Vláda včera schválila plán legislativních prací vlády pro rok 2019. Není však vůbec zřejmé, v rámci jakých zákonů mají být realizována protikorupční opatření, ke kterým se zavázala v programovém prohlášení. Vláda, kterou premiér označil za protikorupční, do návrhu nezařadila připravované protikorupční zákony, které letos zatím nestihla předložit. V plánu chybí i další zákony, které budou k realizaci opatření proti korupci nezbytné.
Babišova vláda na včerejším jednání nepotvrdila deklarovaný zájem o protikorupční zákony, které přislíbila například ve svém programovém prohlášení. Schválila totiž legislativní plán vlády pro rok 2019, který obsahuje jen minimum zákonů, ve kterých lze realizovat protikorupční opatření. Chybí v něm navíc klíčové zákony, které se vláda zavázala vypracovat již letos, ale dosud to nestihla. Jde třeba o zákon o regulaci lobbingu, zákon o ochraně oznamovatelů korupce, komplexní novelu informačního zákona či zavedení veřejné evidence skutečných majitelů firem, které čerpají veřejné peníze.
„Ministr spravedlnosti jako garant protikorupční agendy nám sdělil, že vláda stihne předložit ještě do konce roku zákony o lobbingu či whistleblowingu. To bychom samozřejmě uvítali. Jenže u dalších zákonů, které měly být předloženy letos, ještě nebyly vypořádány připomínky nebo nedošlo k projednání legislativní radou vlády, takže se to nejeví jako reálné,” přibližuje právník Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu. „Bylo by proto logické a odpovídající zavedené praxi, kdyby vláda tyto zákony přesunula do svého plánu pro příští rok a stanovila realistické termíny pro jejich předložení,“ dodal.
Z hlediska dlouhodobých doporučení protikorupčních organizací pak v plánu chybí ještě zákon o veřejných zakázkách, ale také zákon o finanční kontrole, který má ulehčit obcím od duplicitních kontrol, a zajistit tak prostor pro budoucí kontrolní činnost NKÚ.
Plán obsahuje jen dva zákony, které nabízejí prostor pro boj s korupcí
Legislativní plán pro rok 2019 obsahuje ze zákonů, které dávají jasný prostor protikorupčním opatřením, zřejmě pouze novelu zákona o státním zastupitelství a novelu rozpočtových pravidel. „Ani u těchto dvou zákonů pak nevíme, zda je záměrem je využít k důležitým protikorupčním opatřením jako je posílení nezávislosti státních zástupců na politicích či transparentnější dotace. Když to tedy shrneme, není vůbec jasné, zda některý ze zákonů uvedených v plánu na příští rok směřuje k protikorupčním opatřením, což ukazuje, že to pro vládu není priorita. Budeme samozřejmě apelovat na to, ať vláda přesto na protikorupčních zákonech pracuje a zároveň budeme hledat podporu pro protikorupční zákony i ve Sněmovně.” řekl Josef Karlický.
Absence protikorupčních zákonů v legislativním plánu vlády na příští rok kontrastuje s podporou návrhu 9 protikorupčních opatření navržených Rekonstrukcí státu, kterou předsedové obou vládních stran vyjádřili na osobních schůzkách s představiteli této platformy.
Vláda v tomto roce již schválila zákon o nominacích do orgánů státem vlastněných podniků a novely k rozšíření působnosti NKÚ na veřejně vlastněné podniky, kraje a obce.
Chybějící protikorupční legislativa (z hlediska platformy Rekonstrukce státu):
1) Novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
· Část problematiky již sice byla schválena Sněmovnou v rámci poslaneckého návrhu, nicméně některé zásadní části chystané vládní novely tímto návrhem nejsou pokryty (zpřesnění definice povinných subjektů, ochrana proti zneužívání práva na informace). Vládní návrh je tedy nadále potřeba (plánovaný termín předložení prosinec 2018). Podle EKLEPu je návrh ve fázi ukončeného připomínkového řízení.
2) Novela zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
· Platforma RS navrhuje zavést publikační povinnosti zadavatelů zakázek nad 1 milion Kč
· Dále RS navrhuje, aby pro možnost ucházet se o veřejnou zakázku byla stanovena podmínka řádně splněné povinnosti evidence údajů o skutečných majitelích a také povinnosti zveřejňovat zákonem stanovené informace ve Sbírce listin.
3) Novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
· Dosud nebyla předložena novela zákona (plánovaný termín červenec 2018), která by zajistila veřejnost evidence skutečných majitelů, jak plyne z 5. AMLD evropské směrnice, která má být implementována nejpozději do 20. 1. 2020.
4) Zákon o lobbování
· Dosud nebyl předložen vládní návrh (plánovaný termín prosinec 2018). Podle EKLEPu je návrh ve fázi ukončeného připomínkového řízení.
5) Zákon o ochraně oznamovatelů korupce
· Dosud nebyl předložen vládní návrh (plánovaný termín září 2018). Podle EKLEPu je návrh ve fázi ukončeného připomínkového řízení.
6) Novela zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě
· Vzhledem k nepřijetí zákona o kontrole a řízení veřejných financí v minulém volebním období doporučuje RS přijetí novely zákona o finanční kontrole, která by v rámci možností řešila zbytečné duplicity kontrol na obcích a zajistila tak v souladu s požadavky obcí i Senátu prostor pro zakotvení nezávislé kontroly NKÚ v obcích.
Rekonstrukce státu je platforma občanů, kteří prosazují do českých zákonů účinná protikorupční opatření zformulovaná odborníky. Jejím cílem jsou lepší zákony proti zneužívání moci a plýtvání s veřejnými penězi. Rekonstrukci státu založila v roce 2013 dvacítka nevládních organizací. Zázemí projektu zajišťuje mezinárodní tým právníků Frank Bold. Garantem odborných témat je kromě Frank Bold také spolek Oživení, Otevřená společnost, EconLab a Hlídač státu. Platforma má aktuálně 15 členských organizací a stovky aktivních příznivců.