Právní analýza: Prezident Zeman a kancléř Mynář mohli spáchat trestný čin

Nezávislé rozhodování soudů je jedním ze základních demokratických principů, které platforma Rekonstrukce státu hlídá v rámci občanské výzvy Mantinely demokracie. Pečlivě proto sledujeme případy údajného ovlivňování soudců Josefa Baxy a Vojtěcha Šimíčka ze strany prezidenta Miloše Zemana a hradního kancléře Vratislava Mynáře. Jako první na ně upozornil časopis Respekt a dále byly popsány i v rozhovoru s Josefem Baxou pro Deník N.

„Z právní analýzy dostupných informací plyne, že v případě pravdivosti popisu situace podle soudců Josefa Baxy a Vojtěcha Šimíčka mohlo jednání Vratislava Mynáře ve dvou případech naplnit skutkovou podstatu trestného činu zasahování do nezávislosti soudu podle § 335 trestního zákoníku,” uvedl vedoucí Rekonstrukce státu Josef Karlický.

Zaprvé se jedná o schůzku kancléře Mynáře s ústavním soudcem Šimíčkem ohledně služebního zákona v roce 2015. Podle zveřejněného popisu tehdy kancléř vytvářel tlak na soudce, aby porušil své povinnosti straněním prezidentovi Zemanovi a rozhodováním na základě jeho politického názoru. V druhém případě jde o dopis zaslaný na adresu předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, který budí podezření, že jím kancléř přesvědčoval soudce, aby porušil své povinnosti rozhodováním dle politického přesvědčení prezidenta a poskytnutím informací ohledně živé kauzy, na které kancelář prezidenta nemá nárok.

Podezřelým ze spáchání trestného činu může být i prezident

Trestného činu Zasahování do nezávislosti soudu se mohl v několika případech dopustit i prezident Miloš Zeman. Pokud kancléř jednal na pokyn prezidenta Zemana či s jeho vědomím, nese prezident za jeho jednání odpovědnost. „Samostatně mohl prezident Zeman naplnit skutkovou podstatu trestného činu při rozhovoru s Josefem Baxou v červnu roku 2018, kdy měl podle výpovědi na soudce působit přesvědčováním a podplácením (nabídkou funkce předsedy Ústavního soudu), aby do budoucna porušoval své povinnosti rozhodováním podle politického klíče na základě zadání prezidenta,” doplnil právník Petr Bouda z Frank Bold, který je jedním z autorů právní analýzy.

Prezident má imunitu vůči trestnímu stíhání, ale měl by nést odpovědnost

Prezident může být podle Ústavy trestně stíhán až po konci svého mandátu. To však neznamená, že není trestně odpovědný za své jednání. Jedinou formou postihu během výkonu funkce prezidenta je ústavní žaloba pro hrubé porušení Ústavy. Zneužití prezidentských pravomocí k zasahování do nezávislosti soudní moci, jedné z podstatných náležitostí demokratického právního státu, bezesporu může představovat útok na ústavnost České republiky, jehož závažnost může Senát vyhodnotit jako důvod pro podání ústavní žaloby Senátem. V případě, že by s žalobou souhlasila i Sněmovna, posoudil by skutkové okolnosti a jejich závažnost Ústavní soud, který může v krajním případě prezidenta zbavit jeho funkce.

S ohledem na závěry provedené podrobné analýzy, které prokazují možnost spáchání trestného činu, je tedy podání trestního oznámení na Vratislava Mynáře senátorem Václavem Láskou adekvátní reakcí. Samotné právní závěry analýzy Rekonstrukce státu jsou však v některých ohledech odlišné, a proto jsme je zaslali Policii České republiky jako určité doplnění.

Jak by se měli soudci v budoucnu vyhnout ovlivňování?

Komunikace mezi vrcholnými představiteli výkonné a soudní moci je v určitém rozsahu nutnou součástí jejich práce. Měla by se však týkat jen koncepčních témat, jako jsou otázky fungování justice či připravovaná legislativa. „Za absolutně nepřípustnou je naopak třeba označit veškerou komunikaci týkající se živých případů, a to obzvláště pokud probíhá mezi soudcem, který v případu rozhoduje a jednou ze stran sporu,” uvádí Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu a spoluautor právní analýzy.

Podobným situacím je vhodné předcházet jasnou dohodou na obsahu případných schůzek a odmítnutím jakékoliv diskuse o živých kauzách. V případě, že protistrana tento přístup nerespektuje, je na místě zvážit sepsání úředního záznamu o obsahu komunikace a jeho případné vložení do soudního spisu. Pokud komunikace naplňuje znaky trestného činu, soudce by měl informovat Policii ČR. „Zasahuje-li do nezávislosti soudu osoba s vysokou politickou funkcí, soudce by měl navíc navíc zvážit i zveřejnění podstatných okolností tohoto zásahu, a to bez zbytečného odkladu,” dodal Věnek Bonuš.

Kompletní text právní analýzy k ovlivňování soudců.

Text trestního oznámení podaného Rekonstrukcí státu na Vratislava Mynáře

Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. V rámci občanské výzvy Mantinely demokracie platforma rovněž monitoruje a upozorňuje na možné zásahy do základních demokratických principů státu včetně ovlivňování nezávislého rozhodování soudů.