Protikorupční rada odmítla ministerskou novelu zákona o státních žalobcích

Protikorupční rada odmítla ministerskou novelu zákona o státních žalobcích

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí nedoporučila vládě návrh novely zákona o státním zastupitelství ministryně Marie Benešové. Proti kontroverznímu návrhu, který může posílit vliv vlády na justici, se postavili zástupci protikorupčních organizací, ale také zástupci bezpečnostních sborů a obcí. Rada řešila také nedostatky ve fungování antimonopolního úřadu a další body z protikorupční agendy.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman na kulatém stole k novele o státních žalobcích.

Protikorupční rada vlády doporučila na jednání 2. října neschválit ministerský návrh novely zákona o státním zastupitelství v předloženém znění. Problematický návrh předložila v červnu 2019 ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Pro přepracování návrhu novely ve znění připomínek Nejvyššího státního zastupitelství se vyslovilo 9 členů Rady včetně zástupců Generální inspekce bezpečnostních sborů, Národní centrály proti organizovanému zločinu či Svazu měst a obcí ČR. Pro přepracování byl také zástupce Rekonstrukce státu. Proti byla pouze předkladatelka novely Marie Benešová. Představitelé ostatních ministerstev se při hlasování zdrželi. Novela by totiž podle většiny členů protikorupční rady vliv vlády na fungování státního zastupitelství ještě posílila.

„Dlouhodobě jsme kritizovali problematické pasáže ministerské novely. Navržené znění oslabuje pozici státních zástupců při výběru vedoucích státních zástupců a vnáší nejistotu skrze zapojení soudců. Novela navíc stále obsahuje příliš krátká a nesystémová přechodná období pro současné vedoucí státní zástupce. To by příští vládě umožnilo zásadní obměnu klíčových státních zástupců během dvou let”
uvedl Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu. Na rizika vládní novely jsme opakovaně upozornili již dříve. Podpořit ji odmítla také koaliční ČSSD.

Protikorupční rada jednala také o novele zákona o soudech a soudcích, která by zprůhlednila výběrová řízení soudních funkcionářů. Návrh, aby bylo v zákoně stanoveno povinné zveřejňování všech rozhodnutí soudů na internetu však nenašel dostatečnou podporu.

Antimonopolní úřad potřebuje systémovou reformu

Členové Rady se rovněž usnesli na potřebě řešit systémové problémy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Antimonopolní úřad se dostal do popředí veřejné debaty v souvislosti s podezřením z korupčního jednání jeho předsedy Petra Rafaje. Potýká se však také s dlouhodobými systémovými problémy, které mají negativní vliv na kvalitu rozhodování úřadu v oblasti veřejných zakázek.

Protikorupční rada se shodla na potřebě veřejných konzultací, které by se měly zaměřit na nadměrnou koncentraci pravomocí v rukou předsedy ÚOHS, nedostatečný přístup veřejnosti k možnosti podávat antimonopolnímu úřad podněty a sjednocení dohledové a metodické činnosti uvnitř úřadu. Vzniknout by měla rovněž analýza fungování obdobných úřadů v zahraničí. Potřeba reformy úřadu by se měla promítnout i do vládního akčního plánu boje proti korupci na rok 2020.

Nejasnosti v přístupu k informacím

Ministerstvo vnitra připravilo přepracovaný návrh novely zákona o svobodném přístupu k informacím, která má upřesnit pravidla pro poskytovatele informací či řešit zneužívání práva na informace ze strany žadatelů. V ministerském návrhu však nadále chybí jasná definice povinných subjektů, které by měly mít povinnost občanům informace poskytnout. Problematická zůstává také úprava, která by měla bránit šikanózním žádostem. Návrh také počítá také s tím, že by žadatelé museli platit zálohu za náklady spojené s vyhledáváním informací, což již dříve rozporoval Ústavní soud.

Rada se zabývala také fungováním zákona o registru smluv, díky němuž musí úřady a státní firmy zveřejňovat své smlouvy na internetu. V červnu Sněmovna rozšířila povinnost zveřejňování smluv také na státní firmy obchodující na burze, jako je ČEZ či České dráhy. V současnosti vláda shromažďuje podněty státních firem, na jejichž základě vznikne analýza o dopadech zákona.

Rada vlády pro koordinace boje s korupcí je poradním orgánem vlády. V čele je předseda vlády, místopředsedy jsou ministryně spravedlnosti, ministr vnitra, ministryně financí, ministr zdravotnictví a ministryně pro místní rozvoj. Dalšími členy jsou ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů, Nejvyšší státní zástupce, předseda Svazu měst a obcí ČR, předseda Asociace krajů České republiky, prezident Hospodářské komory České republiky a 7 zástupců nestátních neziskových organizací, akademické obce, profesních komor zřizovaných státem a odborné veřejnosti.