Poslanci, prosím, opravte to. Nevládní organizace upozorňují na problémy v návrhu zákona o regulaci lobbování

Návrh zákona o regulaci lobbování (sněmovní tisk č. 649 a související sněmovní tisk č. 650) prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně a nyní jej projednává Ústavně-právní výbor. Přestože se z původního návrhu podařilo odstranit největší nedostatky, stále v něm zůstává několik ustanovení, které snižují efektivitu předpisu. A výjimka pro lobbisty státem ovládaných společností jde dokonce přímo proti smyslu zákona.

Lobbisté státem ovládaných firem nejsou lobbisté?

Avizovaným cílem zákona je stanovení transparentních pravidel pro lobbování a jeho vymezení coby standardní aktivity v rámci legislativního a rozhodovacího procesu vůči zákulisnímu a záměrně skrytému ovlivňování, které probíhá mnohdy velmi nečistými prostředky.

Podle něj i podle zástupců dalších organizací je proto neudržitelné, aby byl formou výjimek vytvářen prostor pro obcházení lobbingových pravidel.

Pokud v návrhu zákona zůstane stávající výjimka pro státem ovládané firmy, nastane obrovská asymetrie, kdy informace o významné části lobbování nebudou veřejnosti dostupné a seznam lobbistů a jejich aktivit bude natolik neúplný, že o lobbování, jeho cílech a aktérech bude podávat zavádějící informaci. Doporučujeme proto výjimku pro státem ovládané firmy vypustit.

Členové poradních orgánů vlády nepatří mezi lobbované

Druhou z celkem tří výhrad, na něž zástupci nevládních organizací upozorňují, je v návrhu nedostatečně odůvodněné zařazení členů poradních orgánů vlády do definice lobbovaného, které před jednáním vlády v návrhu nebylo. O co jde?

V poradních orgánech sedí často zástupci různých profesních komor, svazů, asociací či nevládních organizací. Ti všichni spadají do definice lobbisty. Zahrnutím podstatné části těchto lobbistů zároveň mezi lobbované však povede k rozostření povinnosti, právní nejistotě a otevření prostoru pro obcházení zákona.

Proto doporučujeme členy poradních orgánů vlády z definice lobbovaných vypustit.

Zbavit se nepřiměřeně velké administrativní zátěže

Třetí připomínka se týká krajně zatěžující administrativní zátěže, pokud v návrhu zákona zůstane povinnost uvádět v prohlášení lobbisty datum, kdy k lobbování došlo, pokud půjde pouze o telefonát.

Povinnost evidovat datum u každého jednotlivého telefonátu bude klást na straně lobbistů nepřiměřeně velkou administrativní zátěž, přičemž tato povinnost ve své podstatě nemá reálné opodstatnění z hlediska smyslu a účelu regulace.

Toto opatření bude navíc v praxi jen těžko vymahatelné, a tudíž zůstane velký prostor pro jeho obcházení. Doporučujeme proto ponechat povinnost uvádět datum, kdy k lobbování došlo, pouze pokud proběhlo osobně. A samozřejmě ponechat povinnost uvést, zda došlo ke kontaktu písemně, osobně či telefonicky.

Aby zákon nebyl překážkou partnerství veřejné správy a občanského sektoru

Finální podoba zákona by neměla vytvářet překážky pro prohlubování občanské participace a partnerství veřejné správy a organizací občanského sektoru i v souladu s principy otevřeného vládnutí.

Zejména pro menší nevládní organizace s omezeným rozpočtem a kapacitami mohou být náklady na dodržování těchto předpisů neúnosné. Dalším rizikem je omezování demokratického prostoru a práva podílet se na věcech veřejných, kdy jsou zákony o lobbingu anebo o zahraničním financování využívány k omezování činností nevládních organizací, které prosazují právní stát a lidská práva.

Nevládní organizace celkově oceňují, že se do Poslanecké sněmovny dostal návrh zákona v nesrovnatelně lepší podobě, než v jaké byl před jednáním vlády. Je však naprosto zásadní, aby zákon definoval pojmy „lobbování“, „lobbista“ a „lobbovaný“ dostatečně komplexně.

Ztransparentnění ovlivňování rozhodovacích procesů na centrální úrovni se proto musí týkat všech relevantních okruhů osob a nesmí být vytvářen prostor pro obcházení lobbingových pravidel. Stejně tak by neměla být novou regulací vytvářena nadměrná a neúčelná administrativní zátěž lobbovaným a lobbujícím subjektům.

Podepsaní:

Lukáš Kraus, Rekonstrukce státu, vedoucí analytik

Petra Kolínská, Zelený kruh, ředitelka

Andrea Michalcová, Centrum pro informovanou společnost, ředitelka

Pavel Gruber, Amnesty International, ředitel

Šárka Zvěřina Trunkátová, Oživení, předsedkyně

Marta Smolíková, Česká ženská lobby, předsedkyně

Anna Kárníková, Hnutí DUHA, ředitelka

Pavel Franc, Frank Bold, CEO 

Pavel Havlíček, Asociace pro mezinárodní otázky, analytik

Denisa Morongová, NESEHNUTÍ, členka

Martin Luhan, Lobbio, předseda

Petr Lebeda, Glopolis, ředitel

Jana Smiggels Kavková, RUBIKON Centrum, advokační expertka

Jan Kamenický, Člověk v tísni, finanční ředitel

Jakub Janda, Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty, výkonný ředitel