Chceš demokratické Česko bez korupce? Klikni a podpoř naše aktivity darem.
Zákonodárci chystají zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu o celou polovinu nominální hodnoty. Mimo veřejnou kontrolu i kontrolu antimonopolního úřadu by se tak mohla dostat třetina všech zakázek v hodnotě 23 miliard korun ročně. Tento krok nahrává korupci a klientelismu, a vláda by proto měla situaci urgentně řešit. Protikorupční organizace Datlab Institut, Oživení a Rekonstrukce státu společně vyzývají nového ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN), aby se zvýšením limitů pro „malé zakázky” prosadil i povinnost základní transparentnosti zakázek nad 1 milion korun.
Ve sněmovně je aktuálně návrh na razantní zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu kvůli inflaci posledních let. Limit pro zakázky na dodávky a služby má podle návrhu stoupnout ze 2 milionů Kč na 3 miliony Kč, a limity u stavebních prací mají stoupnout ze 6 milionů Kč na 9 milionů Kč. Změnu doporučil Hospodářský výbor, který naopak odmítl souběžně posílit transparentnost zakázek nad 1 milion korun. Definitivně poslanci teprve rozhodnou ve 3. čtení.
Malé veřejné zakázky aktuálně nepodléhají takřka žádným pravidlům na informování veřejnosti. Veřejnost vidí pouze to, komu byla zakázka přidělena, ne však, jakou cestou byl vítězný dodavatel vybrán. Zda šlo o otevřenou výzvu (soutěž všech dodavatelů), uzavřenou výzvu (zadavatel oslovil jen určitý okruh dodavatelů) nebo přímé zadání (zadavatel se obrátil přímo na jednoho konkrétního dodavatele).
To by se mohlo změnit, pokud by poslanci podpořili pozměňovací návrh poslanců Jakuba Michálka (Piráti), Elišky Olšákové (STAN) a Roberta Telékyho (KDU-ČSL), a který vychází z pracovní skupiny, na které se podílelo i MMR a nevládní organizace. Ten určuje, aby u zakázek nad 1 milion korun byl zveřejněn i způsob výběru dodavatele.
Proti této pozitivní novince se ale jednohlasně postavil celý Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny. Proti hlasovali zejména poslanci ANO a ODS, ale také zástupci dalších vládních i opozičních stran - STAN, TOP09 a SPD. (Tento výbor nemá zástupce za Piráty a zástupce KDU-ČSL se jednání neúčastnil.)
Z protikorupční perspektivy je přístup zástupců vládních stran na hospodářském výboru opravdu nepochopitelný. Pokud chtějí vládní strany naplnit svůj program v oblasti boje proti korupci a zvyšování transparentnosti, je tento návrh minimem pro to, co mohou dělat.
Návrh totiž podporuje férovější hospodářskou soutěž i u zakázek malého rozsahu nad 1 milion Kč, kde doposud závisí pouze na zadavateli, zda transparentní být chce či nikoli. A je třeba dodat, že zhruba polovina zadavatelů již dnes transparentní dobrovolně je a nová povinnost by tak na ně neměla fakticky žádný vliv.
Mezinárodní studie Datlab Institutu z roku 2017 přitom upozorňuje na to, že Česko má v porovnání s jinými státy EU již nyní limity pro veřejné zakázky malého rozsahu velmi vysoké. Jakkoliv jde pochopit zvedání limitů coby reakci na kumulovanou inflaci z posledních let, není možné nechat zcela bez kontroly přes 5000 veřejných zakázek v hodnotě minimálně 23 miliard korun ročně, jak rovněž dopočítala organizace Datlab.
Paradoxní je, že i předseda ÚOHS, který má jinak bdít nad férovostí trhu veřejných zakázek, byl na hospodářském výboru proti návrhu na vyšší transparentnost. A to s odůvodněním, že by šlo pouze o statistickou povinnost, kterou ÚOHS nechce kontrolovat. Už ale zapomněl dodat, že fakticky ÚOHS přijde o třetinu práce (!), neboť po zvýšení limitů se k němu potenciálně může dostat o třetinu méně zakázek.
Navíc ÚOHS zapomněl, že nejefektivnější kontrola veřejných zakázek není kontrola ÚOHS, ale kontrola samotného trhu a veřejnosti. Bez transparentnosti má ovšem trh zavázané oči. A krok, po kterém volá ÚOHS tak pouze zvýší rizika klientelismu a korupce. Ostatně kauzy z posledních let ukazují, že jsou to především zakázky malého rozsahu, kvůli kterým zasahovala Policie ČR na různých úřadech po celé zemi. Za všechny jmenujme kauzy na magistrátu v Pardubicích, v Liberci nebo v Ústeckém kraji.
Před několika málo dny se novým ministrem pro místní rozvoj stal dřívější hejtman Karlovarského kraje, Petr Kulhánek z hnutí STAN. Chápeme, že má mnoho dalších urgentních úkolů, včetně digitalizace stavebního řízení a reformy ÚOHS, ale otázka transparentnosti „větších” malých veřejných zakázek může být řešena již při třetím čtení zákona o veřejné podpoře 23. října.
Zaznamenali jsme, že ministr Kulhánek jmenoval posílení transparentnosti zakázek malého rozsahu jako jednu ze svých priorit, teď bude klíčové, zda se mu podaří přesvědčit i koaliční partnery.
Jaké jsou aktuální požadavky zákona na zveřejňování?
U veřejných zakázek malého rozsahu (do 2 milionů korun na dodávky a služby, do 6 milionů korun na stavební práce) vidí veřejnost pouze to, kdo zakázku získal. Větší zadavatelé (státní instituce) zveřejňují každou smlouvu nad 50 tisíc korun povinně v registru smluv a menší zadavatelé (obce) zveřejňují smlouvy od hodnoty 500 tisíc korun a výše na profilu zadavatele.
Chci být v obraze a dostávat informace o tom, co podstatného se v politice děje a jak politici plní své sliby.
Podpořím férovější a průhlednější politiku v Česku
