Pomohli jsme prosadit odtajnění anonymních firem. Poslanci schválili evidenci skutečných majitelů

O veřejné zakázky a dotace se v Česku dosud mohly ucházet firmy s utajenými vlastníky. Jen v daňových rájích tak ročně skončí asi 18 miliard z našich kapes. Nejasná vlastnická struktura vytváří prostor pro korupci, daňové úniky a střet zájmů. Sněmovna minulý týden schválila zákon o evidenci skutečných majitelů, který má společně se zákonem proti praní špinavých peněz zajistit, aby veřejné peníze nekončily u anonymních firem.

Pozdě, ale přece

Částečně veřejná evidence skutečných majitelů měla být podle evropské směrnice schválená již v lednu letošního roku. Přípravy se ale výrazně zasekly na vládě a zákon se dočkal odkladů i ve Sněmovně. Hlasité debaty se točily zejména kolem sporné výjimky pro určování majitele firem vložených do svěřenských fondů, jelikož existovalo podezření, že by mohla nahrávat zájmům premiéra Babiše. Začátkem října Sněmovna schválila´také související zákon proti praní špinavých peněz, který implementuje evropskou směrnici. Ten již schválil i Senát a čeká se pouze na to, až poslanci potvrdí některá vylepšení, která do návrhu přidala horní komora.

Žádné veřejné peníze pro anonymy

Zákon o evidenci skutečných majitelů v tandemu s implementačním zákonem by měly zajistit zefektivnění fungování evidence skutečných majitelů. Část informací bude přitom přístupná nejen úřadům, ale i veřejnosti (jméno a příjmení, stát bydliště, rok a měsíc narození, státní občanství a údaj o důvodu postavení skutečného majitele). Opatření přináší i mechanismy pro ověřování pravdivosti údajů v evidenci a zavádí účinné sankce, které by měly firmy od obcházení zákona odradit. Rekonstrukce státu vylobbovala také pravidlo, aby anonymní firmy nemohly dotace a veřejné zakázky vůbec získat.

Za svěřenský fond se nikdo neschová

Do vládního návrhu se již začátkem roku podivuhodně dostalo ustanovení, které zavádělo speciální režim pro určení majitele obchodní korporace vložené do svěřenských fondů, ačkoliv evropská směrnice nic takového nepožaduje. To vzbuzovalo obavy, že bude zneužito k tomu, aby premiér Andrej Babiš v budoucnu nemusel být v evidenci uveden jako jeden ze skutečných majitelů Agrofertu, přestože podle veřejnosti dostupnému statutu premiérova svěřenského fondu může na holding stále uplatňovat svůj vliv. Sporné ustanovení by mělo právní důsledky i pro otázku premiérova střetu zájmů a možností holdingu Agrofert čerpat dotace a ucházet se o veřejné zakázky.

Rekonstrukce státu společně s Transparency International opakovaně vyzývala vládu, aby kontroverzní ustanovení odstranila. To se však podařilo teprve ve Sněmovně. Poslanci ve třetím čtení podpořili náš pozměňovací návrh předložený poslancem Janem Čižinským a Markem Výborným (KDU-ČSL), který speciální režim pro korporace ve svěřenských fondech ze zákona vyškrtnul. Obdobný návrh předložili také poslanci Vít Rakušan, Jan Farský (STAN), Ivan Bartoš, František Navrkal (Piráti) a Marian Jurečka (KDU -ČSL). Nadbytečnost ustanovení nakonec uznala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, jejíž rezort zákon od začátku připravoval.

Znovu a lépe

Povinnost evidovat svoji vlastnickou strukturu v rejstříku skutečných majitelů mají firmy od roku 2018. V praxi to však nefunguje. Rejstřík je neveřejný a mají k němu přístup pouze úřady či banky. Většina firem požadované údaje neposkytuje nebo jsou nepřesné a neaktuální a správnost dodaných informací není efektivně kontrolována. Za nezveřejnění a nesprávnost údajů přitom firmám ani nehrozí žádné sankce. Úřady tak sami nemohou vědět, kdo je konečným příjemcem veřejných peněz.

Nyní jsme už jen krůček od nápravy. Nový zákon o evidenci skutečných majitelů musí posvětit ještě Senát, a Sněmovna zase potvrdit zlepšováky, které senátoři přidali do zákona proti praní špinavých peněz.