Poučení z kauzy Dozimetr: Jak zabránit ovládnutí městských firem korupčníky?

Kauza Dozimetr ukázala, že ovládnutí městské firmy zločineckou skupinou nemusí nic stát v cestě. Protikorupční organizace dlouhodobě upozorňují, že největší korupční rizika na komunální úrovni veřejné správy jsou právě v městských a obecních firmách. Zásadní je způsob výběru členů řídících a dozorčích orgánů městských podniků. Zákony tuto oblast takřka neupravují. Vyzýváme proto kandidáty do zastupitelstev, aby se ve funkci pracovali na přijetí opatření, která do budoucna zabrání obdobným kauzám.

Velkou část prevence korupce a klientelismu v městských firmách mohou zařídit sami starostové, primátoři, členové rad a zastupitelstev na úrovni samosprávy. Připravili jsme pro ně sadu konkrétních systémových opatření pro boj s korupcí v městských firmách. Budeme velice rádi, když je přijmou za své.

Komunální volby jsou za dveřmi. Voliči si přitom často možná neuvědomují, že volby mimo jiné rozhodí karty pro budoucí řízení a dozor nad městskými firmami. Vyzýváme kandidáty, aby zavedli doporučená opatření pro omezení korupčních rizik. Kauza podobná Dozimetru se nesmí opakovat.

Právě na této kauze můžeme sledovat, jak zásadní je způsob výběru členů řídících orgánů, činnost dozorčí rady a strategické řízení městských podniků.
Věnek Bonuš právník Rekonstrukce státu
  1. Transparentní výběrová řízení pro členy řídících orgánů

V současnosti je způsob obsazování dozorčích rad a představenstev městských podniků často extrémně netransparentní. Není jasné, na základě jakého klíče a jakým způsobem jsou tyto osoby vybírány, ani jakým způsobem je hodnocena kvalita jejich práce.

Na řídící funkce by proto měla povinně probíhat otevřená výběrová řízení. Taktéž by měl být jasně specifikován odvolací proces členů řídících orgánů. Zároveň by nominace těchto osob měly probíhat transparentně - lze se inspirovat nominačním zákonem, který státu ukládá povinnost zveřejňovat informace o všech výběrových řízeních a nominovaných osobách, včetně jejich životopisů.

2. Přijetí závazné vlastnické politiky města

    Obce by měly mít uceleně sepsanou vlastnickou politiku města, které obsahuje zejména

    • seznam městských podniků,
    • popis mechanismů a procesů, kterými jsou městské podniky řízeny a kontrolovány,
    • zásady výběru členů řídících a kontrolních orgánů a jejich odměňování,
    • postupy pro předcházení a řešení střetu zájmů,
    • cíle, kterých mají městské podniky dosahovat a jejich prioritu (vč. střednědobých cílů, jejichž plnění lze průběžně sledovat a vyhodnocovat)
    • ukazatele umožňující vyhodnotit plnění cílů.

    Stanovení konkrétních a vyhodnotitelných cílů je zásadní pro vyhodnocování toho, jak si městský podnik vede, a zda osoby v řídících i dozorčích orgánech plní svoje úkoly.

    Vlastnická politika v kombinaci s úpravou stanov umožní městu své firmy efektivně řídit i bez dosazování politických nominantů do vedení. To by mělo být odborné a nemělo by se měnit s každou změnou ve vedení města.
    Věnek Bonuš právník Rekonstrukce státu

    Kauza Dozimetr potvrdila, že jedno z největších korupčních rizik se skrývá v hospodaření městských podniků. Podle viní zločineckou skupinu kolem radního Petra Hlubučka (STAN) z toho, že skrze politické nominace do představenstva ovládla pražský dopravní podnik (DPP), což jim umožnilo následné zločinné jednání. Současně alespoň částečně zafungovala dozorčí rada, jejíž člen Michal Zděnek (nominován za Praha Sobě) komplikoval zločinné jednání, kvůli čemuž se ho pokusili aktéři kauzy uplatit. Zděnek pokus o úplatek nahlásil na policii, a tím se z něj stal důležitý whistleblower.

    Dosazování politických nominantů do městských firem bez ověření jejich odbornosti a nezávadné minulosti je jednou z hlavních příčin kauzy Dozimetr. Městské firmy by měli řídit profesionální manažeři, a to podle strategického zadání vedení města.
    Ing. Michal Zděnek M.A. Klíčový whistleblower z kauzy Dozimetr

    3Formalizace veřejně prospěšných účelů ve stanovách městem ovládaných kapitálových společností

      Zákon o obchodních korporacích připouští, aby kapitálové společnosti byly zakládány i k jiným než podnikatelským účelům. Stanovy kapitálových společností ve vlastnictví měst a obcí však obvykle vymezují pouze jejich podnikatelskou činnost a nezmiňují se o jejich veřejně prospěšných účelech.

      V praxi se stává, že vedení města (z pozice jediného akcionáře firmy) má obavu vydat firmě formální pokyn, protože by vyvolalo pochyby, jestli nezasahuje do obchodního vedení firmy. Pokyny jsou proto řešeny neformálně skrze dozorčí radu, popřípadě loajální lidi ve vedení městské akciovky. Přesnější vymezení účelu městských společností v jejich stanovách, které by jasně deklarovalo sledované veřejné zájmy, by mohlo v důsledku umožnit městské firmy řídit více transparentně a bez prostředníků.

      4. Posílení role kontrolních orgánů

        Dozorčí rady mohou hrát klíčovou roli při vyhodnocování kvality řízení podniků a odhalování potenciálních problémů či korupce. Pokud budou vlastnickou politikou jasně stanoveny konkrétní cíle, tak by mělo být právě úkolem dozorčích rad posuzovat plnění těchto cílů. Zároveň by i členové dozorčích rad měli pravidelně informovat orgány obce o svých zjištěních.

        Města a obce by měla pořádat otevřená výběrová řízení také na členy dozorčích rad svých podniků. Pokud to není možné, je vždy nutné zavést a dodržet předepsaný transparentní nominační proces, zejména v případech, kdy dozorčí rada volí členy řídících orgánů městského podniku. Veřejnost by měla mít dostatek informací o členech kontrolních orgánů.