Miliardy z našich daní končí neznámo kde. České zákony umožňují, aby veřejné peníze mohla získat firma s anonymními vlastníky. Stát nemůže zabránit tomu, aby se některé firmy schovávaly za schránkami v daňových rájích. Může však přestat takovým firmám přidělovat dotace a veřejné zakázky. Poslancům k tomu zbývá jen poslední krok. Schválit zákon o evidenci skutečných majitelů v takové podobě, aby úřady mohly efektivně ověřovat pravdivost údajů.
Kde končí veřejné peníze, které stát rozděluje na dotacích a veřejných zakázkách? V mnoha případech u firem s utajenými vlastníky. Jen v daňových rájích ročně skončí asi 18 miliard z našich kapes. Tím se vytváří obří prostor pro korupci, klientelismus i daňové úniky. Rekonstrukce státu proto dlouhodobě prosazuje, aby anonymní firmy nedostávaly od státu žádné veřejné peníze.
„Je nejvyšší čas jednou provždy zamezit tomu, aby peníze z našich daní končily kdovíkde, a nepřímo sloužily organizovanému zločinu či korupci. Právě proto jsme prosadili do projednávaného zákona o evidenci skutečných majitelů jednoznačný zákaz dotací a veřejných zakázek pro firmy s nejasnými vlastníky,” říká Josef Karlický, vedoucí Rekonstrukce státu.
Poslanci přitom mohou významně posílit možnosti úřadů ověřovat pravdivost údajů v evidenci. Stačí, aby zvedli ruku pro senátní verzi zákona, o které budou jednat už 19. ledna. Senátor Tomáš Goláň (ODS) a Lukáš Wagenknecht (Piráti) připravili návrhy, které spolehlivě utnou všechny netransparentní penězovody.
Poučení z pochybných nákupů v době pandemie
Pandemie koronaviru nám znovu ukázala, že stát někdy obchoduje s velmi netransparentními (a nespolehlivými) firmami. Zboží za stovky milionů měly dodat firmy sídlící na virtuálních adresách, bez podnikatelské minulosti, jejichž stopy vedou do daňových rájů. Nutně proto potřebujeme funkční evidenci skutečných majitelů a firem.
Server iRozhlas upozornil, že Ministerstvo zdravotnictví při první vlně pandemie objednalo respirátory za 1,2 miliardy korun od firmy De Sol Investment s nejasnými vlastníky. Sídlí v daňovém ráji Belize. Ze zakázky sešlo, důvodem však nebyla nulová transparentnost firmy, ale nízká kvalita dodaného zboží. Další příklady podivných zakázek najdete zde.
Představme si, že za firmou s anonymním majitelem stojí třeba Viktor Kožený, nepravomocně odsouzený za podvody při kuponové privatizaci. I to je dnes možné. České úřady proto musí mít nástroje, jak ověřit pravdivost údajů v evidenci. Firmy totiž mohou do evidence vyplnit mnoho údajů, které nemusí být pravdivé. Místo “Marka Vomáčky” přitom peníze půjdou rovnou na účet panu Koženému.
„Je nezbytné, aby firma uvedla, kdo jí vlastní, ale také, aby to skutečně byla pravda. Jde často o velké finanční prostředky. Proto by stát měl být velmi důsledný a údaje prověřovat. A v případě nesrovnalostí prostě žádné dotace ani zakázky nepřidělit,” dodává Josef Karlický, vedoucí Rekonstrukce státu.
Anonymní firmy jsou bezpečnostní hrozbou
Firmy s nejasnými vlastníky jsou i bezpečnostním rizikem. Už v roce 2017 varovala Bezpečnostní informační služba (BIS) před tím, že do Česka proniká ruský kapitál vydávající se za české firmy. Cílem takových firem přitom není pouze zisk, ale hlavně sběr kompromitujících informací o lidech zapletených do korupce, které poté začnou vydírat ruské tajné služby.
Velké dopady však mají aktivity netransparentních firem i na český trh. Firmy sídlící v ČR nemohou mít anonymní majitele, protože se Rekonstrukci státu už v roce 2013 podařilo prosadit zrušení tzv. anonymních akcií (akcií na doručitele). Oproti tomu zahraniční firmy (hlavně ty sídlící v daňových rájích) stále mohou své koncové vlastníky skrývat. Zatím jim přitom nic nebrání, aby se ucházely o dotace i veřejné zakázky.
Poslanci to můžou změnit už 19. ledna, kdy budou hlasovat o zákoně o evidenci skutečných majitelů. Měli by podpořit senátní návrhy pro lepší kontrolu pravdivosti údajů v evidenci. Napište jim. Pokud chcete poradit s tím, jak nejlépe oslovit politiky, napište Olze Pek z Rekonstrukce státu.