státní firmy by v budoucnu mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Poslanci v únoru začali projednávat návrh na rozšíření působnosti úřadu. NKÚ aktuálně kontroluje hospodaření státních institucí v souhrnné hodnotě 1,2 bilionu korun. Pokud by došlo k rozšíření jeho působnosti, mohl by vidět na další bilion a půl z veřejných peněz.
Podle výročních zpráv BIS jsou korupcí a klientelismem zasaženy jak kraje, velká města i malé obce, tak státní, krajské a městské obchodní společnosti. K řešení by výrazně pomohlo právě rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu. Úřad v současnosti kontroluje nakládání s veřejnými penězi ve výši přibližně 1,2 bilionu Kč, avšak 80 % tvoří takzvané mandatorní či povinné výdaje rozpočtu, tedy např. důchody, dávky či platy, u kterých prakticky “není co kontrolovat”. Pokud by byl přijat zákon rozšiřující působnost NKÚ, mohl by úřad vidět na dalších 1,5 bilionu Kč.
Přínosem kontroly NKÚ je zejména to, že se jedná o jediný nezávislý externí auditní orgán státu. Na rozdíl od tzv. interních (např. ministerských) kontrol může zaručit objektivní a politicky nestranné informace o hospodaření s veřejnými prostředky. NKÚ nemá pravomoc dávat kontrolovaným subjektům žádné sankce, pouze zveřejňuje závěry svého auditu, které předkládá v prvé řadě Parlamentu. Právě zákonodárcům by měly kontrolní závěry sloužit jako podnět k přípravě legislativních změn, které by odstranily systémové nedostatky.
NKÚ v závěrech kontrol upozorňuje na neefektivitu, avšak současně formuluje doporučení, která mohou být pro úřady přínosem. Na Slovensku se díky tomu tamní Nejvyšší kontrolní úřad stal cenným partnerem měst a obcí. Rakouský Účetní dvůr provádí kontrolu samospráv od počtu 10 tisíc obyvatel. Rakouské i německé kontrolní instituce dále kontrolují i podniky, u nichž stát či samospráva drží alespoň 50 % akcií.
Rozšíření kontrolních pravomocí se opírá o požadavky Limské deklarace, která je významným a všeobecně uznávaným dokumentem Mezinárodní organizace kontrolních úřadů. V souladu s jejím doporučením postupují mimo jiné nejvyšší kontrolní instituce všech sousedních zemí.
Ve Sněmovně jsou aktuálně dva návrhy, přičemž změna by se podle obou měla dotknout jen malé části obcí. Vládní návrh počítá s rozšířením kontrol pouze na 13 krajů, hlavní město Prahu a obce s rozšířenou působností, kterých je v České republice v současnosti 205 (vládní návrh by tedy zasáhl 3,3 % ze všech obcí). Poslanecký návrh zahrnuje do působnosti NKÚ také 13 krajů, hlavní město Prahu a všechna statutární města, kterých je nyní 26 (poslanecký návrh by tedy zasáhl 0,42 % obcí). Rozhodně tedy nejde o snahu kontrolovat každou vísku, ale o rozumnou cestu, jak zjistit, jak se svými rozpočty zachází větší města, kraje a městské firmy.
Pokus o rozšíření působnosti NKÚ naposledy narazil v květnu 2016 v Senátu, kdy jen těsně, o čtyři hlasy, neprošlo přijetí ústavní novely. Senátoři kritizovali, že by se kontroly týkaly také obecních samospráv. Obce se zpravidla bojí duplicitních kontrol, jelikož mají dojem, že již jsou v dostatečné míře kontrolovány finanční správou a dalšími orgány. Ty však spadají pod ministerstva a vládu, a nejde proto o nezávislou komplexní kontrolu nakládání s veřejnými prostředky, ale o dílčí kontrolu hospodaření (např. využití dotace).
Kontrola NKÚ však nikdy neprobíhá plošně, ale pouze výběrově a drtivou většinu obcí by proto neměla zatížit. V letech 2015 až 2017 NKÚ provedl kontrolu 21 obcí a 17 krajů v souladu se svou pravomocí kontrolovat nakládání s dotacemi. S novými pravomocemi se očekává rozšíření množství kontrol přibližně o 4 %, tedy o 7 kontrol ročně. Lze tak říci, že NKÚ působí především preventivně. Vždyť kontrola i 30 obcí by znamenala kontrolu asi 0,14 % samospráv v ČR.
NKÚ kontrolu navíc zajišťuje převážně elektronicky skrze zpřístupněné elektronické doklady a přístupy do elektronických systémů a čím více bude postupovat elektronizace veřejné správy, tím více úkonů bude NKÚ vykonávat vzdáleně.
NKÚ nemá kompetence jakkoliv zasáhnout do samosprávného rozhodování obce. NKÚ pouze provede nezávislou externí kontrolu hospodaření a pořídí z kontroly zprávu (kontrolní závěr), kterou předá obci a přiměřeným způsobem zveřejní. Jedině obec může zjednat nápravu stavu, který NKÚ označil v auditu za nevyhovující.
Výsledkem činnosti NKÚ je nejen zjištění, zda bylo v daném případě nakládáno s veřejnými prostředky v souladu se stanovenými pravidly, ale rovněž získání významných informací, pokud jde o zmapování účinnosti kontrolních systémů v oblasti, který byl předmětem kontroly. Právě toto zmapování účinnosti kontrol na obcích může vládě a poslancům sloužit jako důležitý podklad pro navržení systémových změn v kontrolním systému, jež by obcím pomohly.
Ve firmách vlastněných státem dochází podle BIS k „systematickému obohacování“ díky „úzkým vazbám“ mezi managementem a zástupci státu v dozorčích radách, které neplní svou kontrolní funkci. Proto je potřeba po vzoru sousedních zemí zavést nezávislou externí kontrolu právě na tyto subjekty.
NKÚ již dnes může kontrolovat státní podniky, které se taktéž pohybují v konkurenčním prostředí a žádné znevýhodnění nepociťují. Nadto lze proti závěrům NKÚ ještě před jejich zveřejněním uplatnit opravné prostředky a NKÚ je ze zákona povinen v průběhu kontroly „šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaného subjektu“. NKÚ musí také ve zveřejněném nálezu dbát na ochranu obchodního tajemství a dalších citlivých dat.
Rozšíření se přitom může bez problémů vztahovat i na firmy obchodující se svými akciemi na burze jako je například ČEZ. Ukazuje to i zahraniční zkušenost. Rakouský Účetní dvůr kontroloval například společnost Österreichische Post AG, která je kótovanou obchodní společností s 51% účastí státu, ve spojení s nevýhodným prodejem nemovitostí, které vlastnila. Německý Spolkový účetní dvůr kontroloval například Deutsche Telekom (kótovaný na burze) v kauze nesprávného ocenění nemovitostí z roku 2002.
Protikorupční platforma Rekonstrukce státu již od svého vzniku podporuje rozšíření pravomocí NKÚ jak na samosprávy a krajské a městské firmy, tak na firmy s majetkovou účastí státu. V roce 2013 bylo rozšíření pravomocí NKÚ jedním z 9 protikorupčních zákonů, k jehož zavedení občané vyzvali politiky. Toto opatření se však i přes velké úsilí bohužel dodnes nepodařilo prosadit.
Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
