Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna odvolal na začátku ledna asi desítku členů rozkladových komisí s odkazem na potřebu šetřit. Odvolán byl i protikorupční expert, kterého nominovaly protikorupční organizace. ÚOHS také neumožnil organizacím, aby navrhly náhradu za odcházející expertku, kterou v roce 2021 nominovaly. Vzhledem k nízkým odměnám členů komisí je zdůvodnění předsedy nevěrohodné. Pravým důvodem může být spor o budoucí reformu úřadu, kterou organizace společně prosazují.
Rozkladové komise jsou poradními orgány předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a doporučují předsedovi, jak se má rozhodnout ve druhém stupni přezkumu, například při přezkumu podezřele zadané veřejné zakázky nebo v oblasti kontroly tržní síly. Během působení bývalého předsedy Petra Rafaje v čele úřadu fungovaly rozkladové komise zcela netransparentně, dlouhá léta nebylo známo ani jejich složení.
Nový předseda ÚOHS Petr Mlsna se rozhodl vykročit transparentnější cestou a nedlouho po svém nástupu v lednu 2021 přeobsadil rozkladové komise tak, že část jejich členů nominují protikorupční neziskové organizace včetně Rekonstrukce státu, vysoké školy, advokátní komora nebo orgány ústřední státní správy. Nyní však s odkazem na nutnost úspor předseda ÚOHS část nezávislých expertů odvolal. Jde zhruba o desítku lidí. Odměny přitom nejsou vysoké - jde v průměru asi o 900 Kč za měsíc pro jednotlivého člena komise.
Protikorupční organizace, konkrétně Oživení, Transparency International a Rekonstrukce státu, do rozkladových komisí navrhly celkem šest kandidátů. Jmenováni byli tři z nich. Dnes však v rozkladové komisi zůstává z původně tří jmenovaných jediný nominant protikorupčních organizací.
Petr Mlsna po svém jmenování do funkce předsedy ÚOHS v prosinci 2020 formuloval jako svůj hlavní cíl obnovení důvěryhodnosti instituce v odborných kruzích i u veřejnosti. Již krátce poté začal s obměnou rozkladových komisí, která k tomuto cíli měla přispět. (viz ČT24) Je škoda, že po slibném začátku, kdy komunikoval s protikorupčními organizacemi i dalšími odborníky na veřejné zadávání, nyní opět komunikace úřadu s odbornou veřejností vázne a úřad některé své kroky nekomunikuje vůbec.
Celková finanční úspora ze snížení počtu členů rozkladových komisí je přitom marginální. Pokud spíše symbolickou odměnu (průměrně asi 900 Kč měsíčně) porovnáme s platem samotného předsedy, jde o pouhé 0,37% jeho hrubého měsíčního platu z roku 2022, případně o 2% jeho nenárokové měsíční odměny přiznané v roce 2022. (viz Platy úředníků)
Krok předsedy ÚOHS přichází v době, kdy úřad řeší klíčové kauzy jako například tendr na dostavbu pražského metra.
Mezi odvolané členy rozkladových komisí patří poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti, který je spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím a byl v roce 2021 nominován do komise protikorupčními organizacemi. Dlouhodobě také působí jako odborný garant Rekonstrukce státu.
Už vloni rezignovala na post v komisi kvůli pracovnímu vytížení další nominantka protikorupčních organizací - Leona Gergelová Šteigrová, která je uznávanou expertkou na veřejné investice a nyní působí jako vrchní ředitelka sekce bydlení a veřejného investování na Ministerstvu pro místní rozvoj. ÚOHS však vůbec neoslovil protikorupční organizace, aby za odcházející expertku navrhly náhradu.
Ze všech nominantů protikorupčních organizací tak v rozkladové komisi zůstává pouze Miroslav Cák, právník a expert na veřejné zakázky.
Nominanti protikorupčních organizací přitom byli v rozkladových komisích aktivní.
Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Oživení a Transparency International již na jaře 2020 navrhly komplexní reformu ÚOHS v oblasti dohledu nad veřejnými zakázkami. Hlavním důvodem pro reformu byla nežádoucí koncentrace pravomocí v rukou předsedy úřadu a dále také příliš zdlouhavý proces jeho rozhodování o osudu veřejných tendrů. Na konci minulého roku předložil návrh reformy ÚOHS ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) koaličním partnerům.
Předseda úřadu Petr Mlsna tuto reformu odmítl již po svém nástupu do funkce a bohužel ani poté nechtěl vést komplexní diskuzi nad hlubší systémovou proměnou úřadu.
Návrh velké reformy ÚOHS počítá se vznikem stálého kolektivního orgánu pro rozhodování v řízeních o přezkumu zadávání veřejných zakázek. Rozhodování by se díky tomu mohlo zásadně zrychlit - probíhalo by pouze v jedné instanci.
Proč je dobré reformovat ÚOHS?
Transparentní, rychlý a odolný proti politickým tlakům. Takový by měl být Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) po systémové reformě.
Co přinese reforma ÚOHS?Předseda ÚOHS Petr Mlsna začátkem roku seškrtal počty členů rozkladových komisí úřadu.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
