Boj s korupcí v Česku zůstává jen na papíře. Babišova vláda, která sama sebe často nazývá protikorupční, za tři roky prosadila pouze tři změny, které si vynutil tlak občanské společnosti. Zbytek protikorupčních opatření je stále v nedohlednu. V loňském roce byla ČR nejhorší ze 42 zemí v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Do voleb zbývá pouhý rok. Politici stále můžou stihnout přijmout 10 klíčových zákonů, které nám do budoucna ušetří stamiliardy. Stačí si tyto zákony vzít za prioritu.
Skupina států proti korupci (GRECO) při Radě Evropy za loňský rok hodnotí Česko jako nejhorší zemi v přijímání protikorupčních pojistek. Naši politici dokázali v potřebné kvalitě přijmout pouze 1 ze 14 doporučení GRECO. Od voleb 2017 dokázali politici prosadit pouze tři větší změny protikorupčních zákonů. Jde o novelu zákona o registru smluv (konec výjimky pro státní firmy typu ČEZ), novelu infozákona vedoucí k posílení vymahatelnosti práva na informace a nominační zákon, který upravuje proces výběru členů dozorčích a správních rad státních firem. Rekonstrukce státu za všechna tato opatření aktivně lobbovala a bez těchto snah by zřejmě nebyla prosazena ani jedna z těchto změn pro transparentnější stát.
Systémové změny však potřebuje také česká justice, veřejné zakázky a další oblasti, v nichž ročně proudí stamiliardy z veřejných peněz. „Na zásadní změny už mají současní ministři, poslanci a senátoři jenom necelý rok, jelikož s koncem volebního období Sněmovny spadnou všechny návrhy pod stůl a bude nutné začít odznova,” přibližuje Lukáš Kraus, právník Rekonstrukce státu.
Deset klíčových zákonů je v přípravách - kde se zasekly?
V mnoha oblastech přitom existují návrhy zákonů. Některé vláda teprve připravuje, jiné již byly předloženy ve Sněmovně. Celkem 10 protikorupčních zákonů už je v různé fázi legislativního kolečka. Pokud si však politici nepospíší, bude konečný výkon „protikorupční” vlády horší, než byl výkon Sobotkovy vlády, která má na kontě 5 protikorupčních zákonů - 1. zrušení anonymních akcií 2. nová pravidla pro politickou soutěž a 3. financování politických stran, 4. přijetí zákona o registru smluv, 5. majetková přiznání politiků a navíc i značně nedokonalý služební zákon.
„Odpovědnost za tento stav nesou primárně vládní ANO a ČSSD, které mohou předkládat zákony jako vládní návrhy, a mají spolu se svými spojenci většinu poslaneckých mandátů ve Sněmovně. Ačkoliv je mnoho zákonů v přípravách, tak většina z nich má významné zpoždění. To by měl být varovný signál hlavně pro ministerstvo spravedlnosti vedené Marií Benešovou, jelikož ve vládě odpovídá za boj s korupcí,” doplňuje Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu.
Deset zákonů proti korupci
Vláda, poslanci a senátoři mají poslední příležitost proměnit slova o boji s korupcí v činy. Pomozte nám prosadit 10 protikorupčních zákonů!
10 zákonůPočítání nedodělků a priority protikorupční vlády
Do sněmovních voleb zbývá pouhý rok. Stále je možné stihnout přijmout 10 klíčových zákonů, které nám do budoucna ušetří stamiliardy. Vláda, poslanci a senátoři by však boj s korupcí museli vzít jako svou skutečnou prioritu. „Zvláště v situaci, kdy má mít Česko rekordní schodek státního rozpočtu, celých 500 miliard korun, je šokující, že se vláda více nezabývá opatřeními, které významně zmenšují prostor pro korupci a zamezují plýtvání s veřejnými penězi,” uzavírá Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu.
Která protikorupční opatření už hoří?
Nezávislý audit všech veřejných peněz
Nejvyšší kontrolní úřad dnes nevidí na 1,5 bilionu z veřejných peněz. Nemůže totiž kontrolovat hospodaření státních firem, krajů, statutárních měst a jejich firem (třeba krajských nemocnic nebo dopravních podniků velkých měst). Mnohé kauzy ukazují, že nezávislý audit hospodaření by v mnoha místech byl přínosem a pomohl by bránit plýtvání s veřejnými penězi. Politici by však museli dotáhnout potřebné změny zákonů.
