V úterý Poslanecká sněmovna projednala ve druhém čtení novelu zákona o zadávání veřejných zakázek včetně pozměňovacího návrhu poslankyně Elišky Olšákové (STAN), který by zásadně snížil počet nákupů, na které se zákon vztahuje. Podle protikorupčních organizací Datlab, Oživení a Rekonstrukce státu tento krok oslabuje protikorupční pojistky.
Stát a města ročně vysoutěží veřejné zakázky v hodnotě asi 600 miliard korun. Veřejné zakázky malého rozsahu tvoří přibližně polovinu tohoto objemu a jsou mezi ně počítány stavby do 6 milionů a všechny ostatní nákupy do 2 milionů Kč. Nyní by se mohla horní hranice posunout z 6 na 9 milionů, respektive ze 2 na 3 miliony korun.
Budou se „porcovat” i mnohem vyšší zakázky
Zvýšení horní hranice veřejných zakázek malého rozsahu by se dotklo objemu zakázek i vysoko nad nový limit.
A zde vnímají odborníci hlavní kámen úrazu.
Přesto odborníci nejsou striktně proti navýšení horního limitu zakázek malého rozsahu. Mělo by však podle nich jít o součást komplexních změn, které předloží na základě analýz a diskuzí s odborníky přímo ministerstvo. Pokud budou nastavena jasná pravidla transparentnosti i pro zakázky malého rozsahu, dá se bavit o rozšíření rozšíření těchto flexibilních pravidel například v reakci na inflaci a další vlivy.
I proto před dvěma lety organizace Rekonstrukce státu, Datlab Institut a Oživení připravily ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj metodiku, která doporučuje standardy soutěže a transparentnosti pro zadávání těchto zakázek. Právě přijetí obdobných pravidel by mělo předcházet posouvání limitů. Vyšší efektivita by tak nešla na úkor transparentnosti a korupčních rizik.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
