Proč je dobré reformovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Proč je dobré reformovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

Sdílet: 09. 11. 2023

Antimonopolní úřad, který v Česku dohlíží na hospodářskou soutěž i na veřejné zakázky, nefunguje zdaleka uspokojivě. Hlavním důvodem je jeho vnitřní uspořádání. Proto je reforma potřeba. V čem je současná situace nevyhovující a jak by se dal ÚOHS proměnit k lepšímu?

Transparentní, rychlý a odolný proti politickým tlakům. Takový by měl být Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Současné nastavení jeho vnitřních procesů naopak nahrává neprůhlednosti, nepředvídatelnosti a nejistotě v otázce jeho rozhodnutí a nakonec i možným tlakům na účelová rozhodnutí.

Skupina protikorupčních organizací ve složení Rekonstrukce státu, Oživení, Frank Bold a Transparency international připravila pro politiky návrh reformy, která by měla výše jmenované nedostatky eliminovat.

Největší problémy současného nastavení ÚOHS

  1. Nežádoucí jedinečnost - Jako jediní v Evropě (!) máme systém, kde se kontrola zakázek sbíhá u předsedy Úřadu. Rozhodnutí za mnohdy miliardové zakázky má v rukou jediný člověk. Sice má k dispozici doporučení Rozkladové komise, tím se ovšem nemusí řídit.
  2. Nepředvídatelnost délky rozhodování - V některých případech rozhodne ÚOHS za měsíc, jindy třeba za půl roku. Nepředvídatelnost, kdy přijde definitivní rozhodnutí, působí navenek nečitelně a ponechává tak soukromý i veřejný sektor v časové nejistotě.
  3. Chybějící protikorupční pojistky - Vinou chybějících silných vnitřních protikorupčních pojistek vzniká prostor o spekulace o možném ovlivňování rozhodování Úřadu. To má dlouhodobě vliv na důvěryhodnost této důležité instituce, zejména na možné zneužití pravomocí.

Ať už jde o hospodářskou soutěž, nebo o veřejné zakázky v objemu 426 miliard korun z kapes daňových poplatníků, ani v jedné z oblastí není současný stav přínosný.

Všemocný předseda

Návrh reformy protikorupčních organizací se soustředí na systémové problémy ÚOHS a je založen na dvou jednoduchých principech.

Za prvé jde o dekoncentraci moci. Vznikne stálý nezávislý kolektivní orgán pro rozhodování v řízeních o přezkumu zadávání veřejných zakázek.

Předseda ÚOHS zastupuje Úřad navenek a z titulu své funkce se tak na konferencích či kulatých stolech potkává s politiky či státními úředníky. Zároveň však osobně rozhoduje o veřejných zakázkách, které tito politici jako ministři zadávají, ať už jde o stavbu dálnic či digitalizaci úřadů. Při takových setkáních může být ve vzduchu hrozba, že bude klíčová zakázka zablokována, nebo naopak příslib, že vše proběhne bez problémů. Vzniká tak systémové korupční riziko.
Věnek Bonuš právník Rekonstrukce státu

Odpovědnost se rozloží mezi 12 lidí, konkrétně na čtyři stálé senáty po třech expertech podobně jako v případě soudů. Je zkrátka mnohem těžší ovlivnit 12 lidí namísto jednoho.

Stačí jedna instance

V současnosti ÚOHS rozhoduje ve dvou instancích. Po prvním rozhodnutí Úřadu je možné podat rozklad (obdoba odvolání) k předsedovi. Takový způsob rozhodování je sice ve správních řízeních běžný, ale v případě ÚOHS není nutný ani žádoucí. Pokud dojde ke zřízení důvěryhodného kolektivního orgánu, postačí, pokud ten rozhodne jen jednou. Rozhodování tak bude rychlejší a zároveň bude předvídatelnější, kdy řízení skončí.

Čas běží, reforma na stole stále leží

Navržená reforma počítá s dalšími úpravami fungování Úřadu. Samozřejmostí je podmínka výběrového řízení na osobu předsedy ÚOHS stejně jako kvalifikační předpoklady na další vysoké funkce.

V letošním roce již antimonopol prošel částečnou reformou. Novela zákona o působnosti ÚOHS zavedla šestiletá funkční období místopředsedů a možnost jejich odvolání jen ze zákonných důvodů. Došlo tak k částečnému zvýšení nezávislosti místopředsedů, ačkoliv předseda stále rozhoduje mj. o jejich odměnách.

Korekce čísla 990 miliard

V naší komunikaci k požadované reformě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže z posledního měsíce jsme pro vyčíslení objemu zakázek používali částku 990 miliard Kč. Reagujeme nyní na obdrženou expertní zpětnou vazbu a rozhodli jsme se do budoucna používat přesnější číslo, tzn. 426 miliard Kč. finančního objemu zakázek pod kontrolou ÚOHS.

Číslo 990 miliard představuje celkový objem veřejných zakázek za rok 2022, jak uvádí Výroční zpráva o elektronizaci a stavu veřejných zakázek. Dozorová role ÚOHS se však zpravidla netýká veřejných zakázek malého rozsahu a podlimitních sektorových zakázek. Výjimku z pravidla představují případy účelového dělení na veřejné zakázky malého rozsahu nebo chybné zadání zakázky jako sektorové, ačkoliv se o sektorovou zakázku nejedná.

Právě s ohledem na tyto výjimky a všeobecnou metodickou roli ÚOHS jsme proto v dosavadní komunikaci používali číslo celkového objemu veřejných zakázek. Uznáváme však, že je přesnější a bližší realitě používat číslo 426 miliard, což je objem zakázek zveřejněných ve věstníku a tedy minimum objemu zakázek, které může ÚOHS přezkoumávat. Reálné číslo je sice o něco vyšší, ale určitě se neblíží 990 miliardám a bude mnohem blíže číslu 426 miliard.

Proto budeme do budoucna v kontextu kontroly či dohledu ÚOHS používat číslo objemu 426 miliard korun ročně, případně stovky miliard ročně.