Posílení transparentnosti a kvality rozhodování soudů
Transparentní výběr soudců a soudních funkcionářů by měl být v 21. století samozřejmostí. Bohužel není. Zvýšit důvěru veřejnosti v justici by mohla databáze anonymizovaných soudních rozhodnutí. Už včera bylo pozdě.
Férový systém přidělování exekucí
Vymáhání dluhů má být nástrojem spravedlnosti, ne byznysem! Současný systém exekucí vytváří podhoubí korupci. Exekutoři se musí v tržním prostředí ucházet o pohledávky věřitelů - nemohou však konkurovat jinak, než nekalými praktikami, protože exekuce a její cena je stanovena zákonem. Prosazujeme proto zavedení tzv. krajské teritoriality, kde exekutory rovnoměrně pověřuje případy soud v rámci příslušného kraje.
Žádné veřejné peníze firmám s neznámými vlastníky
O veřejné peníze se stále mohou ucházet firmy s utajenými vlastníky. A to vytváří prostor pro korupci, daňové úniky a střet zájmů. Miliardy ročně z veřejných zakázek končí u firem sídlících v daňových rájích. Změnit to může jedině funkční veřejná evidence skutečných majitelů firem. Pokud v ní firma nemá uvedeny koncové vlastníky, nesmí se ucházet o dotace, ani soutěžit o veřejné zakázky. Je to jednoduché a efektivní řešení.
Stát, který občanům dává informace
Občané mají právo žádat veřejnou správu o informace na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Některé úřady však informace nezákonně odpírají a dokážou celá léta žádostem vzdorovat. Co s tím? Je potřeba v zákoně přesně určit, kdo všechno musí občanům na žádost vyhovět (včetně státních firem). Současně je však třeba chránit úřady před zneužíváním práva na informace. Potřebná novela infozákona je však zatím v nedohlednu.
Prosazování zájmů na očích veřejnosti
Lobbing je užitečným nástrojem, díky němuž se politici mohou rozhodovat po zvážení všech argumentů a pohledů na daný problém. Je však nezbytné, aby veřejnost věděla, kdo a jak tvorbu zákonů ovlivňuje. Nový zákon o lobbování bude předcházet klientelismu a pomůže zvýšit důvěru v politiku. Tak kde se zasekl?
Politické strany pod dohledem
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí má hlídat férovost politické soutěže. Zatím je však spíše učitelem, který umí ověřit, jestli mu žák donesl úkol, ale neumí posoudit, jestli úkol nebyl opsán, nebo jestli žák skutečně splnil zadání. Fungování úřadu musí být v budoucnu efektivnější a tomu je třeba uzpůsobit i jeho strukturu.
Státní zástupci nemají být loutkami politiků
Státní zástupci mají klíčovou roli ve vyšetřování korupčních kauz. Sami jsou však závislí na libovůli vlády, která může kdykoliv odvolat nejvyššího státního zástupce a jmenovat nového. Proto je třeba posílit nezávislost a nestrannost státního zastupitelství, aby na něj politici nemohli vytvářet tlak. Jak na to? Novela zákona o státním zastupitelství může stanovit pevná funkční období pro nové vedoucí státní zástupce a adekvátní přechodná období zajišťující postupnou obměnu těch stávajících.
Stát má chránit oznamovatele korupce
Chceme takový zákon o ochraně oznamovatelů korupce, který zajistí oznamovatelům efektivní ochranu. Jeho součástí musí být zřízení nezávislého orgánu, na který se budou oznamovatelé obracet.
Reforma dohledu nad veřejnými zakázkami
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dlouhodobě selhává v dohledu nad veřejnými zakázkami. Ve spolupráci s Transparency International jsme proto připravili konkrétní návrh reformy ÚOHS. Ovlivňovat rozhodování o veřejných zakázkách za stovky milionů korun by už neměl jediný muž – předseda úřadu. V budoucnu by vznikl nezávislý kolektivní orgán, který by v jediné instanci rozhodl o přezkumu zakázky. Úřad by měl také více energie věnovat metodické podpoře zadavatelů.
Seznam všech zákonů najdete také tady: